Komenskeho sady Traditional Cache

Ještě před výstavbou domů v severovýchodní straně šutrovny bylo na radnici rozhodnuto zkulturňovat její prostory a osázet parkovými stromy. V roce v 1882 začali urovnáváním terénu a sázením stromů a keřů. Prý zde bylo možno spatřit rozkvetlé žanovce, dříny a pámelníky, ba i turecké višně, které dodali za 75 zlatých. Celkový náklad na osázení přibližně pěti set stromků a ostatních keřových porostů prý činil 500 zlatých. Mezi válkami vybudovali v dolní polovině sadů i přírodní divadlo. Však bakovští byli i později na svůj park pyšní a proto jej po vzniku republiky pojmenoval Komenského sady. Dlouho však nic toto místo Komenského nepřipomínalo. Trvalo více než půl století, než přišli dobrým počinem bakovští baráčníci. Rozhodli se vybudovat uprostřed parku Komenského pomník. Vstříc jim vyšel hned naproti bydlící výtvarník Josef Brzobohatý, který zhotovil bustu Jana Ámose Komenského přesně podle vzoru, který je dosud umístěn v průčelí školy u Braňky nedaleko Bakov. Baráčníci vyzdili a omítli sokol, který je z obou stran obložen kvádry. Na severní stranu umístili květinovou mísu. Nevysoký podstavec se stal trvalým místem pro bustu. Na počest odhalení pomníku se konala 27. května 1956 baráčnická slavnost, na níž účinkovaly baráčnické soubory a byla přednesena báseň, kterou pro tuto příležitost složila Ludmila Žofková.

V Komenského parku je umístěn v jihozápadním průčelí pomník padlých v první světové válce, který zde na rozhraní Žižkovy a Čechovy ulice vzdoruje až dosud nejen zhoubným povětrnostním vlivům, ale i mnohdy nedobrým časům už od roku 1922. Pomník je komponován ze dvou částí: má dominující obelisk a sochu Vlasti na jeho úpatí. Čtyřboký kamenný jehlan je asi 3 m vysoký a stojí na třech pískovcových podstavcích stupňovitě uspořádaných. Jeho hlavice má nahoře tvar tympanonu, aby lépe vynikl reliéf zakladatele státu T. G. Masaryka, odlitý z kovu. Původně jeho místo zaujímal Masarykův portrét, který byl vytesaný do kamene a obehnaný ve svém okruží ratolestí. Pod reliéfem se výrazně vyjímá nápis, epigraficky umístěný do kamene: „Ku věčné vzpomínce padlých vojínů 1914 – 1918“. Boky obelisku jsou opatřeny rytinami jmen padlých bakovských mužů na frontách 1. světové války. V průčelí u jeho paty je umístěna socha Vlasti v podobě klečící ženy, jež hořekuje nad ztrátou svých synů, majíc opřenou hlavu o dlaň pravé ruky, zatímco levou má volně připaženou k tělu. Původně byl pomník obklopen nevysokým dřevěným plůtkem s brankou na jeho přední straně. Postavila jej Staroslavná obec baráčníků v Bakově za podpory města a některých dobrodinců celkovým nákladem 10 tisíc Kč. Jeho autorem byl zdejší sochař a kameník Václav Koloc.

Pomník padlým byl veřejně odhalen na pietní slavnosti 4. června 1922. Celé dění se začalo již dopoledne, kdy se na náměstí konalo matiné Havlíčkovy kapely. Odpoledne byla slavnost uvedena velkolepým průvodem všech místních spolků a korporací za velkého množství přihlížejících na chodnících.