Přírodní rezervace Petrovka
Přírodní rezervace Petrovka se nachází v nadmořské výšce 340 m až 380 m na severním okraji Plzně v hlubokém údolí západně od silnice Plzeň – Ledce. Název Petrovka se v menší míře používá také pro označení horního toku Boleveckého potoka, který touto rezervací protéká. Jeho střední průtok je 9 l/s a minimální jen 1 l/s. Přírodní rezervace Petrovka je součástí Sigmondovy naučné stezky.
Území bylo prohlášeno za chráněné pod názvem Petrovka v roce 1988. Jeho výměra je 28,0803 ha. Od roku 1992 je zařazeno v kategorii přírodní rezervace. Předmětem ochrany je údolí Boleveckého potoka s širokou, silně podmáčenou nivou a také přilehlé příkré svahy, zejména ty levobřežní. Významný je především mokřadní ekosystém v nivě potoka a také borový porost na svazích. Vyskytují se zde četné vzácné i ohrožené druhy rostlin i zvířat, stejně jako zajímavé geomorfologické útvary.
Podloží tvoří prvohorní sedimenty týneckého souvrství. Tyto sedimenty vystupují ve skalních výchozech na příkrých erozivních svazích a to především ve svahu před Petrovskou dírou (jeskyní ve výchozu pevných drobnozrnných arkóz) a svahu Petrovské jámy. Na většině území jsou tyto usazeniny překryty čtvrtohorními sedimenty (sutě, rašeliny, říční sedimenty). Půda je podzolová až kaolinická. Terén je v rezervaci značně členitý, zejména díky erozním a denudačním procesům. Také je zde možné pozorovat některé pseudokrasové jevy.
Osou chráněného území je hluboké údolí Boleveckého potoka široké kolem 100 m, přehrazený zhruba ve středu chráněného území rybníkem Strženka. Údolí potoka vyplňuje široká, silně podmáčená niva. Voda v přítocích se místy silně barví do rezavohnědé, neboť podzemní voda je zde bohatá na rozpuštěné sloučeniny železa. V potoce se voda okysličuje a železo je rychle oxidováno na rezavé nerozpustné sloučeniny.
Mezi zajímavosti patří například zdejší Okrouhlík, který vznikl erozní činností dvou malých potůčků. Je nejvyšším bodem rezervace, dosahuje nadmořské výšky 386 m n. m. a o 75 m tak převyšuje plzeňské náměstí Republiky. A proto když tu byl v 80. létech 20. století vykácen starý les, otevřel se z Okrouhlíku široký výhled od Krkavce k hřebeni Radče, na Chlum, Čilinu, Radyni i na domy sídliště Košutka a na vrch Sytná. Tehdy se uvažovalo o stavbě rozhledny, k tomu však nakonec nedošlo a vrch byl opět zalesněn. Přitom byla mezi domácí borovici lesní místy vysazena i kleč a jalovec.
Z botanického hlediska je Petrovka velmi zajímavým územím s výborně zachovanými přirozenými společenstvy. Nivu původně zarůstaly především olšiny, avšak později začali bolevečtí tento prostor intenzivně využívat jako louky, zvané Petrovské. Koryto potoka bylo uměle přeloženo ze středu nivy na její levý břeh, aby se obhospodařování luk usnadnilo. Mimoto byl vybudován systém příkopů, které jednotlivé louky rozdělovaly a zejména odvodňovaly. Po roce 1945, kdy zemědělství přecházelo na systém velkoplošného hospodaření, ztratily tyto pozemky na významu. Byly malé, odlehlé a navíc bylo nutné stále udržovat odvodňovací kanály. V 60. letech 20. století přestaly být sečeny a začaly zarůstat náletovými rostlinami. Postupně se zde znovu začala objevovat původní mokřadní a lužní společenstva. V současnosti jsou v Petrovce z dřevin zastoupeny zejména vlhkomilné olše, vrby, střemchy a také jalovec obecný. Louky se v současné době znovu pravidelně ručně sekají a vyřezávají se olšiny, aby se posílila populace ohrožených vstavačovitých rostlin. Velký význam mají i borové porosty na jižních svazích. Je v nich zachována populace tzv. bolevecké borovice, místní odrůdy borovice lesní, přizpůsobené zdejším obtížným podmínkám, mimo jiné svažitému terénu. Jsou nižší a slabší než šumavské a třeboňské borovice, ale mají velmi husté, nelámavé dřevo, pevné v tlaku i rázu. Patří proto k nejcennějším odrůdám borovic v Čechách. Místní fauna je zastoupena především běžnými druhy borových lesů. Oblast rezervace je také velmi bohatá na dvoukřídlý hmyz.
