Kdysi dávno zde žil bohatý sedlák Brouza, který měl ženu a dva syny. Jejich stavení se říkalo Slaměný zámek, protože velmi rozumně hospodařil a dobře se jim vedlo a hospodářství jim jen vzkvétalo. Přesto sedlák pamatoval na to, že mohou přijít i zlé doby a tak pomalu a jistě ukládal část výdělku do dřevěné truhly, kterou měl schovanou.
Jednou v zimě onemocněla Brouzovi žena. Tolik se snažili o její uzdravení, ale bohužel nebylo jí pomoci. Synové pomalu dospívali, ale v jejich srdcích jakoby se dobrota vytratila spolu s maminkou. Často se hádali mezi sebou. Stáli proti sobě s nářadím v rukou a cloumal s nimi vztek a zlost. Brouza se marně snažil aby je na správnou cestu zpět přivedl. Prosil je, poučoval, nabádal – vše bylo marno. Brzy opět mezi bratry vzplál další spor.
A sedlák pomalu, ale jistě chřadl a tesknil po dobách dřívějších. Po klidu, který kdysi panoval v jeho domě a po lásce. Jednou se synům zmínil o své truhle plné peněz, která je ve stavení dobře ukrytá. A o svém rozhodnutí, že jednomu připadne statek a druhý odejde s penězi. Doufal, že když budou vědět, že jsou zabezpečení bude jejich hádkám konec. Avšak jaké bylo jeho zklamání, když viděl, že jeho slova vyústila v další hádku a bitku mezi bratry, z které si odnesli i několik nepěkných šrámů.
Od té doby netrvalo dlouho a Brouza ležel na srmtelné posteli a naposledy prosil oba své syny, aby se usmířili a splnili jeho vůli. Po pohřbu se bratři vrhli do stavení a začali hledat ukrytou truhlu s penězi. Nejdříve hledali ve všech škvírách, skříních, a možných úkrytech. Avšak když neuspěli začali ničit nábytek, trhali prkna z podlahy. Přitom se častovali urážkami. A vůbec si nevšímali jaká spoušť za nimi zůstává.
Přes usilovné hledání zůstala truhla s pokladem skryta. A nenávist bratří k zesnulému otci byla tak velká, že rodný statek podpálili a věřili, že poté v popelu peníze objeví. Avšak během čekání na to až statek shoří se znovu tak pohádali, že vytáhli zbraně a jeden druhého smrtelně zranili. Když přišli lidé z vesnice nebylo již bratrům pomoci.
Mnoho lidí již poklad hledalo a nenašlo! Říká se, že ho může najít jen hodný a poctivý člověk, v jehož srdci je láska a dobrota. Protože duch sedláka Brouzy ho hlídá a žádnému nepoctivci a hamižníkovi ho neukáže.
A představte si – měla jsem to štěstí, že se mi podařilo jeho poklad najít! Rozhodla jsem se pomoci sedláku Brouzovi dosáhnout jeho klidu dalšími poctivými nálezci. Uložila jsem ho nedaleko jeho statku, který z popela znovu postavila rodina mého manžela a dodnes ho vlastní. Bohužel o místo kde stojíte a o to vše, co je kolem vás, jsme přišli právě kvůli nepoctivému jednání jednoho člověka. Proto věřím, že nad pokladem dál bude starý Brouza bdít a bude ho chránit a hlídat vůči nepoctivcům.
Vydej se ho najít i ty. MĚŇ POCTIVĚ, abys sedláka Brouzu nerozlobil.
