Série kešek STRÁŽNÍ HRADY KOLEM ŘEKY OSTRAVICE - LANDEK
Původ Vratimova se datuje na konec 13. století. Jen krátce po založení, roku 1305, je již zmíněn pod názvem Wrothimow v soupisu desátků vratislavského biskupství (Liber fundationis episcopatus Vratislaviensis). Samotné sídlo bylo založeno v době kolonizace Těšínska lužickými Srby, pravděpodobně Jindřichem z Baruthu, který byl členem družiny těšínského knížete Mieszka. Kromě Landeku založil i řepišťský hrad Zapadlisko a nedaleký hrádek Zaryje. Souběžně se vznikem obce a v následných desetiletích byla budována řada drobných fortifikací podél řeky Ostravice, které měly těšínskou hranici a nově vznikající obce chránit. Do této skupiny patří i dvě opevněná sídla v dnešním katastru Vratimova. Jedno se nachází v poloze Zaryje a druhé v poloze Landek. Zatímco Zaryje byly menší hrádek vystavěný ze směsi kamene a dřeva, opevnění v lokalitě Landek byla čistě dřevěná tvrz. Všechny tři zmíněné opevněné stavby vznikly po roce 1297, kdy došlo k uzavření smlouvy o hranici na řece Ostravici mezi těšínským knížetem Mieszkem a olomouckým biskupem Dětřichem z Hradce. Dohoda zmiňuje i Baruthovy statky ležící na těšínském břehu Ostravice naproti Paskovu a Hrabové. Jde tedy zřejmě o vůbec první písemně doloženou zmínku o osídlení v lokalitách Řepiště a Vratimov, byť ještě bez názvů osad. Hranici z obou stran střežil řetěz hrádků, kromě již tří jmenovaných na slezské straně pak na olomoucké straně například Paskov nebo Štandl u Frýdku-Místku. Literatura i lidové pověsti, s výjimkou Zapadliska, o hrádcích Zaryje a Landek mlčí. Zanikly tedy zřejmě příliš dávno. Původně se čekalo, že to mohlo být po roce 1327, kdy se Těšínské knížectví stalo součástí Českého království pod vládou Jana Lucemburského a hranice tak pozbyla smysl. Nálezy keramiky však napovídají, že hrádky zanikly mnohem později, pravděpodobně až za husitských válek v 15. století. V případě tvrze na Landeku bylo prokázáno, že zanikla požárem. Vizualizaci tvrze Landek si můžete prohlédnout na rekonstrukci J. Štěpánka.
Vratimov v držení Baruthů dlouho nezůstal. V roce 1450 jej získal těšínský kníže Bolek, který jej předal do majetku manželky Anny. V té době již ve výčtu majetku oba hrádky i tvrz chybí, lze je tedy považovat nejpozději k roku 1450 za zaniklé. Od roku 1488 byl Vratimov postupně v držení Jiřího Meysla (Jiřího Mníška), Jana Sedlnického z Choltic a na Vratimově, Jaroslava Skrbenského z Hříště a na Šenově a Václava Slavibora Skrbenského z Hříště. V roce 1770 žilo v obci zhruba 300 obyvatel. Byl tu panský dvůr, mlýn, ovčín, vrchnostenská hospoda, dřevěná škola a dřevěný kostel s farou. První zděná samostatná školní budova byla postavena už roku 1785. Léta Páně 1790 se majitelem Vratimova stal hrabě Jan Larisch, roku 1800 hrabě Eduard von Wimpfen, v roce 1807 Pavel Czaderský a o dvacet let později pak Filip Ludvík Saint Genois. Zatímco v roce 1878 žilo v obci 599 obyvatel, roku 1890 to bylo již 1391 a roku 1900 dokonce 2045 obyvatel. Oproti 78 domům z roku 1878 jich ve Vratimově bylo v roce 1900 už 179. Sídlem vlastníka Vratimova byla tvrz, zpočátku během 14. století pravděpodobně ta v poloze Landek, po jejím zániku pak zemanská tvrz, která se prý nacházela na místě pozdějšího panského dvora v centru dnešního Vratimova. Panský dvůr byl zbourán v druhé polovině 20. století kvůli stavbě společenského domu s kinem a knihovnou. Níže je zřejmě nejstarší dochovaná pohlednice Vratimova pocházející z roku 1899.
Původní vratimovská tvrz se nacházela v místech západního cípu ukončení táhlého pole v místě zvaném Vratimov - Landek na bývalém gruntě číslo 9. Je odtud pěkný výhled na části Ostravy Hrabová a Nová a Stará Bělá. Na západě a severu je místo ohraničeno srázem říční terasy řeky Ostravice a na východě údolím bezejmenného potůčku. Z lokality se do dnešních dnů dochoval výrazný homolovitý pahorek. Právě zde zřejmě stála již zmíněná původní středověká tvrz drobných manů těšínského knížete, kteří v období 14. a 15. století užívali predikát „z Wrothimowa“. Členy České archeologické společnosti byly na lokalitě nalezeny olověné kulky, atypické ostruhy a zlomky keramiky korespondující s obdobnými nálezy z nedalekých hrádků Zapadlisko a Zaryje. Kromě jedné sondy v roce 1988, která potvrdila přítomnost středověké dřevěné stavby, zde dosud podrobnější archeologický průzkum neproběhl. Otázkou však je, zda má vůbec smysl, protože díky erozi a zřejmě i těžbě písku je celá původní kulturní vrstva odstraněna takřka na samotné hlinitopísčité podloží a návrší tvrze je v současnosti menší než bývalo. Tvrz byla možná součástí většího hospodářsko-sídelního areálu, snad prvních vratimovských chalup, o kterých se zmiňuje smlouva z roku 1297. Areál se rozkládal patrně v prostoru dnešního pole. I zde byly nalezeny zlomky středověké keramiky.
A perlička na závěr: Právě v inkriminované době stavby opevnění a založení Vratimova došlo k zajímavému sňatku. Roku 1290, tedy sedm let před stavbou tvrze, se knížeti Mieszkovi Těšínskému narodila dcera Viola. A v již zmíněném roce 1305 ji na důkaz sbližování Českého království a Těšínského vévodství provdal za Václava III., posledního českého krále z rodu Přemyslovců. Sňatek však byl bezdětný, král byl krátce po svatbě zavražděn v Olomouci a Viola Těšínská zemřela v pouhých 27 letech. Na obrázku níže je pečeť Mieszka Těšínského z roku 1288.
Zdroje: masslezskabrana.cz, hrady.cz, eksploratorzy.com.pl, vratimov.cz, wikipedia.org, fotohistorie.cz, Ladislav JUROŠ: Vratimov – Landek (Archeologie Moravy a Slezska, roč. 10/2010)
Nyní k samotné keši. Nachází se pod tvrzištěm, nahoru tedy nemusíte šplhat. Schránka je typu lock&lock. Jde o větší box, aby se tam vešly všechny hradní poklady. Po odlovu kešku zase důkladně zamaskujte tak jak byla. Nezapomeňte si odlovit naše keše na dalších dvou hrádcích, Zapadlisko a Zaryje ! Každá je něčím zajímavá :)
