SVĚTOVÝ DEN TOALET
Slovo „záchod“ může být odvozeno z anglického water closet – toaleta nebo z francouzského toilette. České hovorové hajzl pochází z německého Häusl – domeček.
Jde o zařízení určené pro vyměšování lidských tělesných odpadů, zejména moči a stolice , a pro jejich ukládání - suchý záchod, odvod - splachovací záchod, nebo zpracování - chemický záchod.
HISTORIE TOALET
Toalety se objevily v historii brzo. Ve 25. st. PNL lidé z některých oblastí v Pákistánu měli v každém domě vodní toalety spojené kanálem zakrytým pálenými hliněnými cihlami. Toalety byly i v starověkém Egyptě a Číně. V Římské civilizaci byly někdy toalety částí veřejných lázní, kde ženy a muži byli společně ve smíšené společnosti.
Na středověkých hradech se používaly záchody zvané prevéty, staročesky také zvané výsernice. Šlo o jednoduchou sedačku ve výklenku (arkýři) umístěnou nejčastěji v patře a s otvorem, který pod záchodem ústil vně stěny hradní budovy.
Za vynálezce splachovací toalety se považuje Sir John Harington (v roce 1596), i když během Viktoriánské éry nastala zlepšení regulace (pravděpodobněji to provedl Alexander Cimmings než Thomas Crapper, jak je obvykle uváděno) a použití splachovacích toalet se rozšířilo. Před a během tohoto přechodného období (v některých oblastech až do 20. st.) mnoho lidí používalo externí toalety, zvlášť v rolnických oblastech.
V roce 2011 byla založena WTO ( World Toilet Organization), která má za cíl politickými, technologickými, ekonomickými i vzdělávacími cestami zlepšovat hygienické podmínky ve světě, a od téhož roku stanovila 19. listopad kalo Světový den toalet.
VEŘEJNÉ TOALETY
Veřejná zařízení mají často toalety odděleny v kabinkách a umyvadla jsou společná. Zařízení pro muže mají často pisoáry připevněné na stěně, nebo tekoucí kanály pro kolektivní použití.
Venkovní veřejné toalety (na ulicích, kolem parků atd.) mají formu uličního vybavení. V úpravě pro ženy i muže existují kabiny od jednoduchého designu bez kanalizace až po luxusnější verze, které se automaticky očistí po každém použití.
Některé venkovní veřejné toalety mají stěny, které mohou být napojeny na místní kanalizaci nebo odpad skladovat a provádět jeho odvoz podle potřeby. Mnoho toalet může být vyčištěno na místě nebo v centrálním místě v případě mobilních toalet a pisoárů.
S veřejně přístupnými toaletami se pojí zvláštní kultura, která sahá od specifických dekorací (pornografie, různá upozornění, vylepování různých nálepek) až ke specifickému chování (třeba i sexuálnímu). Veřejné záchodky se díky určitému soukromí, které poskytují, stávají také častým terčem garffiti, které jsou dokonce předmětem sociologických a jazykovědních výzkum.
Existují i mobilní zařízení, která se dají přemístit podle potřeby, např. v přírodě pro různé akce.
Placené toalety
Některé veřejné toalety jsou bezplatné, jiné za poplatek. Způsoby platby za použití toalety:
- položení peněz na misku bez dozoru,
- položení peněz na misku s dozorem,
- položení peněz do krabice se štěrbinou,
- položení peněz do štěrbiny turniketu nebo samozavíracích dveří,
- podání peněz obsluze (která obvykle realizuje i úklid).
Mnoho autobusových a železničních stanic instalovalo placené toalety v 50. a 60. létech 20. st.
Veřejné toalety a pohlaví
Separace podel pohlaví použitím piktogramů – symbolů znázorňujících postavu ženy nebo muže – je charakteristické pro veřejné toalety. Veřejné toalety separované podle pohlaví jsou zdrojem potíží pro některé lidi, např. pro lidi s dětmi opačného pohlaví, nebo pro muže s kojencem, když jen ženská toaleta má přebalovací pult.
Některé veřejné toalety (zvlášť ty provizorní v kempincích apod.) jsou pohlavně neutrální (pro ženy i muže). Mnoho zařízení má pohlavně neutrální toalety z různých důvodů – jsou označeny jako pro postižené osoby a jsou adekvátně vybaveny pro vozíčkaře.
Toalety v privátních obydlích nejsou prakticky nikdy separovány podle pohlaví.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1chod
A teď něco ke keši: Na úvodních souřadnicích naleznete určitý objekt, z něhož získáte indicie k finálním souřadnicím. Zaměřte se zejména na:
A = počet větracích mřížek
B = počet satelitů na střeše
C = počet průhledných oken
D = počet nápisů WC
E = počet komínků na střeše
F = počet všech luxferů (ciferace)
Kontrola: součet hledaných čísel je 21
Finální souřadnice:
N 49° 52.(A+7)BC
E 013° 53.D(E+2)F
Krásný výhled na naše dominanty!
Prosím o otevírání keše vytažením víčka, ne zatažením za řetízek!