ROK S GEOCACHINGEM
Únor
Podle gregoriánského kalendáře druhý měsíc v roce. Má 28 dní, v přestupném roce má 29 dní. Český název měsíce vysvětlují jazykovědci tím, že se v tuto dobu při tání ledu ponořují ledové kry na řekách (únor = nořiti se). V římském kalendáři byl únor posledním měsícem v roce. Právě proto tento měsíc máproměnlivý počet dnů a právě k němu se přidával v přestupném roce jeden den. Při přechodu z juliánského na gregoriánský kalendář se tento zavedený postup neměnil. Varianty původně římského (respektive latinského) názvu Februarius obsahuje většina evropských jazyků.
5. únor je 36. den v roce podle gregorianského kalendáře. Do konce roku zbývá 329 dní (330 v přestupném roce).
Podle keltského kalendáře je dnes den měsíce topolu.
Svátek má dnes:
Dobromila, Dobromil, Dobromír, Dobromíra, Dobrava, svátek svaté Agáty
Pranostika: Svatá Agáta bývá na sníh bohatá.
Události 5.2. v Česku:
1796 – V Praze byla založena Společnost vlasteneckých přátel umění, předchůdce dnešní Národní galerie.
O keši:
Tato keš je jednou z 366, které vzniknou na Valašsku a blízkém okolí. Jsou určeny všem, kdo ve svém okolí mají odloveny všechny keše a schází jim zaplnit některé políčko v kalendáři. Keše jsou i pro ty, jež by chtěli ve svých statistikách zvýšit počet za sebou jdoucích dní s odlovem.
Kostel sv. Václava, Horní Lideč
Myšlenka postavit si v Horní Lidči vlastní kostel vznikla krátce po opravě zdejší kapličky, v roce 1990.
Návrh budovy
Zdejší oblast Valašska je typická individuálním situováním jednotlivých domů, obvykle s ohledem na mikroklimatické podmínky a specifické názory jednotlivých stavebníků. Usedlosti se s oblibou skládají z řady menších staveb – špýcharů, stodol, sklípků, chlévů a obytného stavení. Přes poměrně hustou zástavbu v sevřeném údolí si domy zachovávají nepravidelnou orientaci. Pravidelná liniová výstavba se v obci objevuje až při válečné stavbě domků pro německé pohraničníky, a pak při obestavování hlavních komunikací typickými svépomocnými rodinnými domky rozvinuté socialistické společnosti.
Ideou architekta byla budova kostela podobná zdejším běžným rodinným domkům (lidové architektuře 50. let minulého století), respektive pojetí kostela jako rodinného domu určeného pro více osob. Proto projektant zasadil stavbu do stavební čáry kolem hlavní cesty, ale zvonici naopak předsunul co nejvíce ke středu křižovatky. Objem kostela je v relaci k ostatním obytným stavením v okolí.
Vzhledem k darům řeziva, byla konstrukčně zvolena dřevostavba, inspirovaná karpatskými dřevěnými centrálními kostelíky (např. kostelem v Jasinji). Projektant měl snahu stavbu maximálně tvarově zjednodušit na střechu a samostatně stojící sloup se zvony. Základem je osm stojatých stolic nesoucích stanovou střechu se čtyřmi štíty. Samostatná obvodová zeď jen ohraničující prostor do výšky tří metrů je vyzděna a obložena kamenem a dále pokračuje ve čtyřech prosklených vikýřích. V čelní a zadní straně jsou do ní vsazeny místnosti příslušenství – předsíň, zpovědnice, schodiště na kůr, sakristie a sociální zařízení. Dřevěná střecha byla co nejvíce vysunuta kolem budovy. Kontrastem k otevřené a prosklené budově kostela je jednoduchý sloup zvonice s výřezy u zvonů. Původně měla být obvodová zeď vyskládána z místního lomového kamene (obdobně jako staré kamenné stodoly), ale pro nedostatek materiálu byly nakonec použity řezné pískovcové desky.
