K pověsti o páru černých volů a pokladu ukrytém na vrchu Trný se vrátila historie opět až v roce 1875. V tomto roce ale už nejde tak o pověst jako o skutečnou historickou událost, která z pradávné pověsti vychází. Nebudeme proto déle zdržovat a necháme mluvit přímé svědky té doby. Náš příběh vypráví koncem 19. století holýšovský rodák Paul Wiener z Holýšova. „V tom roce jsem pomáhal v hospodářství u sedláka Brosche. Jednoho dne přinesl do Holýšova jistý Horst Seppl nějakou listinu, ve které mělo být psáno o ukrytém pokladu na vrchu Trný. Listina měla pocházet ze Střelic, anebo snad z písemností uložených na farnosti ve Vsi Touškov. Text na listině popisoval dávný příběh, ve kterém měl být odvezen z opevnění v Hradci na vrch Trný na voze taženém párem černých volů poklad nedozírné ceny. Poklad zde měl být ukryt před hordami vedenými německým císařem Ruprechtem Falckým při jejich vpádu na území Čech v roce 1406. Není vyloučené, že tato událost byla písemně zaznamenána písaři kláštera v Chotěšově, odkud se později dostala do inventáře touškovské fary. A protože se jednalo o pověst vystavěnou na reálném historickém základě, nedalo mnoho práce, aby se sešla skupina mužů, která se vydala poklad na vrch Trný skutečně hledat. Sedláci z obcí Střelice a Holýšov vybrali mezi sebou finanční obnos, za něž vyřídil nějaký Meiser na úřadu ve Stříbře povolení ke kopání na vrchu Trný. Na podzim roku 1875, po ukončení všech polních prací, vypravili se muži z obou obcí na severní stranu vrcholu hory, kde se začalo kopat. Z Holýšova to byli Stengl, Wastl, Maresch, Seppl a konečně i sedlák Brosch, který mě vzal na horu s sebou. Nejprve začal kopat každý v místě, kde se mu právě zachtělo. Každý totiž podlehl vidině, že to bude právě on, kterému se štěstěna nakloní a nechá právě jeho motyku zatnout do pokladu nedozírné ceny. S ubývajícími hluchými dny a při nevlídném počasí, které toho podzimu nastalo, kopáči opustili práci na vlastní pěst a začali překopávat celé hradiště v rojnici z jedné strany. Tři neděle pobývali kopáči na vrcholu hory. Nevlídnému počasí odolávali zabalení do telecích a ovčích houní a jídlo jim bylo ze vsí na samý vrchol denně vynášeno. Po tři neděle nacházeli ve výkopech jen zbytky hliněných i skleněných střepů nebo zbytky kovového náčiní všech druhů, ale na poklad ani jeden z nich dosud nenarazil. Třetí neděli zůstala na motyce jednoho z kopáčů drátěná spirála podivného tvaru. Když byla spirála kopáčem od hlíny očištěna, zjistili všichni s údivem, že je zlatá. To podnítilo další kopání a skutečně bylo v zemi nalezeno ještě dalších deset obdobných zlatých spirál. Holýšovský kopáč Stengl nalezl tehdy dva kusy zlatých spon, Wastl jeden kus a Maresch na sedm nebo osm zlatých spirál. Nebylo prý náhodou, že nejvíce zlatých spirál našel právě Maresch. Patřil mezi nejchudší kopáče z Holýšova a nález, který prodal v Plzni za částku 130 guldenů pomohl jeho rodině postavit se z největší nouze na nohy. Od té doby se také v Holýšově ujal výrok, že když je nouze nejvyšší, je pomoc boží nejbližší. Kopání na vrchu Trný ukončila sněhová vánice, která toho roku přišla velmi brzy a zahalila vrch do hluboké sněhové peřiny.“
O keši
Rozhodli jsme se přispět do této adrenalinové série a tak vás vítáme na další keši, která je věnována jedné pověsti, spjaté s vrchem Trný. Pro odlov budete potřebovat znalost horolezecké metodiky a lezecké vybavení (Lano 40 metrů, smyce, sedák, helmu, slaňovací a stoupací pomůcku, jumar a karabiny). Na odlov se vždy vypravte minimálně ve dvojici a zbytečně neriskujte.
Odlov je na vlastní nebezpečí. Na keš choďte jen ve dvojici.
Zdroj: Webové stránky města Holýšov
