Vedralka
Nacházíte se na místě, které je mi nejbližší. V těchto místech se za starých časů rozkládala parkovitě upravená obora s hájenkou. Po hájence se nic nedochovalo, avšak bystré oko pozná půdorys bývalé budovy s nápadným množstvím kamení, zbytky dlážděných cestiček se schody, nebo uměle vytvořený ostrůvek na rybníčku. Málokdo také ví, že známí bílí jeleni byli do Žehušic přemístěni právě odsud.
Úryvek ze starého článku o myslivně:
Hájovna "Vedralka" dnes polozbořené osamělé stavení uvádí se již u Schallera, jako samota o dvou číslech, u Sommera jako myslivna v bývalém "Franciska-hainu", revíru Žehušického panství.
Jednalo se o lovecký pavilon v přízemí zděný, v patře roubený ze dřeva, s dřevěnou pavlačí. Původní lovecký zámeček byl postaven již před rokem 1800, v oboře kterou nechal založit Jan Josef Antonín Thun-Hohenstein (1711-1788). Toto místo nechal pojmenovat na počest své manželky jako "Františčin háj" až potomek původního zakladatele Josef Matyáš Thun-Hohenstein (1794-1868). Na myslivnu byla budova upravena po roce 1810 a měla číslo popisné 37. Obora kolem byla upravena parkovitě, jak ukazují stromořadí a některé zachované cesty s alejemi vzácných stromů (jedlé kaštany). Celek, ač skoro úplně spustlý, působí neobyčejně malebně.
Bílí jeleni zprvu pobývali v oboře Vedralka, kde už byli chováni červení jeleni. A hle, oba druhy se mezi sebou začaly křížit a červené laně občas rodily i bílé koloušky! Kvůli této v podstatě náhodě povstalo životaschopné stádo, jak je známe v dnešní době.
Pak přišel den, kdy se hraběti Josefu Matyášovi (1794-1868) zachtělo mít onu vzácnost blíž svému zámku v Žehušicích, Hrabě poručil vypustit a vysušit rybník Kravinec (1826), jenž sousedil se zámeckou zahradou. Hráz rybníka zpevňovaly duby. Ty doposud tvoří ústřední prvek Žehušické obory, neboť od téměř půltisíciletých stromů nelze snad ani nic jiného očekávat. Pro převádění stáda z Vedralky, do 5km vzdálených Žehušic, poddaní prý v roce 1830 vytvořili dvojí řetězec, mezi nímž jeleni proběhli.
Dnes toto místo připomíná již zdivočelá parková výsadba kaštanů, platanů, červených buků, akátů a dalších. Poslední zbytky tohoto stavení byly zcela zničeny přibližně v roce 1937. Místní název Vedralka se po čase vrátil a na Františčin háj lidé zapomněli. Samotný název Vedralka prý zlidověl podle pana Vedrala, který zde léta pobýval - avšak k tomuto jsem nenalezl žádný písemný doklad.
Keš se nenachází přímo na místě kde hájenka stávala, avšak při cestě od keše směrem ke včelínům půdorys budovy můžete nalézt. Při odlovu prosím zvýšené opatrnosti a nedoporučuji noční odlov. Pozor GPS v této oblasti zlobí.
K odlovení keše není potřeba zdolávat rokli. Ideální přístupová cesta je od bývalé zelené turistické stezky, nebo od vyznačeného parkoviště.
EDIT: Vzhledem k tomu, že v blízkosti keše stále roste nelegální plot nové obory, tak zvedám obtížnost této kešky. Původní přístupová cesta zanikla a tak je to teď trochu adrenalin. Pokud by někoho zajímaly informace ke vznikající oboře- navštivte tento odkaz: https://www.litosice.cz/inpage/otevreny-dopis-informace-o-nepovolene-stavbe-oploceni-lesa/
Tato mapa s vyznačenou hájenkou pochází z roku 1839. Vedle čísla popisného 37 lze vidět i dřevěné (žlutě značené) budovy č.p. 36. Kompletní mapa je k nahlédnutí na webu: https://archivnimapy.cuzk.cz