Začátek historie hodů se datuje k roku 1921, ovšem toto byly ještě tak zvané Císařské hody, které byly dva roky bez stárků a práva, jen hodová muzika s krojovanou chasou. V roce 1923 byli zvoleni první stárci, právo bylo dovezené z Kostelan a od té doby jsou v Huštěnovicích hody s právem.
Prvními stárky v roce 1923 byly Pavel Vojtěšek /1895/ a Marie Navrátilová, provdaná Čechmánková /1905/. Mladšími stárky byli Jan Číhal a Josefa Hrňová, provdaná Svobodová. Vyprávění Marie Čechmánkové o hodech podchytila ve své seminární práci o zvycích a obyčejích Gabriela Černíková. "Stárků sem byla, dyž sem měla 18 roků. Můj stárek Pavel Vojtěšek býl tehdá o deset roků starší. Mladší stárků byla Jozefa Hrňová, jejím stárkem býl Jan Číhal. Ale tehdá to nebylo ta jak včíl. Ani zme nevěděli, co sú to hody. Toš chlapci došli k nám a že budú hody. Došly ženské - myslím, že z Kostelan, napantlily nám právo a všecko nám pomáhaly nachystat. Chlapci se scházali u nás, stařeček Maňásek, co bývál vedlevá, je učili pěsničky na hody a tancovat verbuňk. Přitom popíjali slivovicu lebo víno a jedli buchty a vdolečky. Růžičky sa chystaly v hospodě. Lesti sa večér tančilo na sáli v hospodě nebo v liďáku u Bernardů, to sa už nepamatuju. Tehdá sme napékli babovice, vdolečky, aj dorty. Hody byly dva dni - v nedělu a pondělí. Žádná slavnostní mša ani požehnání nebylo, normálně sa šlo v nedělu na mšu. Hody začaly až odpoledňa. Ženské, co strójily, došly k nám, nastrójily mně a uvázaly turčák. Tehdá děvčice nechodily, leda chlapci a ti potem došli ke stárkám a pohostili sme je. Večer sa tančilo, chlapci tančili verbuňk. Tanečníky dycky zavédli ke stolu a tam platili. Na druhý deň - v pondělí, clapci chodili s uvázaným beranem, potom sa zabíl a uvaříl sa guláš. Za týden byly dozvuky. Toš tehdy sa aj veselejší ženské převlékly za chlápky a byla sranda. Tehdá byly hody inší jak dnes, ale pěkné to bylo."
Od roku 1923 přetrvaly hody s právem s menšími přestávkami až do současné doby. Tradicí při huštěnovských hodech bylo, že se účastnila jen chasa ze svobodných chlapců, dva stárci, dvě stárky a ženáči. Stárci nosili napantlené právo, starší stárky dorty. Mladší stárky chodily s talířem cukroví a tak se odlišovaly. Až v roce 1956 začaly obě stárky nosit dorty, protože tehdy mladší stárek Vladimír Ulman chtěl stárku také s dortem a tak to zůstalo dodnes. Tento jev můžeme vidět na fotografiích.
Do roku 1958 hody byly v neděli a v pondělí, dozvuky ve středu. V roce 1959, kdy byli stárci Antonín Adamčík a František Hastík, při obchůzce druhý den vybrali více peněz, tak udělali dozvuky také v sobotu. Od té doby byly hody neděle, pondělí, středa v kroji a sobotní dozvuky v civilu, jen s beranicí. V roce 1962 ve středu nepřijeli muzikanti, tak se muzika udělala jen za doprovodu místních muzikantů /Karel Číhal, Milan Hejda/. A v sobotu se dozvuky konaly normálně. Změna nastala asi v roce 1964, kdy se středa zrušila. Další změna nastala v roce 1979 a hody se začaly konat v sobotu a neděli, dozvuky byly další týden v sobotu. A tak je to dodnes. Velká změna ovšem nastala v roce 1986. V tomto roce byli stárci Antonín Adamčík /syn stárka z roku 1959/ s Petrou Veselou - Valentovou a Zdeněk Habáň s Romanou Škubníkovou - Šimoníkovou.
Tito stárci se rozhodly oživit hody. Do té doby býval průběh hodů živelný, pouze se vodilo pod právo, vyhlašovala se sóla stárků letošních, bývalých, sólo rodičů a starosty, chlapci cifrovali spolu se ženáči a tančili tradiční verbuňk. Před příchodem na hodovou muziku zazpívali a zacifrovali huštěnovskou hymnu "Basom terentete", před obecním úřadem "Ej vy páni, radní páni" a půlnoční verbuňk "Na tú svatú Kateřinu".
