Popsky dolecek Traditional Cache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Popský doleček
Chtěl bych vás přivést do míst, jež dýchají přes 390 let starou historií
a připomínají časy zápasů mezi katolickou církví
a církvemi reformovanými, protestantskými.
Zelená turistická značka směr Dobešov před nimi uhýbá jakoby se strachem 
prudce doprava serpentinou vzhůru po úbočí kopce Suchá, 180m před jejich dosažením. Ta místa poněkud připomínají i to, co jsem mnohým ukázal už keší Lesní kostel na konci Suchdolu nad Odrou, původ je stejný.
V dnešní ateistické a skoro „neznabožské“ době si už těžko představíme časy, kdy na územích Evropy probíhaly boje o způsob náboženského vyznání. Těžko si představíme, že svého času, sto let po nástupu třicetileté války, což je bohatě dokumentováno například v suchdolském muzeu Moravských bratří, odešlo právě ze Suchdolu nad Odrou množství věřících lidí, kteří už nechtěli mít s římskokatolickou církví nic společného, především do německého Ochranova (Herrnhut). Víme o tom, je o tom hodně pramenů, ale vcítit se do toho všeho, to už chce notnou dávku fantazie.
Víme, že až do konce středověku byla určující složkou politického, veřejného i soukromého života katolická víra pod vedením římsko-katolické církve s papežem v čele s jejími pomalu narůstajícími nešvary, z nichž zvláště jeden začal těm skutečně věřícím a z těch zvláště vzdělancům ležet v žaludku - možnost „vykupování se“ z vlastních hříchů kupováním odpustků. Lidé vždy byli, jsou a budou hříšní – a než mít před sebou vidinu věčného posmrtného smažení se v ohních pekelných (také velmi šikovný vynález Ř-K církve), bylo přece jednodušší čas od času zaplatit příslušný obnos. Jak moc dobře se z toho církev musela mít, si ani neumím představit.
Tyto záležitosti, jimž se vžilo označení „krize západní církve“ postupně vedly k reformním snahám. 
Těm, které se projevovaly už na konci středověku a počátkem novověku, se říká první reformace, do níž se zahrnuje i české husitství, které položilo důraz na Boží slovo jako na jediný základ života a víry křesťana. Jak těžké bylo „přemoci“ vládnoucí církev, dokládá právě skutečnost, že za svou pravdu, za své „kacířské“ myšlenky, zaplatil učenec a náboženský myslitel mistr Jan Hus cenou nejvyšší – smrtí na hranici v německém městě Konstanz dne 6. července 1415.
Za počátek vlastní reformace se považuje den 31. října 1517, kdy Martin Luther předložil ve městě Wittenberg ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko svých 95 tezí, kritiku zlořádů tehdejší církve včetně onoho zneužívání odpustků. Lutherem založené hnutí se rychle šířilo zprvu po Německu a poté po celé západní a střední Evropě.
To však nezůstalo bez odezvy a sama římská církev prošla reformou v takzvané protireformaci. Zvláště po bitvě bělohorské roku 1620 pak nastalo strašlivé pronásledování evangelíků, nastala pro ně doba temna a doba tajných shromáždění po lesích, mnoho protestantů odchází do emigrace. Byly jim odebírány kostely a předávány církvi římsko-katolické, české knihy (především Bible Kralická) byly tvrdě potlačovány. To trvalo až do vydání tzv. tolerančního patentu císaře Josefa II. dne 13. října 1781, jímž bylo tvrdé pronásledování evangelíků ukončeno. Patent však neznamenal svobodu v plném slova smyslu. Až o 10 let později, v roce 1791, přinesly evangelíkům v Rakousko-Uhersku vydatnější podporu zákony Leopolda II., ale i potom byli stále jen trpěni. Teprve po roce 1848 dosáhli evangelíci v Čechách a na Moravě rovnoprávnosti s katolickou církví.
Jedním z míst takových tajných shromáždění protestantů je tedy i to, kde je uložena keš. Tam, kde se stéká potok Suchá se svým levobřežním přítokem Luboměřská Suchá se říká U Kozla. Zhruba 500 m odtud dále po toku Suché odbočuje doprava směrem k Dobešovu lesní údolíčko, kterému se říká na Spálovsku Popský doleček, v Dobešově Farská dolina a v mapách můžete najít pomístní název Kněždol. Zde před vyústěním doliny, těsně pod lesní svážnicí (cestou) vlevo ve směru chůze od zelené značky, vyčnívá z masivu kopce nevýrazná skalka, o níž se vypráví, že se u ní scházeli v dobách protireformace luteráni a moravští bratři ke svým tajným bohoslužbám a kázalo se zde chudému lidu. V tomto místě měla být také chýše, v níž potulní kněží přespávali. Dokonce zde měl kázat i sám Jan Ámos Komenský před svým odchodem do exilu. Na paměť této legendy vytesal do hladkého levého boku oné skalky luboměřský písmák Rudolf Mík nápis „PFOFENGRABEN 1622 – 30 M. R.“. Že na této legendě může být hodně pravdy, dokládají církevní vizitace, při nichž byl konstatován nedostatek pravověrných kněží a při předčítání slova božího používání textů, neschválených svatou konzistoří. Všeobecně se ví, že na Odersku a Spálovsku působila velmi silná protestantská a moravsko bratrská komunita, kterou se podařilo vymýtit jen velmi těžce. Rokle Kněždol se nacházela na rozhraní tří bývalých panství - oderského, spálovského a hranického. Oderský pán Lichnovský scházení luteránů na svém panství toleroval a protože rokle ležela ještě na oderském panství, nesměli pánové ze Spálova zasáhnout.
Sepsáno za použití internetových zdrojů a příspěvku člena ZOČSOP a Historického spolku v Odrách, Květoše Wiltsche, jemuž tímto děkuji.
K tomu poznámky:
- Opravdu tam stojí PFOFENGRABEN. Je to německá složenina zhruba odpovídající českému Kněždolu, je však gramaticky špatně. Mělo by tam být "Pfaffengraben", přičemž to "Pfaffe" (der Pfaffe) je nepříliš lichotivé (spíše hanlivé) označení pátera, faráře - česky asi flanďák, kněžour.
- Jak vypadá oddanost Geocachingu, ukazuje galerie .
Additional Hints
(Decrypt)
Wrfxlaxn ir fxnypr.
Xrfrefxr znfxbinav.
Treasures
You'll collect a digital Treasure from one of these collections when you find and log this geocache:
Loading Treasures