V blízkém okolí obce Boršice se nachází činná štěrkovna, která je stále hospodářsky využívaná pro těžbu písčitých štěrků. Nedaleké rozsáhlejší lokality vátých písků i zde zanechaly své čočky. Geologicky spadá oblast ještě do neogénu Vídeňské pánve (dle regionálního členění je součástí Českého masivu) a její vznik je důsledkem erozně-denudačních procesů (odnosy půdy) z nedalekého pohoří Chřiby. Sedimentace písků v této oblasti je spojována s tektonickými zdvihy/poklesy (zejména v souvislosti s tvořením Dolnomoravského úvalu) a klimatickými změnami. Štěrkovna/pískovna v Boršicích je tak unikátním náplavovým (aluviálním) kuželem. Její výjimečnost spočívá zejména v dokazování tzv. postkryogenní textury syngenetického promrzání (= promrzání litosféry současně se vznikem sedimentů) a existence permafrostu (= trvale zmrzlé půdy) již ve spodním pleistocénu (tj. před téměř 800 tis. lety). Lokalita boršické štěrkovny je prvním místem na území Česka a Slovenska, kde byl tento důkaz bezpečně zaevidován. Kryogenní fenomén se zde nejvíce projevuje v tzv. mrazovém klínu, což je útvar vzniklý zamrzáním vody v trhlinách reliéfu (zejména deltových a aluviálních uloženinách) způsobujících zvětrávání hornin. Kromě mrazových klínů byly v roce 2011 objeveny na odkrytém profilu i mrazové hrnce (oválné prohloubeniny vytvořené zmrzlou vodou). Pro oblast je charakteristické červené až fialovité zabarvení vlivem výskytu porcelanitů (hornin vzniklých tepelnou přeměnou jílovitých a slínitých hornin).
Mrazový klín [zdroj: Žáček, 2011]
Stratigraficky nejlépe dokumentovaný a zpracovaný profil na Moravě je v současné době stále těžen soukromou společností. Vzhledem k tomu, že odkrytá část pískovny slouží jako hnízdní stěna pro vlhy a břehule, je oblast navržena k ochraně. Tento krok (iniciovaný Krajským úřadem Zlínského kraje) tak může ochránit i geologicky významnou lokalitu pískovny. Antropogenní transformace okolní krajiny se projevila i využíváním okolního areálu pro motokrosový sport, pro letectví (blízké letiště) a zemědělskou činnost.
Ačkoliv je pískovna v soukromém vlastnictví, je k ní přístup bez omezení až do vzdálenosti 250 m a to i autem (pozor ale na deštivé počasí, v něm se cesta výrazně ztěžuje).
Motokrosové využití areálu s hradem Buchlov v pozadí [zdroj: autor]
Úkoly k zalogování earth cache (pište, prosím, přes e-mail - gc@jakubtrojan.eu - a logujte rovnou, v případě chybných odpovědí se ozvu):
- Odhadněte nadmořskou výšku nejvyššího bodu pískovny
- Zjistěte míru skeletovitosti půd (velikosti půdních částic) v těsné blízkosti štěrkovny a na přilehlých zemědělských rovinách. Jak se liší velikosti těchto částic? Jaké to má důsledky pro schopnost jímat vodu a pro vegetační kryt?
- Zašlete sken ručního nákresu vývoje mrazového klínu
- Identifikujte zemědělské využití půdního pokryvu v okolí (= napište převládající pěstovanou rostlinu s popínavými dřevnatými liánami)
- Dobrovolně: Přiložte fotografii z místa zachycující některý z okolních sousedních fenoménů (letiště, motokros, Chřiby, hrad...)
UPDATE: Pro zjištění odpovědí není nutné vstupovat do motokrosového areálu nebo areálu štěrkovny! V území se pohybujte maximálně opatrně.
Zdroje
CZUDEK, T., HAVLÍČEK, P., KOVANDA, J. (1985): Paleogeografický význam náplavového kužele JV od Boršic u Buchlovic. - Čas. min. geol., 30, 2, 185-198. Praha.
HAVLÍČEK, P. (2011): Boršice u Buchlovic. In: Významné geologické lokality [online databáze]. Praha, Česká geologická služba [cit. 2016-03-09]. Dostupné z URL http://lokality.geology.cz/643
STRAHLER, A. (2011): Introducing physical geography. Fifth edition. Hoboken, N.J.: John Wiley & Sons, 2011. ISBN 978-0-470-13486-3.
TOMÁŠEK, M. (2007): Půdy České republiky. 4. vyd. Praha: Česká geologická služba, c2007. ISBN 978-80-7075-688-1.
ŽÁČEK, V. (2011): Foto - Pískovna Boršice u Buchlovic. In: Fotoarchiv České geologické služby [online databáze]. Praha, Česká geologická služba [cit. 2016-03-09]. Dostupné z URL http://www.geology.cz/foto/19936