Tři oříšky pro Popelku. Kdo by neznal tuto legendární pohádku z roku 1973 s Libuší Šafránkovou v hlavní roli. Asi nemá cenu psát to, co jste všichni mnohokrát viděli, tak vám prozradím několik zajímavostí z natáčení, které jste možná nevěděli. Zde jsou:
• Při natáčení na Šumavě zapadl kůň Pavla Trávníčka až po uši do zasněžené jámy.
• Scénu, kdy běží princ za Popelkou ze zámku, musel Pavel Trávníček kvůli větru běžet asi 50krát.
• Ačkoliv nám se zdá, že Jurášek je jenom jeden, Jurášků bylo ve skutečnosti víc. Bělouš, který hrál Juráška na našem území, se jmenoval ve skutečnosti Bonek. V Německu měl Jurášek náhradníka, protože celní předpisy nedovolovaly převážet koně. A jak je od sebe rozeznáte? Podle srsti! Ve stáji je kůň se zimní srstí, v záběrech, kdy na něm Popelka jede v lese, srst má jinou. Kůň u zámku má pak zase zimní srst.
• Ve scéně, kdy princ uhodne Popelčiny hádanky, byl Vladimír Menšík namol opilý.
• Postava Heleny Růžičkové se v německé verzi jmenuje Kleinröschen, což je v překladu Růžička.
• Helena Růžičková hrála dceru Droběnu baronky z Kratihájů, což je postava z divadelní hry Zvonoklasy.
• Role preceptora (Jan Libíček) byla do pohádky přidána až po dokončení scénáře.
• Herec Jan Libíček si věčně stěžoval na příliš těžký kožich, kvůli němuž i padal.
• Popelku měla původně hrát Jana Preissová, ale odmítla, protože byla v pokročilém stádiu těhotenství.
• Pavla Trávníčka daboval herec Petr Svojtka, který s Libuší Šafránkovou dva roky na to hrál v Malé mořské víle.
• Na první schůzku s představitelkou Popelky přišel Vorlíček o hodinu později.
• Pro pohádku bylo ušito 80 originálních kostýmů, které vytvořil výtvarník Theodor Pištěk.
• Ve scéně, kdy Popelka přeskakuje v lese strom, byla Libuše Šafránková zastoupena kaskadérkou.
• Umělý sníh při natáčení v Německu šíleně zapáchal, protože byl dovezen z rybích konzerváren.
• Pohádka se pravidelně každý rok vysílá i ve Spojených Arabských Emirátech.
• O ústřední melodii bylo rozhodnuto za pár vteřin. Karel Svoboda ji Vorlíčkovi zahrál v noci po telefonu.
• Popelka a princ se ani jednou ve filmu nepolíbí, což nebývá u pohádek zvykem.
• Postava královny byla pro Karin Lesch první a zároveň poslední rolí.
• V Norsku a ve Španělsku se pohádka pravidelně vysílá 24. 12. dopoledne. Když v Norsku jednou o Vánocích pohádku nevysílali, přišli nespokojení diváci demonstrovat pod okna televize!
• V Německu se v písni »Kdepak ty ptáčku hnízdo máš« zpívá text "Tisíc střech mého města".
• Film má v Německu velký fanklub, který každoročně pořádá na zámcích tématické plesy v duchu pohádky.
• Sněhovou koulí do hlavy prince netrefila Popelka, ale režisér Vorlíček.
• Popelka kuší nesestřelila živého jestřába, ptáka měli filmaři už od podzimu v mrazáku u hajného na Šumavě.
• Interiéry z pohádky nejsou z Moritzburgu ani ze Švihova. Byly točeny v berlínských ateliérech. Hrad Švihov byl během natáčení v žalostném stavu. Maskovaly to kulisy a ozdoby.
• Ve scéně, kdy Vladimír Menšík řeže v sadu větve, je v záběru vidět sloup s elektrickým vedením.
• Když Popelka utíká před princem a nasedne na jeho koně, drží v ruce bičík, který před nasednutím neměla.
• Sova Rozárka ve dne mrkala jenom tehdy, když ji režisér cvrnkal do zadku prstem nebo stéblem slámy.
• Legendární Popelčin střevíček byl vyroben ve třech různě velkých provedeních, aby na obraze správně vynikl.
Tolik zajímavosti z natáčení, snad se vám bude líbit i samotná keš.
