OBEC ŽEBNICE
Žebnice, ves s kostelem, je poprvé písemně uvedena r. 1250 v popisu majetků plaského kláštera.
V roce 1346 byla opatem Jakubem vysazena právem zákupním.
Roku 1421 zapsal ves král Zikmund Lucemburský Burjanovi z Gutštejna, který ji připojil k hradu Bělé.
V roce 1530 opat Bohuslav Žebnici vyplatil a poté již natrvalo patřila k Plasům.
V roce 1741 byla vystavěna nová fara a materiál ze zbourané staré fary byl použit na stavbu školní budovy, ovšem malé a chatrné, uprostřed vsi. Původně byla škola až do r. 1742 umístěna v čp. 37 pod kostelem (dům shořel při požáru r. 1910). Nová školní budova byla pak postavena v l. 1897-8.
Po zrušení plaského kláštera (1785) byl majetek spravován náboženským fondem českého gubernia, po zrušení patrimoniální správy v r. 1850 se Žebnice stala samostatnou obcí (do r. 1921 tvořila jednu politickou obec se sousedním Horním Hradištěm).
Od roku 1980 je součástí Plas. V roce 1850 měla Žebnice 416 obyvatel, r. 1900 390 obyvatel, r. 1950 220 a r. 2010 186 trvale bydlících obyvatel.
Žebnická fara
Při silnici severně od kostela stojí fara – patrová budova obdélného půdorysu, krytá mansardovou střechou. Byla vystavěna plaským klášterem za opata Celestýna Stoye roku 1741. Materiál ze zbourané staré fary byl použit na stavbu školní budovy, ovšem malé a chatrné uprostřed vsi. Fasáda obrácená do návsi i dvorní průčelí jsou trojosé, okna dekorativně zdobená šambránami – lehce ze zdiva vystupujícím orámováním.
Na zdůrazněném klenáku středního okna východní fasády se nachází reliéfní osobní znak opata Celestýna Stoye – římský voják ve zbroji a plášti vztahuje paži k zářícímu slunci před sebou. Na dvorní fasádě je umístěn uprostřed přízemí vchod a v patře dvojice sdružených oken. Nápisová deska nese letopočet 1741. Do farního dvora se vstupuje zaklenutou bránou se zdůrazněným hlavním klenákem.
První písemní zmínky o faře v Žebnici jsou z roku 1367, i když není pochyb o tom, že faráři zde byli dávno před tím. Duchovní správu zde vykonávali plaští cisterciáci. Po zrušení plaského kláštera (listopad 1785) se žebnická fara stává samostatnou.
K faře náleželo v té době 46 strychů polí, luk na 4 vozy sena a kus lesa. Při prodeji plaského panství Klementu W. L. Metternichovi roku 1826 byl nový držitel zavázán dávat faráři ročně zdarma 2 sudy piva a 36 sáhů palivového dřeva.
Žebnický farní obvod zahrnoval původně vesnice Žebnici, Horní Hradiště, Babinu, Mladotice, Řemešín a snad i Plasy. Byly do něho začleněny rovněž nově založené vsi Trojany (dříve Trojerovice), Ondřejov, vesnice Kopidlo a nově vzniklá část osady Nová Hadačka. Postupem doby se žebnický obvod výrazně zmenšoval.
Posledním zdejším farářem zde byl od roku 1929 Jaroslav Kálal (narozen 1894 v Dědovicích u Písku, zemřel 1966), který zde skončil svou službu v květnu 1960. Jako vzpomínku na jeho vztah k obci můžeme denně vidět a slyšet hodinový stroj se čtyřmi ciferníky, který zřídil na vlastní náklady v roce 1940.
Traktoriáda
V Žebnici se každý rok koná v červenci jednodenní terénní závod fréz a traktorů jak domácí, tak i tovární výroby.
V roce 2015 se uskuteční již 13. ročník
Tato traktoriáda patří k největším v republice a počet startujících se pohybuje okolo jedné stovky.
http://www.zebnice.cz/