"Neznám přítulnějšího a oddanějšího tvora, než jsou tito bílí ochočení vlci.“
Roald Amundsen - norský cestovatel
SAMOJED - málo známý název psího plemene, který ale nemá žádnou souvislost se svým českým významem. Proto by jistě pro mnohé bylo zajímavé dozvědět se něco více o původu těchto překrásných psů. Název samojed je odvozen od jména etnické skupiny kočovných Něnců – Samojedů žijících na pomezí Evropy a Asie, přesněji mezi Bílým mořem a Jenisejem. Toto území s rozlohou 1 787 000 km2 zahrnuje tři národnostní oblasti Ruska. Něnci se dodnes živí převážně lovem a rybolovem. Zároveň však chovají i soby, ale na rozdíl od jiných zdejších nomádů je využívají hlavně jako tažná zvířata, tedy nejen na mléko a maso. Dříve chovali především pastevecké psy. Hlídali jim stáda sobů, příležitostně pomáhali při lovu a občas je zapřahali do saní. O Něncích je známé, že si vždy psů velmi vážili a příkladně se o ně starali, proto se ze samojedů stali velmi důvěřiví psi s vřelým vztahem k lidem. První samojedi se ve střední Evropě začali objevovat na konci 19. století. Zúčastnili se prvních expedicí do Arktidy a Antarktidy. Roald Amundsen byl první, kdo 14. prosince 1911 dobyl jižní pól. Ve svém spřežení používal i samojeda. Byla to vůdčí fena Etah, kterou si vybral hlavně pro její vynikající povahové vlastnosti. O samojedech se totiž říká, že ostatní plemena saňových psů pracují pro člověka, ale samojedi pracují s člověkem. Pokud byl Amundsen prvním člověkem, který položil nohu na jižní pól, potom Etah byla prvním psem, který položil tlapku na jižní pól.
Povahu samojeda nejlépe popsala Renata Piskacisová z Vidnavské záře:
Samojed potřebuje ke svému štěstí lásku člověka. Chce být neustále vedle něj. Je mu jedno, jestli jeho místo bude na chodbě, v kuchyni, přede dveřmi nebo v posteli místo manžela(ky), musí prostě být blízko své rodiny. Má rád děti. I když ho děti budou neustále „testovat“, jestli mu dobře drží ouška na hlavě, jestli by si nemohly vzít jeho ocásek, natrhat si pár chloupků, a což mu tak obléknout svetr, aby mu nebyla zima, samojed bude vše trpělivě snášet, vrtět ocáskem, usmívat se a malému páníčkovi maximálně olízne tvář nebo ouško. Samojed by neměl být celodenně v kotci. Tím by utrpěla jeho veselá a rošťácká povaha. Jeho tvář je výjimečná svým nikdy nemizícím šťastným úsměvem.
Samojed má nezávislou povahu, je velmi živý, rád polemizuje o povelech, není to takový psí otrok, který všechny příkazy vyplní do puntíku, ale je dost chytrý na to, aby zvládl základní výcvik bez jakýchkoliv problémů. Výcvik i výchovu je nutno vést důsledně a pravidelně. Pokud vezmete samojeda a psa služebního plemene na okraj skály a přikážete jim, aby skočili, pes služebního plemene poslechne, skočí a zmrzačí se. Samojed se podívá dolů ze skály, pak na vás, jestli to fakt myslíte vážně, potom se otočí, odejde a myslí si: „Přeci nejsem tak hloupý, abych skočil ze skály a zabil se.“ Pokud budete po samojedovi vyžadovat jakékoliv povely, bude nejdřív dělat, že neslyší, potom, že musí dokončit svou činnost a když konečně začne klusat směrem k vám a vy si myslíte, že máte vyhráno, proběhne kolem vás a začne štěkat na sousedovy kočky. A potom, ale to vy jste už pěkně rudí zlostí, že vás váš vlastní pes neposlouchá, konečně s radostí a nádherným úsměvem přiběhne k vám. A vy mu odpustíte !
