Historie:
Dnes částečně zaniklá obec Machovice leží na severním úpatí vrchu Kříchová (776 m.n.m.) mezi obcemi Spolí a Přídolí, s nimiž také byla v minulosti správně spojována. Její vznik se datuje do roku 1379. V tehdejších listinách je často zmiňována v souvislosti s tvrzí (později panským dvorem) Drahoslavice, přes nějž vedla z Přídolí do Českého Krumlova tzv. Linecká obchodní cesta. Dle dochovaných písemností byl právě ve 14. století dvůr Drahoslavice, i s jeho přilehlými polnostmi a lesy, připojen listinou vydanou Petrem z Rožmberka roku 1347 k městskému obvodu Českého Krumlova a k jednotnému městskému právu. Přímou součástí Krumlovského panství se dvůr Drahoslavice potom stal v 2. pol. 17.stol., kdy jej od původních vlastníků odkoupil Jan Kristián I. z Eggenberku. Dodnes tak na fasádě zachovalého statku můžeme najít alianční erb Eggenberků.
Po smrti Marie Ernnestiny Eggenbergové přechází dědictvím Krumlovské panství do majetku knížecí rodiny Schwarzenbergů /roku 1719/. Organizace obecní správy se v této době v ničem nelišila od obecní správy ostatních městeček, bývalého knížecího panství. V čele stál rychtář s několika konšely. Stará přídolská rychta byla značně rozsáhlá a sestávala kromě Přídolí, z Chabičovic, Svachovy Lhotky, Zahrádky, Malčic, Oseku, Lověšic, Lověšického Rovného, Dubové, Spolí a Machovic. Teprve v roce 1719 se utvořila nová rychta ve Spolí a k ní patřily všechny jmenované vesnice kromě Chabičovic, Zahrádek,Malčic a Oseku, které zůstaly u rychty přídolské. Osada Machovice se tak na dlouhou dobu stala součástí obce Spolí. Většinová německá populace však byla po 2. světové válce vysídlena a statky a stavení zůstaly povětšinou opuštěné. Roku 1950 bylo pak Spolí jako celek opět přiřazeno k Přídolí a osada Machovice, kde zůstaly obydleny pouhé 3 domy, byla úředně zrušena k 1.1.1973.
Zajímavosti:
V blízkosti samotné cache naleznete řadu panoramatických výhledů do okolí (Přídolí, Velešín, Kleť,…):
Cestou z Českého Krumlova po modré turistické značce přes Křížový Vrch, budete procházet přes dnes již zaniklou sáňkařskou dráhu (upomínají na ni jen hydranty a torzo vleku), která zde vznikla v 60. letech minulého století jako druhá sáňkařská dráha v kraji s osvětlením, výtahem a zděnými šatnami.
