kostel sv. Jana Nepomuckého
***************************************************************************************
Kde jest dnešní osada Janov, byl v roce 1712 vysoký dubový a bukový les. Stála tam jenom stará dřevěná hájovna zvaná „Myslivečka“.
Roku 1709 se stal majitelem Miskovic (nyní Myslkovice) František Leopold Voračický, byl bezdětný a nejraději se zdržoval v lesích nad Lužnicí, kde se oddával rozjímavému životu a procházel lesy od Miskovic k Doubí a Roudné. Byl milovníkem lovu zvěře, kde jednoho dne prohlásil k přítomným: „Nyní, kde se bude nejlépe ozvěna rohu lesního rozléhati, dám postaviti kostel k úctě sv. Jana Nepomuckého a poblíž něho kapli Bolestné Panny Marie Pomocné“ (Boží hrob).
Stavba kostela započala hned r.1712 a r.1714-1715 kaple. Byly vysvěceny 6.října 1716, stavba trvala čtyři roky.
Roku 1757, na prostranství severně od kostela, nechala vdova po Janu Oktaviánu Kinském – Eleonora von Bulow, postaviti sochu sv. Jana Nepomuckého, na jejímž podstavci, jest doposud zachován letopočet (mezi farou a školou).
Kolem kostela pak vznikla osada po něm pojmenovaná – Janov, roku 1814 spojená s Roudnou v jednu obec.
Původní kostel, postaven r.1712-1716, který po zásahu bleskem 8.června 1876 vyhořel, měl jiný vzhled. Jediná věž stávala vpředu na presbýři, kde je nyní malá věžička. Byla dřevěná, pobitá šindelem, měla dvě lucerny a nad každou byla báň. Ve věži byly umístěny tři zvony, které se velkým žárem hořícího dubového dřeva rozlily.
Hlavní oltář pod klenbou byl zasvěcen patronu chrámu sv. Jana Nepomuckého (jediný zachován po požáru). Postranní oltáře byly zasvěceny Panně Marii a druhý sv. Barboře. V chrámové lodi, před hlavním oltářem byla hrobka, či krypta, do níž se pochovávali členové rodin majitelů Miskovic. Na kůru byly malé varhany.
Kostel byl opraven až tři roky po požáru. Příčinou zdržení opravy, byl spor o pojistné mezi patronem kostela a obcí Miskovickou. Po tuto dobu byly služby Boží konány v kapli Panny Marie Pomocné (Boží hrob).
Vyhořelou kapli (kostel) dala hraběnka Wratislavová znovuzříditi v roce 1879, dle návrhu A. Nového z Rychnova nad Kněžnou, do dnešní podoby. Její muž Evžen Wratislav (té doby majitel Myslkovic) dal ulíti čtyři nové zvony. Hlavní oltář byl zachován a postranní dva oltáře dali zříditi na svůj náklad osadníci. S opravou kostela došlo i k opravě varhan, při níž bylo použito starých píšťal a mezery byly doplněny novými, většími.
Tři zvony z velké věže byly odebrány za první světové války rakouskými vojáky v listopadu 1916 a zůstal tam jen nejmenší, zvaný „Maria“, s letopočtem 1876, váhy kolem 30kg a průměru 36cm, který se používal ve velké věži až do roku 1971. Dobrovolnými příspěvky místních i okolních obyvatel obcí, byl roku 1971 pořízen zvon „Cyril a Metoděj“, o průměru 64cm a váze 170kg a roku 1972 zvon „sv.Václav“, o průměru 58cm a váze 104kg, oba na elektrický pohon.
V průběhu let došlo k drobným změnám a opravám kostela, ale původní vzhled již byl od roku 1879 zachován. V dnešní době kostel patří do opatrovnictví římskokatolické farnosti v Janově.
Kostel je uzamčen, otevírá se jen v neděli v 8hod., jednou za čtrnáct dní, v liché týdny o bohoslužbách.
Čerpáno z místní kroniky.