Interier
Interiér kostela byl původně navržen v obdobném minimálním duchu, stěny měly být obloženy pískovcem, na podlaze cihelná režná dlažba. Vzhledem k limitovaným financím byla zvolena bílá omítka (s bílou dlažbou), která byla především v horní části zvrásněna dalšími vrstvami. Bílé a jednoduché provedení omítky oltáře, dlažeb i křížové cesty a svatostánku s jednoduchým geometrickým členěním mělo kontrastovat s bohatostí dřevěných vazeb, oken a podhledů horní části, která se promítla i do dřevěných předmětů přízemí – dveří a lavic. Tato kontrastní barevná koncepce však neumožňovala rozvinutí bohaté lidové zbožnosti, a proto byla v dalších úpravách navržena různými umělci v lehce naivním duchu. Na rozdíl od střízlivého exteriéru tak interiér působí více nevyváženým způsobem, ale ponechává si základní příjemné znaky – vzdušnost, prosvětlenost a komunitní charakter, určený půlkruhovým sezením okolo oltáře.
Stavebně technické řešení
Konstrukční návrh musel respektovat způsob realizace stavby svépomocí. V tomto kraji si lidé tradičně své domky stavěli sami, a většina jich jako stavební řemeslníci vyjížděla ven za prací. Jen odborné práce byly zadávány místním firmám. Komplikované byly již zakládací podmínky (v části lokality byl v minulosti rybník) a byla obava, že se případné sedání části stavby může projevit trhlinami. Statik navrhl železobetonové armované pasy, obepínající celou budovu a tvořící nejtěžší část celé konstrukce. Dřevěné trámy (vazníky) v úžlabích přesahovaly technické možnosti místních firem, proto byly zaměněny za ocelové uzavřené profily, ze kterých, vycházejí masivní dřevěné vazby.
Značná pozornost, byla věnována také některým detailům. Nad celou stavbou procházejí čtyři úžlabí (tzv. „paže“), s jejichž realizací měli místní stavebníci špatné zkušenosti. Hlavním důvodem obav bylo odtávání sněhové vody a její vzlínání mezi krytinu. Nakonec byly „paže“ provedeny jako zdvojené – na bednění byl položen měděný plech a překryt kónicky seřezaným prknem, s následným pokrytím bonským šindelem. V rámci akustického posouzení byla s ohledem na delší dobu dozvuku nižších frekvencí zvýšena tloušťka prken podhledu a protilehlá okna byla z důvodu zabránění rezonance vychýlena o cca 12,5 stupňů. Uspokojivě nebylo dořešeno odvětrávání vnitřního prostoru. Původní návrh podlahového rozvodu nasávání byl s ohledem na technologickou náročnost zavrhnut a bylo navrženo umístění větracích otvorů nad obvodovou zdí a odtahových otvorů do částí střešního vazníku s tím, že podle skutečné potřeby budou otvory doplněny ventilátory.
Ideálním řešení pro velká okna by bylo jejich cenově nedostupné provedení jako barevné vitráže. Architekt nakonec navrhl jejich členění do menších tabulí podle možnosti výrobce oken ditherm s barevnou kombinací běžně dostupných vzorovaných skel. Nepravidelné členění trojúhelníkových rámů bylo řešeno jejich rozdělením do tří vzájemně přeplátovaných vrstev, spojených lepením a hřebíkováním. Velká pozornost byla věnována oplechování oken a venkovních tesařských vazeb.
Zvonice byla provedena jako jednoduchý zděný pilíř s vnitřními žebříky. Pro svépomocnou výstavbu byly náročné i betonářské práce v lucerně zvonice – a proto byla na návrh stavebníků ocelová konstrukce lucerny, včetně železobetonových obvodových příček, realizována na zemi, a poté vyzvednuta vcelku jeřábem na vrchol zděné části. Na stavbu kostela navázala výstavba dalších staveb občanské vybavenosti, rodinných domků i technické infrastruktury.
Stavba byla postavena nákladem2,5mil.Kč, realizována byla v letech 1991 - 1994
Jak na keš:
Od kostela se dejte kolem Infocentra do kopce až ke hřbitovu. Od něj po louce až ke keši.
Dobrý lov přejí GeoValaši