A co se vlastně v roce 1986 změnilo? Už nešly v kroji jen dvě děvčata - stárky, ale chasa byla v páru. Dnes vidíme v hodovém průvodu v kroji jak chlapce, tak děvčata, ale také menší a větší děti. V tomto roce se poprvé účastnila hodů mládež ze Sušic, protože obyvatelé Sušic měli s námi společný místní národní výbor. V roce 1989 byl dokonce i stárek ze Sušic - Petr Rudžik, ale byly to první a také poslední společné hody.
V roce 1989 se začalo s nacvičováním tanců, tehdy pod vedením Ladislava Ulmana. Program byl dvojí - pro dechovou hudbu v sále kulturního domu a pro cimbálovou muziku v sále hostince. Byl to první rok, kdy hrála na hodech i cimbálovka. Tanečky se tančily také před domem staršího stárka, starší stárky a před MNV. Žůdra se zdobila nejdříve jen stárkům, později i stárkám.
Pár zajímavostí:
- 1946 Stárci se nefotografovali, protože až do odpoledních hodin byla hustá mlha.
- 1951 Starší i mladší stárka nesla dort, ale s potížemi
- 1956 Od tohoto roku už obě stárky nosí dort.
- 1957 Poprvé bylo hodové říkání podle Sadů /Marie Orlíková - Kučerová/
- 1958 Hody se konaly v NE - PO - ST
- 1959 Od tohoto roku jsou hody NE - PO - ST - SO
- 1964 Od tohoto roku jsou hody NE - PO - SO
- 1979 Další změna v konání hodů SO - NE - SO
- 1980 Hody se nekonaly
- 1981 Za stárky byli sourozenci Olga Gablasová a Milan Gablas
- 1983 Hody se nekonaly
- 1984 Hody se nekonaly
- 1985 Hody se nekonaly
- 1986 V krojovaném průvodu začala chodit i děvčata /v páru/
- 1986 Od tohoto roku hody společně se Sušicemi
- 1989 První a poslední stárek ze Sušic - Petr Rudžik
- 1995 Za stárky byli sourozenci Zdeňka Maňásková /Adamčíková/ a Josef Maňásek
- 1996 Pouze krojovaná hodová zábava
- 1997 Za stárky byly sestry Helena Ulmanová /Maňásková/ a Veronika Ulmanová
- 1998 Za starší stárky byla dvojčata Jana Grebeňová /Rákosníková/ a Petr Grebeň
- 1999 Za celou historii hodů jedina stárka jménem Kateřina /Jandová/
- 1999 Za stárky byly sestry Kateřina Jandová a Markéta Jandová
- 2002 Za stárky byla dvojčata Pavlína Havlíková a Vladimíra Havlíková
- 2003 Pouze jedni stárci - Michaela Škrabalová a Milan Dvořáček
- 2004 Jen krojovaná obchůzka obcí se stárky, bez stárek - děvčat, ale s právem
- 2005 Začala tradice hodové mše v kostele sv. Anny v Huštěnovicích
- 2006 Za stárky byly sestry Martina Smýkalová a Svatava Smýkalová
- 2007 Pouze jedni stárci - Andrea Špalková /Zezulová/ a Jiří Zezula
- 2008 Za stárky byli bratranci Šárka Zlámalíková a Rostislav Zlámalík
- 2008 Za stárky byli bratranci Edita Šímová a Vojtěch Petrucha
- 2009 Za stárky byli znovu bratranci Edita Šímová a Vojtěch Petrucha
- 2010 Jedni stárci, sourozenci Simona Remešová a Josef Remeš
Sňatek uzavřeli stárci z roku:
- 1938 Josef Hrňa a Eleonora Kryšková
- 1946 Antonín Vavřeník a Anna Palánková
- 1953 František Býček a Růžena Tomáštíková
- 1954 Antonín Macháček a Františka Kadarová
- 1956 Vladimír Ulman a Vlasta Varmužová
- 1959 František Hastík a Libuše Kadarová
- 1961 Svatopluk Říha a Olga Vaverková
- 1967 Miroslav Hruboš a Marie Tomáštíková
- 1970 František Vaverka a Dana Štefková
- 1971 Milan Dvořáček a Eva Adamíková
- 2007 Jiří Zezula a Andrea Špalková
Zdroj: hustenovice.cz