Petrovská díra
Přirozeně vzniklá Petrovská díra byla příležitostně využívaná jako provizorní přístřešek. Kvůli tomu došlo k jejímu umělému rozšíření a vyrovnání svažitého terénu v nejbližším okolí. Jeskyně byla vhodná jako úkryt také proto, že se nedaleko nacházel zdroj vody – Petrovský pramen, který je v současnosti vyschlý. Ještě v 80. letech sem však chodilo množství lidí pro vodu a pramen sledoval i Český hydrometeorologický ústav. Jeskyni mohli využívat lidé pracující v lese jako dřevaři, smolaři, včelaři, uhlíři a podobně. V lidové tradici se však nejvíce rozšířilo povědomí o obydlení jeskyně tuláky a loupežníky. Často se tato loupežnická tradice spojuje s družinou loupeživého rytíře Jana Bavůrka ze Švamberka, který na počátku 16. století škodil v okolí Plzně. Tuláci v jeskyni přespávali ještě ve 30. létech 20. století. Četníci ji později zaházeli z důvodu ochrany veřejného pořádku. Během druhé světové války tu byl upraven protiletecký kryt pro obyvatele severní části Bolevce. Název Petrovská díra je doložen již z roku 1714, přičemž jeho původ není znám. Může být odvozen od blíže neznámého majitele okolních pozemků se jménem Petr. Nejčastěji se však uvažuje o odrazu místní loupežnické tradice, spojené s bajkou z okolí Brém, „Zvířátka a Petrovští“. Asi 200 m severozápadně od Petrovské díry se v Petrovské jámě nachází další dříve obydlená jeskyně - Malá Petrovská díra. Na rozdíl od Petrovské díry je tato dutina patrně pouze přírodního původu, bez dodatečných úprav člověkem. Také tato jeskyně byla zasypána četníky. Okolí jeskyní je opředeno několika pověstmi. Je zde prý vídán pes s ohnivým jazykem i jezdec na bílém koni, doprovázený pážetem se zvonečkem. Z Petrovské díry prý také vedly tajné podzemní chodby do hájovny Dostálky a dokonce až na Radyni.
Pro zalogování keše musíte odpovědět na otázky. Odpovědi najdete na informačních tabulích. Keška má celkem tři zastávky. Logujte rovnou, když se mi něco nebude líbit, ozvu se vám. Odpovědi zašlete přes můj profil.
- Kdy vznikly nejstarší vrstvy rašeliny na Plzeňsku? (Stage 1 - Infotabule)
- Až kolik metrů dosahují vrstvy rašeliny na Plzeňsku? (Stage 1 - Infotabule)
- Jaký je horninový podklad přírodní rezervace Petrovka? (Stage 2 - Infotabule)
- Jak se vytvořil základ jeskyně zvaná Petrovská díra? (Stage 2 - Infotabule)
- Změřte nebo odhadněte výšku jeskyně Petrovská díra? (Stage 2 - jeskyně)
- Změřte pomocí své GPS nadmořskou výšku u vyschlého pramene. (Stage 3 - Pramen)
- Vyfotografujte se (nebo alespoň vaši GPS) u jeskyně a foto přiložte ke svému logu (nepovinný úkol).
Zdroje: Magistrát města Plzně, Wikipedie, Geologické lokality