Egerberk - Kronika Hradku Traditional Geocache
Egerberk - Kronika Hradku
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(micro)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Veškeré informace k celé sérii najdete v keši GC6DN0A - Úvod - Kronika Hrádků
Egerberk – Kronika Hrádků
Historie objektu:
Dobu vzniku ani zakladatele hradu Egerberku neznáme. První zmínky o něm jsou z let 1317 a 1322, kdy se po něm psali bratři Vilém z Egerberku (stoupenec krále Jana Lucemburského) a Fricek z Chyší a Egerberku. Kolem roku 1350 prodali Egerberkové své statky německým pánům ze Šumburku a zprávy o nich mizí. Šumburkové již tehdy na Klášterecku vlastnili značné majetky s centrálním hradem Perštejnem. Egerberk proto prodali roku 1384 Jindřichu Špačkovi z Dubé, členu dvorské rady krále Václava IV. Jindřich Špaček hrad do konce 14. století velkolepě přestavěl. Po roce 1411 koupil Egerberk od pánů z Dubé Mikuláš Augustinův (zemř. 1416), nejvyšší písař zemský, který se roku 1409 zasloužil o vydání Dekretu kutnohorského. Za husitských válek držel hrad Wend z Ilburku, straník císaře Zikmunda. Pro dluhy se však dostal Wend do sporů se svým věřitelem, bojovným Vilémem ze Šumburku. A to se mu stalo osudným. Roku 1443 obsadil Vilém ze Šumburku v nestřeženém okamžiku nechráněný hrad Egerberk a Wenda poté, co se pokusil svůj hrad dostat zpět, zajal a nechal krutě umučit v egerberské hladomorně. O hrad se poté vedly spory a jeho majitelé se rychle střídali: Ilburkové, Jakoubek z Vřesovic (po roce 1450 – 1455), znovu Ilburkové a od roku 1460 páni z Fictumu. Fictumové podnikli na Egerberku poslední stavební úpravy v jeho historii. Drželi hrad bezmála sto let, do roku 1557, kdy jej od nich koupil Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic. Roku 1591 byl hrad opět prodán – Štampachům. Těm byl majetek po Bílé hoře zkonfiskován a roku 1623 prodán Thunům. Ani Lobkovicové, ani další majitelé již Egerberk nevyužívali, protože preferovali jiná svá sídla – zejména zámek Felixburk a zámek v Klášterci nad Ohří. Neudržovaný hrad chátral a v průběhu 17. století se změnil ve zříceninu.
Exteriér, stavební vývoj:
Hrad Egerberk stával na výrazném kopci nad vsí Lestkovem jihojihozápadně od Klášterce nad Ohří. Vznikl ve třech stavebních etapách, z nichž ta z konce 14. století byla tak zásadní, že téměř setřela podobu původní stavby. Úpravy z konce 15. století již byly významné méně. Hrad má půdorys velmi ostrého, téměř rovnoramenného trojúhelníku s výrazně ztupenými vrcholy na jihu a severovýchodě a nejkratší odvěsnou na jihozápadě. Z této strany vedl také vstup. Celý areál byl obehnán okružním příkopem a před ním vyhozeným valem, který na jihozápadě nese na koruně první kamennou bránu s opevněným předbraním. Na bránu navazoval most přes příkop ústící do hranolové, dovnitř otevřené věže druhé brány. K ní byla na konci 15. století přistavěna vrátnice. Branská věž byla vetknuta do obvodové hradby vymezující areál celého hradu; ten byl rozdělen ještě jednou hradbou, stoupající po svahu od věže severovýchodním směrem a přiléhající k hradbě výše položeného hradu středního. Mezi touto hradbou a horním hradem se vytvořil úzký koridor, kterým stoupala cesta ke třetí bráně. Ostrahu cesty ještě zlepšovala polygonální věžice vystupující z jinak hladkého průběhu obvodové hradby jádra, jejíž flankování na severozápadě zároveň zajišťovala. Třetí, kulisovou bránou se vcházelo do středního hradu tvaru ostrého rovnoramenného trojúhelníku se zaobleným severovýchodním vrcholem, který od většiny nádvoří oddělila příčná podsklepená hospodářská budova. V nádvoří středního hradu se cesta lomila do protisměru aby dosáhla horního hradu, jehož severovýchodní čelo tvoří většinu krátké, jihozápadní stěny středního hradu. Hradní jádro téměř obdélníkového půdorysu bylo vymezeno silnou plášťovou zdí s jihozápadním zaobleným čelem. Ke kratším stranám na jihozápadě a severovýchodě přiléhaly hradní paláce, delší strany představovaly pouze spojovací hradby. Severozápadní s již zmíněnou polygonální věžicí kontrolovala přístup do středního hradu. Mladší z obou paláců, severovýchodní, lze spolehlivě datovat podle bosovaných nároží typických pro dvorskou stavební huť krále Václava IV. Je to obdélníková plochostropá budova s průjezdem do nádvoří v přízemí, velkým sálem a kaplí ve druhém patře. Starý jihozápadní palác, pocházející ještě z první vývojové fáze hradu, má půdorys kruhové úseče. Tento tvar mu dalo jihozápadní oblé čelo plášťové hradby, ještě zesílené na konci 15. století. Z této doby pochází i přístavba na severní straně. Hradní paláce byly spojeny pavlačemi, které v úrovních prvního a druhého patra obíhaly nádvoří.
Současný stav:
Z hradu Egerberku se do současnosti dochovaly mohutné zříceniny. Obvodové zdi severovýchodního paláce dosud stojí až do úrovně druhého patra. Zachovalo se v nich několik otvorů po dveřích a oknech, z nichž jedno je dosud osazeno krásnou dvojitou gotickou klenbou. Z paláce jihozápadního zůstalo okrouhlé čelo plášťové zdi, odkud se otevírá výhled na okolní lesy. Nádvorní stěna starého paláce se sesula a pohřbila pod svými troskami jeho klenuté přízemí, dosud přístupné puklinou od jihozápadu (tento podnik však nelze z bezpečnostních důvodů příliš doporučit). Ze středního hradu zůstaly části obvodových hradeb a sklepení hospodářské budovy. Pěkným dojmem působí torzo vstupní věžovité brány a ovšem cesta stoupající od ní k hornímu hradu, nad níž se dosud tyčí masa polygonální flankovací věžice. Patrné jsou i zbytky ohrazení dolního hradu, opevněné předbraní, okružní val a příkop.
Additional Hints
(Decrypt)
arwmncnqarwfv cnerm abir zlgval
10 z bq prfgl