Historie MČ Komořany
Komořany jsou připomínány poprvé k roku 1088 jako osada, která patřila vyšehradské kapitule. K roku 1088 je použit tvar „Comoraz“. Původně „ves komořanů - lidí bydlících na pozemcích královské či vrchnostenské komory“ (komora = majetek, důchod, příjmy). Další záznamy naznačují, že vlastníky Komořan (či jejich částí) byly královská komora (za Václava II. před rokem 1304 a za Jiřího z Poděbrad před rokem 1470), soukromé osoby (například scholastikus Dobeš od roku 1332 či Václav Šturm
z Hyršfeldu, který připojoval ke svému jménu doplněk „seděním na Komořanech“ – po roce 1589), ale zejména zbraslavský klášter, kterému patřila nejen ves Komořánky vzniklá před rokem 1436, ale i další majetek – např. jeden dvůr (darovaný Václavem II. roku 1304). Od roku 1638 se stávají dědičným vlastnictvím zbraslavského kláštera snad celé Komořany. V roce 1785 však byl zbraslavský klášter zrušen a Komořany připadly náboženskému fondu, který prodal komořanský dvůr, zámek a ovčín o 40 let později knížeti Oettingen-Wallersteinovi. V roce 1866 koupil tento komořanský majetek (poplužní dvůr, ovčín a zámek) rytíř z Albertů. Mezitím totiž byla vymezena katastrální obec Komořany a její obyvatelé v polovině 19. století vytvořili společnou politickou obec s Točnou. Proto jsou v Malém Ottově slovníku z roku 1904 zmiňovány Komořany jen jako zámeček u vsi Točná.
Samostatnou obcí se staly Komořany 20. května 1957, ale již k 14. červnu 1964 byly spojeny s obcí Modřany, která byla současně povýšena na město. Celé město Modřany i s Komořany bylo připojeno
k hlavnímu městu Praze do obvodu Praha 4 k 1. lednu 1968. V té době žilo v Komořanech 1107 obyvatel ve 133 domech. Při správní reformě Prahy v roce 1990 se staly Komořany součástí městské části Praha-Modřany, která byla v roce 1994 přejmenována na název Praha 12. Celé území městské části spadá
i nadále do městského obvodu Praha 4.
Dnešní dopravní osou Komořan je Komořanská ulice. Přirozeným centrem Komořan se zdá být nepojmenované náměstí vymezené ulicemi Kyslíková, Komořanská a Revoluce s autobusovým obratištěm Komořany u areálu továrny Modřanských strojíren (Sigma Modřany). Toto prostranství včetně průmyslové oblasti a severovýchodní části sídelního celku (včetně Komořska) však katastrálně nepatří ke Komořanům, ale k Modřanům, ač od vlastních Modřan je tato oblast oddělena údolím potoka. Území Komořan je na západě ohraničeno pravým břehem Vltavy. Přes zástavbu Komořan protéká
k Vltavě Komořanský potok, na zastavěném území z převážné části zatrubněný. Na jihu patří
ke Komořanům oblast až k nepojmenovanému potoku od Točné a k okraji zbraslavské osady Závist.
V této oblasti se nachází několik zahrádkářských a chatových osad. V jedné z nich, jižně od krátké rokle proti vyústění Krňova do Vltavy, se nad železniční tratí nacházejí ulice Davelská, Trnitá, Keřová, Koukolová a Nad roklí. Druhá zahrádkářská osada se nachází na okraji lesního celku přírodního parku Modřanská rokle - Cholupice a cesta v její ose nese názvy Hudcová (v jižní části) a Na Jitřence
(v severní části). Dnes jsou Komořany známé zejména jako sídlo Českého hydrometeorologického ústavu. Hlavní sídlo ústavu je v novostavbě v ulici Na Šabatce, ústav vlastní a využívá i komořanský zámek (bývalou tvrz). V jižní části Komořan, nedaleko zámku, se nachází statek Šabatka. Od městské části jej po roce 2000 koupila Střední škola managementu a služeb s. r. o. Praha 4, která jej renovovala a využívá jako jezdecké centrum. Sídlí zde jezdecký klub Epona Praha.
Po pravém břehu Vltavy prochází územím Komořan železniční Trať 210 z Prahy do Vraného nad Vltavou, na níž byla v roce 1997 otevřena nová zastávka Praha-Komořany náhradou za nedaleké nádraží Praha-Modřany, které v roce 1991 přestalo být využíváno pro osobní dopravu. Do autobusové zastávky Komořany (která spadá do území Modřan) jezdí ve směru od Modřan Komořanskou ulicí autobusové linky 165 a 139, část spojů linky 165 pokračuje dále na Závist a Zbraslav.
Komořanská železniční vlečka
Z historického pohledu je vidět, že Komořany se postupem času staly významnou průmyslovou oblastí, které dominovaly hlavně Modřanské strojírny. Ty byly na existující posázavskou železnici napojeny přibližně 1,5 kilometrů dlouhou vlečkou, která byla zaústěna do železniční stanice Praha-Modřany
na jejím zbraslavském záhlaví. Vlečka byla sklonově velice náročná, jelikož se na ní nacházel sklon dosahující až 40 promile. Navíc se zde vyskytují o oblouky o poloměru pouhých 120 metrů. Z vlečky
do strojíren navíc v kilometru 0,193 odbočovala ještě další malá vlečka, jež obsluhovala zmiňovanou cihelnu KOMO. Tato vlečka byla uvedena do provozu 1. prosince 1919, tedy ve stejném roce jako samotná cihelna. Délka vlečky byla pouhých 154 metrů. Roku 1921 pak byla vlečka prodloužena na 193 metrů.
Zajímavostí strojírenské vlečky byla situace, která nastala v roce 1995 v termínu od 10. května
do 14. srpna. Tehdy byla na vlečce zavedena náhradní železniční doprava. Důvodem byla výluka autobusové dopravy do Komořan, kdy byl kvůli rekonstrukci uzavřen asi kilometr dlouhý úsek silnice
z Komořan do Modřan. Jako nejlepší alternativa se jevila doprava železniční, jelikož objízdné trasy pro autobusy by byly neúměrně dlouhé (cca 13 km). Autobusy z centra taky byly ukončeny u modřanské železniční zastávky, odkud přes stanici Praha-Modřany (kde se zastavovalo pouze na požádání) jezdily vlaky
na konečnou provizorní zastávku postavenou u Komořanské ulice. Zastávka nesla název Praha-Komořany, což bylo možné díky tomu, že dnešní komořanská železniční zastávka ještě neexistovala. Na provizorní komořanské zastávce byl opět zajištěn přestup do autobusů, které směřovali do Komořan, Zbraslavi a Radotína.
Ke keši
Při hledání krabičky není potřeba nikde hrabat, nic přerovnávat. Do skrýše prosím vkládejte krabku
s citem a dobře zavřenou. Jedná se o krabičku typu Lock&Lock, je vhodná i pro vkládání CWG, TB
a GC.
Prosím, dodržujte pravidla, CWG pouze výměnou. Jedná se o místo relativně exponované, pozor
na mudloprovoz.
Jakékoliv připomínky, dotazy atp můžete směrovat na email hois@atlas.cz
Děkuji a přeji příjemný lov... :-)