Samojed vás bude neustále překvapovat svými nikdy nekončícími nápady. Když si budete myslet, že už vám nerozkouše žádný stromek, že už z toho vyrostl, rozkouše vám boty za 2000,-. Když ho odnaučíte kousat boty, zapomenete venku dětské hračky (jak báječně chutnají). Budete na sebe přísní a naučíte se nezapomínat venku žádné nové předměty, samojed se podhrabe pod plotem a zlikviduje sousedovu drůbež. Samozřejmě škodu musíte uhradit. Plot řádně zabezpečíte proti útěkům a samík ucítí 3 metry pod zemí nějakou zatoulanou myšku. Když dovezete dvě kolečka hlíny a zahrabete ten třímetrový kráter (myška samozřejmě utekla), samojed zjistí, že blatníky na vašem kole jsou plastové. Když koupíte nové blatníky a schováte kolo do kůlny, samojed si všimne nafukovacího bazénu s vodou. Óóó to je pokoupáníčko. Když uklidíte zbytky bazénu (při samojedím dovádění bohužel nevydržel nápor drápků), vzpomene si na hromadu písku. Na mokré srsti písek výborně drží. Konečně je vysušený a vyčesaný, co to kouše? Našel zapomenutý kolíček na prádlo. Když se konečně po týdnu dopočítáte všech částí rozkousaného kolíčku (ještě, že víte, kam chodí váš miláček kakat) a oddechnete si, že mu nic nezůstalo v žaludku, samojed si všimne, že jste právě zasadili nový stromek (ten původní přece rozkousal). Nic proti, ale vypadá to, že jste zase na začátku. Ale vy mu přesto odpustíte, když se na vás po dokonale vykonané práci podívá s tím svým neodolatelným úsměvem. Vždycky mu odpustíte.
SAMOJED
(Samojedskaja Sabaka)
F.C.I. – Standard č. 212 / 09.01.1999 / GB
OBLAST PŮVODU: Severní Rusko a Sibiř
ZAŘAZENÍ PODLE F.C.I.: Skupina 5 špicové a primitivní plemena
Sekce 1 severští saňoví psi
POUŽITÍ: saňový a společenský pes
CELKOVÝ VZHLED: elegantní bílý arktický špic střední velikosti. V celkovém vzhledu budí dojem síly, vytrvalosti, šarmu, poddajnosti, důstojnosti a sebevědomí. Typický výraz, nazývaný „úsměv samojeda“, je vytvářen kombinací tvaru a posazení oka a mírně zvednutých koutků tlamy. Pohlaví by mělo být zřetelně vyjádřené.
POVAHA / TEMPERAMENT: přátelský, otevřený, pozorný a živý. Lovecký pud je velmi slabý. Nikdy není ani plachý ani agresivní. Je velmi společenský a nemůže být užíván jako hlídací pes.
SRST: bohatá, silná, pružná a hustá polární srst. Samojed má srst s podsadou, přičemž podsada je krátká, jemná a hustá, a krycí srst je delší, hrubší a rovná. Srst má vytvářet límec kolem krku a ramen, rámující hlavu, zvláště u psů (samců). Na hlavě a na přední straně končetin je srst krátká a hladká, na vnější straně uší je krátká, odstávající a hladká. Vnitřek ucha má být dobře osrstěný. Na zadní straně stehen vytváří srst „kalhoty“. Mezi prsty má růst ochranná srst. Ocas má být bohatě osrstěn. Srst feny je často kratší a s jemnější texturou než srst psa. Správná textura srsti má vždy mít zvláštní povrchový lesk.
BARVA: čistě bílá, krémová nebo bílá se světle hnědou - základní barva je bílá s několika světle hnědými znaky. Srst nikdy nesmí vypadat světle hnědá po celém těle.
Tato nenáročná keš vás zavede tam, kde žije zrovna takový jeden samojed. Při troše štěstí vás svým štěkotem pozdraví ze zahrady. Pokud v jeho blízkosti uvidíte člověka a budete mít chuť se se samojedem pomazlit, neváhejte si říct.
Bez přítomnosti páníčků v žádném případě psa nehlaďte,
nekrmte a nevstupujte do zahrady!
Edit:
4.2.2018 náš milovaný samojed Elien odešel za duhový most..
Chtěly jsme keš archivovat, ale nakonec jsme se rozhodly, že ji ponecháme jako památku na chlupáče..
Přejeme příjemný lov.