KASAŘI
Trezory byly častým předmětem zájmu kasařů především v minulosti. Počet vykradených pokladen začal značně stoupat od roku 1918. Na jejich vylupování se tehdy kromě kovodělníků začali specializovat i neodborníci a zločinci jiných kategorií. Z počátku se lupiči pokladen soustředili především ve větších městech,později loupili,kde se dalo,a podnikali i výjezdy na venkov. Počet vyloupených pokladen stoupal v Československu geometrickou řadou v roce 1922 jich bylo sto,v roce1927 čtyři sta osmdesát a vrcholilo to v roce 1933 sedmistyšedesáti případy. Vyloupení kasy bylo pro začátečníka poměrně tvrdým oříškem,pro profesionála rutinní prací. Na počátku jedno-až tříhodinové práce bylo nejdůležitější nalezení pevného bodu,o který bylo možno opřít hasák sloužící k trhání plechu. Potom byl navrtán jeden nebo dva otvory,do nichž byl vražen hasák,který během několika minut rozpáral stěnu pokladny jako konzervu,a totéž se opakovalo po odstranění popelové výplně i u vnitřní stěny pokladny. Konečný otvor nebyl větší než sevřená pěst.
Ohnivzdorná pokladna není nic jiného,než železná bedna s dvojitými stěnami z plechu asi 2 až 4 mm silného,který jest,jak nás zkušenosti po vyloupení poučují,ještě k tomu od mokrého,vlhkého vnějšího i vnitřního pláště pokladny do té míry zrezavělý,že nelze naprosto mluviti ani o ohnivzdornosti,tím méně o nedobytnosti takových pokladen. Uvážime-li tyto všechny okolnosti,které jsou příznivé pro kasaře,lupiče,kteří si zvykli na shon po mamonu,lehkému životu na účet majetnějších občanů,dále že tito sami anebo pomocí svých pomocníků hledí se seznámiti s místem,přístupem k pokladně,možnosti útěku v případě vyrušení a k okolnosti,že dnešní kasaři,lupiči pracují moderními lupičskými pomůckami vlastními,jako hasáky,vrtáky,pákami,dláty atd.,seznáme,že taková stará ohnivzdorná pokladna nemůže vzdorovati kasařskému náčiní.
Po stopách lupičů pokladen 1930
Keš se nachází na výchozích souřadnicích,kde budete muset trošičku luštit.