Frýdek a Místek
Statutární město Frýdek-Místek leží na středním toku řeky Ostravice v místě, kde se do ní vlévá řeka Morávka. V současnosti zde žije téměř 61 000 obyvatel. K městu patří části Chlebovice, Zelinkovice, Lysůvky, Lískovec a Skalice. Celková rozloha města je cca 5 161 ha.
Společná historie Frýdku a Místku se píše od ledna 1943. Dvě města sloučili za války Němci. A pojmenovali ho Frýdek.
Rozhodnutí Hitlerových správců protektorátu Čechy a Morava o vzniku takzvaného Velkého Frýdku ukončilo tahanice o možném sloučení, které trvaly od roku 1919. Frýdek vznikl úředním rozhodnutím okupační správy 1. ledna 1943.
Slezský Frýdek spojila s moravským Místkem, Starým Městem, Lískovcem a Sviadnovem. Na protesty Místečanů okupanti nebrali žádný ohled. Po válce úřady sloučení potvrdily, i když spory a diskuze kvůli názvu trvaly ještě mnoho let. Stát a město se teprve v šedesátých letech minulého století dohodly na pomlčce v názvu.
První pokusy spojit Frýdek a Místek začaly po vydání novely k obecnímu zřízení v roce 1919. Správní komise Frýdku tehdy požádala vládu a spojení Frýdku a Místku s Baškou, Dobrou, Hodoňovicemi, Kunčičkami u Bašky, Lískovcem, Lotrinkovicemi, Panskými Novými Dvory, Starým Městem a Zelinkovicemi. Všechny obce se nejprve vyslovily pro, pak některé vzaly souhlas zpět. Poukazovaly na zadluženost Frýdku a Místku, velkou vzdálenost od center, odlišný venkovský ráz obcí. Ministerstvo vnitra pak navrhlo dvě užší varianty sloučení, ale ty odmítl Místek.
Velmi citlivé téma to, jak by se sloučené město mělo jmenovat. Jednota přátel Masarykovy akademie práce navrhla roku 1920 název Bezručov. Němečtí okupanti vyřešili všechna proti jediným úředním rozhodnutím.
Název Frýdek sice urážel Místečany, ale za války měli lidé jiné starosti. Po roce 1945 začaly nové diskuze o výhodách a nevýhodách sloučení. Podpořil je dekret prezidenta Beneše, který umožňoval obnovení obcí, které zanikly v době nesvobody. Nejvíce o samostatnost usiloval Sviadnov, nakonec ale úřady potvrdily původní sloučení.
Obyvatelé měli v roce 1945 možnost ovlivnit název společného města ve veřejném hlasování. Zúčastnilo se 1293 obyvatel. Pro název Frýdek se vyslovilo 465 lidí, pro Místek 183 lidí, 255 hlasujících chtělo název Frýdek-Místek, 212 Bezručov.
Lidé navrhovali také Bezručův Hradec, Turistov, Místek-Frýdek, Beskyd, Hradec nad Ostravicí, Lašín, Ondrášov, Nové Město, také Molotov či Stalinov. Prozatímní název byl Frýdek Místek, ale další prezidentský dekret určil, aby se pro město užíval úřední název Frýdek. Frýdecký národní výbor opakovaně žádal změnu na Frýdek Místek, tehdy ještě bez pomlčky.
Státním úřadům se zdál tento název příliš dlouhý a nepraktický. Ministerstvo vnitra to nakonec vyřešilo tím, že v roce 1950 změnilo název na Místek. Následovaly protesty ještě větší. „Frýdečané s tím nesouhlasili. Tvrdili, že Frýdek je mnohem větší a významnější a je tedy nespravedlivé, aby se město jmenovalo Místek.
Představitelé města proti postupu ministerstva protestovali, až docílili, že ministerstvo vnitra opět název změnilo. S platností od 1. ledna 1955 dvojměstí dostalo název FRÝDEK-MÍSTEK.
Od 1. července 2006 je Frýdek-Místek statutárním městem.
sloučení měst zobrazeno pomocí Slezské a Moravské orlice