Historie hospody Na Lipové se datuje až od roku 1874, kdy chalupu č.40 zakoupil Čeněk Mizera a zřídil v ní hospodu Na Lipové.
Budovu postupně zrekonstruoval, výrazné stavební úpravy provedl v roce 1896, jak je uvedeno v dopise Čeňka Mizery adresovaného
na c. k. okresní hejtmanství ve Valašském Meziříčí ze dne 19.07.1896: Já níže podepsaný chci svůj sál při nálevně svého hostince
zvětšiti co do délky a výšky, by vyhovoval všem předpisům v místnostech živnostech hostinských. Zároveň hodlám dle přiloženého plánu
dvojmo vyhotoveného dvě vedlejší světnice pro svou potřebu přistaviti a místnost pro obchod smíšeného zbožízvětšiti a upraviti.
Prosím slavné c.k. okresní hejtmanství načiž sl. obecním úřadem přehlédnutou stavbu a schválený plán prohlednouti a mi povolení k přístavbě této se schválením přiložených plánu uděliti. Celá stavba bude přesně podle plánu z tvrdého staviva z kamene a pálených cihel provedena a krov papírem přikryt.
Do roku 1899 provozoval Čeňek Mizera svoji podnikatelskou činnost jako zástupce hraběte Rudolfa Kinského, resp. na jeho koncesi.
Hrabě Kinský však své panství prodal baronu Armínu Popperovi, a tudíž koncese přestala platit. Dne 19.10.1899 projednali členové
obecního výboru žádost Čeňka Mizery podané 14.10.1899 ohledně udělení nové koncese na svoje jméno: Žádost: Slavný obecní výbore!
Za příčinou, že pan hrabě Kinský velkostatek s pivovarem odprodal, hodlám žádati o povolení koncese hostinské, kterou až posavaď
na jméno jeho vedl, na sebe sama s používáním téhže místnostíúředně schválených jako dříve. K tomu účelu kladu uctivou žádost.:
Slavný výbore, račiž se usnést, že nestává žádných námitek proti udělení koncese hostinské mne podepsanému v domě č. 40 v Hážovicích.
K žádosti o udělení koncese ze dne 14.10.1899 se usnesl obecní výbor na schůzi konané osm dní poté, v protokolu ze schůze je uvedeno:Starosta František Podešva navrhuje udělení koncese schválit, kdyžby uvedený žadatel Čeňěk Mizera čp. 40 joko dosávad velkostatku tak na příště obci roční poplatek 20zl. odváděl. Obecní zastupitelé byli rozděleni na polovinu pro a proti, rozhodující hlas měl p. starosta,který se vyslovil pro svůj návrh, který byl přijat. Že nestává žádných námitek proti tomu, aby panu Čeňkovi Mizerovi byla udělena koncese ku provozování živnosti hostinské. Na to žadatel p. Č. Mizera se zavázal každoročně do obecní pokladny obnos 20 zl. odváděti.
Okresní úřad ve Valašském Meziříčí vedl povolování koncese pod názvem Hostinec "U Lípy", pravděpodobně proto, že na východní straně stavebního místa alespoň jedna lípa stála. Na tomto stinném místě se hrály kuželky. Později se ujal název Na Lipové.
Dne 19.04.1929 vypukl před půlnocí v hostinci obrovský požár, který zachvátil všechny obytné i hospodářské budovy. Shořely veliké zásoby slámy a píce, obilí i sklad zboží v obchodě a v hostinci. Vedle toho se zadusilo šest krav a jalovic, jeden kůň a jedno prase. Jeden kus byl namáhavě vyveden z hořící stáje, hrůzou se však splašil a vletěl zpět do ohně. Spolku absolventů shořelo na půdě mnoho rekvizit a celé jeviště bylo těžce poškozeno. V pamětní knize obce Hážovice je k tomuto uvedeno, že oheň byl pravděpodobně založen nebo některý neopatrný kuřák odhodil zapálenou cigaretu. Občané ochotně pomáhali krutě postižené rodině Mizerové. Celý hostinec byl značným nákladem znovu vystaven a opraven. Hospoda prošla od svého vzniku třemi významnými rekonstrukcemi a přestavbami, jejiž význam byl pro kulturně společenský život velmi důležitý. Vždyť v roce 1896 se vybudoval sál, v roce 1914 se v sálu vybudovalo jeviště a tak bylo možno hrát divadlo. Po ničivém požáru bylo vystavěno druhé patro, kde byly situovány pokoje a tudíž bylo možno rozšířit sál. Hospoda měla ve středu zavřeno. V ostatní dny se otvírala až po práci, tj. po páte až sedmé hodině odpolední. Přímo před hospodou byla studna pro napájení zvířat.
Po druhé světové válce přišla na rodinu Mizerovu další pohroma - znárodnění. Hospoda se sice stala majetkem státu, ale z původních majitelů se stali odpovědní vedoucí. Snad i díky tomu hospoda fungovala dál a mohla sloužit obyvatelstvu nejprve jako kulturní stánek divadelníků, později pro pořádání zábav, plesů , osvětových besed a výstav. Hosposda byla vrácena v devadesátých letech původním majitelům, avšak její technický stav vyžadoval opravy většího charakteru. Vzkřísit pohostinství v Hážovicích se pokoušel v první polovině devadesátých let Jaromír Fojtášek. A to jen proto, aby udržel tuto budovu pro společenský život Hážovic. Situace však byla neudržitelná. V roce 1995 se Hažovjané s Lipovou rozloučili. Takto zůstala hospoda v našich vzpomínkách. Celý komplex budov čp. 40 byl prodán společnosti Robe lighting.
