Vítám Vás u mé první cache, věnované Vranovské hrázi. Cache byla přemístěna z původních souřadnic na méně frekventované místo.
Neopomeňte prosím navštívit vyhlídku na původních souřadnicích, pro romantické duše navrhuji návštěvu kolem osmé, deváté ráno, případně při západu slunce.
Upozorňuji, že vyhlídka se nachází na skalním převisu. Při neopatrném pohybu a vůbec při zhoršených povětrnostních podmínkách (námraza, déšť, sníh) by mohlo dojít k pádu do vody.
Thayatal-Bahn
Již před 1. světovou válkou se uvažovalo o zatraktivnění Podyjí, které bylo v dobových prospektech nazýváno jako „Moravské Švýcarsko“. Proto v roce 1907 Ferdinand Schmidt zpracoval projekt elektrické Podyjské dráhy (Thayatal-Bahn).
Výletní vláček měl vozit cestující ze znojemského nádraží údolím řeky Dyje přes Hardegg, Vranov nad Dyjí, Bítov, Uherčice až do Raabsu. Vzhledem ke změnám v roce 1918 a kvůli úvahám o stavbě přehrady na Dyji však tento projekt upadl v zapomnění.
Plány na stavbu Vranovské přehrady
Již v roce 1912 projednávala společnost Podyjské závody (Thayawerke) projekt na využití vodní síly postavením přehrady na Dyji. Druhým argumentem pro stavbu přehrady byla protipovodňová ochrana a třetím důvodem bylo využití přehrady k rekreaci. Nedostatek peněz však nedovolil projekt uskutečnit. O možné realizaci vodního díla se začalo hovořit opět až po vzniku Československa.
Původně bylo záměrem vybudování více přehradních stupňů. V oblasti nynější Vranovské přehrady to měly být 2 menší přehrady, a to nad původní obcí Bítov a v místě nynější hráze ve Vranově nad Dyjí. Tímto řešením by se zabránilo zatopení původní obce Bítov. Nakonec však dostalo přednost jednodušší a levnější vybudování jedné větší přehrady ve stávajícím tvaru. Z plánu na vybudování dalších přehradních stupňů v oblasti nynějšího NP Podyjí nakonec vůbec nedošlo.
Konečné rozhodnutí o stavbě přehrady nad Vranovem nad Dyjí učinila vláda ČSR v roce 1929, kdy byly stavbou Vranovské přehrady pověřeny tři firmy: Českomoravská stavební společnost v Praze, Pittel und Brausewetter v Brně a společnost Lanna v Praze.
Doba výstavby
Doba výstavby Vranovské přehrady se uvádí mezi lety 1931 až 1934, přípravné práce probíhaly však již dříve (vybudování úzkorozchodné železniční tratě ze Šumné, převedení koryta řeky nad hrází, zbudování kamenolomu ve Švýcarské zátoce...). Rychlost výstavby přehrady byla na svou dobu unikátní a nemá obdobu ani v současné době. Na stavbě přehrady v průběhu hospodářské krize našlo práci více než 2500 lidí z okolí. Dílo bylo dokončeno za tři a půl roku a v roce roku 1933 se na podzim začala Vranovská přehrada napouštět vodou. Uvedena do provozu byla v roce 1934, po dokončení všech technických prací. Stala se ve své době největším vodním dílem na území Československa.
Nový Bítov
Společně s výstavbou vlastní přehradní hráze musela být zbudována i další díla, z nichž největšími byly mosty přes přehradní jezero u Bítova a především celá nová obec Bítov. Tato obec, která se původně nacházela na břehu Želetavky pod hradem Bítov, byla nově vybudována nad nedalekou zátokou Horka. "Nový" Bítov byl v tehdejším Československu první, od základu nově vybudovanou obcí . "Nový" Bítov byl vybudován i včetně veškerého zázemí (škola, kostel...).
A teď to zajímavější:
Technické parametry VE Vranov nad Dyjí:
Rok uvedení do provozu: 1934
Počet a typ turbín: 3x vertikální Francisovy
Instalovaný výkon turbín: 6 289 kW
Instalovaný výkon generátorů: 7 000 kVA / 6 300 kW
Hltnost (tj. maximální průtok vody při daném spádu): 16,65 m3.s-1
Spád: 42,7 m
Otáčky: 300 min-1
Průměr oběžného kola (OK): 1 540 mm
Výrobce ČKD Blansko / Škoda Plzeň
Průměrná roční výroba: 25 357 MWh (průměr za období 1969 – 2010)
Nádrž:
Stálé nadržení: 31,840 mil. m³
Hladina stálého nadržení: 331,45 m n.m.
Zásobní prostor: 79,668 mil. m³
Hladina zásobního prostoru: 348,45 m n.m.
Prostor retenční ovladatelný: 11,157 mil. m³
Hladina retenčního ovladatelného prostoru: 350,10 m n.m.
Prostor retenční neovladatelný: 10,031 mil. m³
Hladina retenčního neovladatelného prostoru: 351,45 m n.m.
Celkový objem: 132,696 mil. m³
Hráz:
Typ hráze: betonová gravitační
Kóta koruny: 353,39 m n.m.
Šířka koruny: 7,00 m
Délka hráze v koruně: 290,5 m
Výška hráze nade dnem: 47,00 m
Spodní výpusti:
Počet x průměr: 4 × 1600 mm
Provozní uzávěr: 2 × válcový, 2 × Johnson
Kapacita při max. hladině: 2 × 36,4, 2 × 35,1 m³/s
Cesta k cachi je poměrně sndná, auto zaparkujete na parkovišti a vydáte se směrem ku hrázi. Před hrází, u budovy Povodí, se dáte doleva po schodech nahoru a hned za schody doprava po cestičce. Cestička vás dovede na decentní vyhlídku. Taková drobná zajímavost - cestou minete betonové patky - jsou to pozůstatky po velkých jeřábech, které sloužily při stavbě přehrady, viz. obrázek..
K cachi samotné:
Cache je velikosti small, obsahuje logbook a tužku, vejde se do ní nějaký ten trackovatelný předmět. Při hledání do ní prosím hlavně nekopejte....jen ji vytáhněte a po zalogování podobným způsobem zasuňte zpět. V zimě, bude-li sníh, nemusí být cache viditelná, proto doporučuji odlov odložit..
v listingu jsou použity texty z oficiálních webů Vodního díla Vranov nad Dyjí www.pmo.cz, www.elektrarna-vranov.cz a www.vranov-nad-dyji.eu