Hořící keř (2013)
je třídílný barevný televizní film HBO o Janu Palachovi a hlavně událostech mezi jeho blízkými po jeho sebeupálení, který natočila Agnieszka Hollandová. Pojednává o advokátce Dagmar Burešové (Táňa Pauhofová), která podala žalobu na vysoce postaveného komunistického funkcionáře Viléma Nového (Martin Huba) kvůli jeho lživým výrokům o Palachově smrti.
Na historickou přesnost scénáře dohlédl Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů.Jiří Černý, který do filmu navrhoval dobovou hudbu, říká: „Nic silnějšího a hlubšího o tzv. normalizaci jsem zatím neviděl." Film byl uveden do kin 12. září 2013 jako 206 minut dlouhý sestřih. Dohromady jej v kinech v roce 2013 vidělo 17 384 diváků. Film byl vyslán za Česko na Oscara v kategorii nejlepší cizojazyčný film, americká Akademie jej ale neuznala, a tak jeho místo zaujali Donšajni Jiřího Menzela.
Film se natáčel od března do 20. května 2012. Natáčení probíhalo mimo jiné ve Všetatech, odkud Palach pocházel, a na Olšanských hřbitovech (scény z pohřbu a exhumace jeho ostatků příslušníky StB). K dalším lokacím se řadilo autentické prostředí v hotelu Merkur v České Lípě, kde měl proslov Vilém Nový. Scéna upálení na Václavském náměstí byla natočena ve vozovně ve Střešovicích kvůli tomu, že v roce 1969 na Václavském náměstí ještě jezdily tramvaje. Budova Národního muzea byla do natočených záběrů přidána později počítačově.
Děj filmu
Drama vypráví o následcích Palachovy oběti a počátcích normalizace v posrpnové ČSSR. Jeho hlavní postavou je advokátka Dagmar Burešová (Táňa Pauhofová), která zastupovala Palachovu matku Libuši (Jaroslava Pokorná) a bratra Jiřího (Petr Stach) ve zdánlivě beznadějné soudní kauze. Důvodem žaloby blízkých mrtvého studenta bylo skandální nařčení od poslance Viléma Nového (Martin Huba). Ten Palachův čin zlehčoval na stranickém mítinku v České Lípě lživým prohlášením o takzvaném „studeném ohni“. Film, rozčleněný do tří samostatných kapitol, připomíná i sebeobětování Jana Zajíce z února 1969. Zobrazuje také dění ve studentských kruzích a kolaborantské aktivity příslušníků StB, již se Palachův odkaz snažili vymazat z národního povědomí.
Drama vypráví o individuální statečnosti, ale i o lámání charakterů a následné mravní devastaci, s nimiž se česká společnost potýká i v polistopadových dobách. Zdůrazňuje roli jedinců, kteří riskují existence, či dokonce obětují život kvůli zdánlivě nedosažitelným ideálům. Epilog pak připomíná události z ledna 1989 během takzvaného „Palachova týdne“.
Odlišnosti od skutečných událostí
Postava studentského vůdce Ondřeje Trávníčka je složena z více skutečných osob, hlavním předobrazem byl Lubomír Holeček. Holeček mj. četl vzkaz v televizi, nikoliv Hana Čížková, jak je tomu ve filmu. Po návštěvě u Jana Palacha v nemocnici je jeho matka hospitalizována na psychiatrickém oddělení, ve skutečnosti zde byl hospitalizován i Jiří Palach. Další odlišností od skutečnosti je to, že Jan Zajíc před svým upálením nevypil kyselinu. Dagmar Burešová ve filmu váhá před tím, než vezme případ, údajně jej však přijala okamžitě, stejně jako její manžel. Odlišně proběhla exhumace Palachových ostatků i soudní proces. U soudu byli Pavel Kohout, Emil Zátopek, Lubomír Holeček, Vladimír Škutina a Luděk Pachman, což ve filmu chybí.
Zdroj: Wikipedia
Jan Palach 11. srpna 1948 - 19. ledna 1969
Všetaty - rodný dům Jana Palacha