Její bílá fasáda svítí jako maják do ploché krajiny Mohelnické brázdy pod ní. Je to výborný orientační bod, a když se sem člověk vydá, nabídne mu kaple za jasného počasí nádherný výhled nejen k Mohelnici, ale také na Hrubý Jeseník, masív Králického Sněžníku a dokonce i na Bukovou horu a Suchý vrch.
A to už za návštěvu stojí. Doufám,že se vám tu bude líbit.
A co o ní říká pověst.?
Pověst vypravuje, že na místě kde kaplička stojí, při oslavě tisícího výročí úmrtí sv. Cyrila střílelo se z hmoždýřů, avšak jeden hmoždýř byl špatný, roztrhl se a jedna střepina udeřila jistého Hajíčka do hlavy tak prudce, že padl mrtev na zem. Později rodina Hajíčkova z Měníka postavila na tom místě kapličku, která byla zasvěcena sv. Cyrilu a Methoději.
!!! Nejezděte prosím autem až přímo ke kapličce. Udělejte si malou pohodovou procházku. Využijte doporučená parkoviště!!!
A ještě něco o Měníku.
Nejprve něco z historie. Měník je vesnicí poměrně starou. Původně byla zbožím biskupským a ke konci 13. století jej držel man biskupa olomouckého Oldřich z Měníka. Právě jeho jméno v listině z roku 1285 je první zmínkou o obci. Její majitelé se často střídali. Patřily mezi ně vladycké rody sídlící jak v samotné obci, tak i na okolních statcích. Střídání vrchnosti se změnilo až v roce 1555, kdy prodal tehdejší majitel Měníka Zdeněk z Lichtenburka osadu pánu na Úsově Dětřichu Černohorskému z Boskovic. Od něj získal Úsovské panství rod pánů z Lichtenštejna a pod vládou Lichtenštejskou pak obec zůstala až do konce vrchnostenské správy v roce 1848.
Měníkem procházela od přelomu 18. a 19. století silnice vedoucí z Mohelnice do Olomouce. Místní obyvatelé zde provozovali různé služby pro cestující – poskytovali přístřeší a původní hostinec byl později také převeden k silnici, kde jej využívali nejen místní obyvatelé, ale i formani a další cestující.
Měník nikdy nebyl příliš velkou vsí. Počet obyvatel se pohyboval od 200 do 260 osob. Po konci vrchnostenské správy obec připadla do soudního a politického okresu litovelského. Po II. světové válce byla osada nejprve integrována k Řimicím a od roku 1976 pak společně s touto obcí připadla pod správu Bílé Lhoty.
Dnes, když se člověk toulá Měníkem, stojí za to vyhledat zdejší drobné památky. Kříže a boží muka najdeme nejen v obci, ale v okolí. K významným památkám patří určitě kaple Růžencové Panny Marie z roku 1857, kterou najdeme na návsi (doporučené parkoviště) nebo pomník padlým se sochou legionáře, který patří k nejkrásnějším v okolí.
Keš : Keš je umístěná kousek od kapličky.