Veverská Bítýška
Jak vznikl název obce:
Podle jedné z dávných pověstí se na pravém břehu řeky Svratky nalézalo několik dřevěných chalup lemujících frekventovanou obchodní stezku. Kdykoliv šel po stezce nějaký obchodník, vždy jej u těchto chalup někdo zbil. Proto se těmto místům začalo říkat Bítýška. O pár set let později se nedaleko jeden "společensky unavený" brněnský šlechtic díky své momentální indispozici ztratil v lese a ráno, když se probral z deliria, pak kvůli kocovině viděl kolem sebe samé rozesmáté veverky. Na počest této události nechal později zbudovat poblíže toho místa na skále nad řekou hrad Veveří. A od té doby získala nedaleká vesnička přívlastek Veverská.
Historie obce a rozvoj turistického ruchu v okolí:
První písemná zmínka o obci pochází až někdy z 14. století, kdy jako první napsala jméno Veverská Bítýška na papír abatyše nedalekého cisterciáckého kláštera. Tenkráte abatyše zapsala obec na seznam míst, na které nesmí řádové sestry ani pomyslet, neboť by jinak okamžitě propadly peklu. Proč? To se dnes můžeme pouze domýšlet. V obci přece vždy žili (a dodnes žijí) samí gentlemani!
V první polovině minulého tisíciletí obec radostně vzkvétala. Pravidelně se obměňující posádka hradu Veveří se starala o rozvoj místní populace i o genetickou rozmanitost novorozeňat. Ve středověku zavedené hrdelní právo zapříčinilo nízkou kriminalitu a časté povodně měly za následek pravidelně umývané podlahy ve všech chalupách, čili i zdravý život všech obyvatel. Všude v okolí byla čarokrásná, civilizací dosud nedotčená příroda, takže obec a její obyvatelé se už v těchto pradávných dobách mohli věnovat podpoře a rozvoji turistického ruchu. Jenže vše se změnilo roku 1645, když na hrad Veveří přijela mírumilovná turistická výprava ze Švédska. Poté, co žádala o vstup do hradu, aby mohla obdivovat nápaditost české architektury, byla odmítnuta. Zhrzení turisté svoji zlobu demonstrovali hromadným spálením turistických průvodců knižních i lidských. Aby vše lépe hořelo, použili jako palivo i chalupy z Veverské Bítýšky, což se přirozeně místním obyvatelům příliš nezamlouvalo. Podobně nezdvořile se občas chovaly i jiné turistické skupiny, prahnoucí po krásách českých památek. Není tedy divu, že obyvatelé okolních obcí měli někdy o zábavu postaráno.
Později se však situace uklidnila a poklidný život městečka už narušovaly pouze takové lapálie jako občasné epidemie, další časté povodně z neposedné řeky Svratky, anebo ohlušující detonace, když občas explodovala nedaleká Práchovna (výrobna střelného prachu) v údolí Bílého potoka.
Příchod velmi početné turistické výpravy z Německa v minulém století a její následné vyhnání ještě početnějšími ruskými turisty byly poslední temné skvrny v historii obce. Brzy poté se totiž kormidla chopili ti správní lidé a s budovatelským nadšením, s pokrokovými písněmi v ústech a s mávátky v rukou vedli nejenom Bítýšku, ale i celou naši zemi ke světlým zítřkům.
Současnost obce:
Jenže světlých zítřků jsme se bohužel nedočkali a tak se netrpěliví občané z celé republiky raději postarali o výměnu těch správných lidí ve vedení za ty „ještě správnější lidi ve vedení“.
Od té doby obyvatelé Bítýšky žijí svým poklidným spokojeným životem. Čas zde plyne líně, stejně jako teče voda v řece Svratce.
Jenže stejně, jako se řeka občas rozbouří, tak i v obci se rozpoutá nějaké „vzrůšo“. Jako třeba, když někteří prostí nebo trošičku omezení domorodci nedokázali ocenit snahu, s jakou minulé vedení radnice přistupovalo k rozvoji a blahobytu obce. Díky stavbě nějaké „bezvýznamné budovy“ v místní továrně došlo v obci téměř k občanské válce a k masovým ztrátám na životech. Naštěstí se situace záhy uklidnila a tehdejší nebohé zastupitelstvo bylo odesláno do krajin zapomnění.
Současné vedení obce (to už úplně nejvíce nejsprávnější) již nemusí řešit takovéto triviální spory. Může všechnu svoji energii směřovat k tomu, aby obec vzkvétala a rozrůstala se. Takže se mu podařilo, že obec byla povýšena na status MĚSTO VEVERSKÁ BÍTÝŠKA a takto brzy může ve svém rozvoji předstihnout tu nedaleko ležící provinciální vesnici jménem Brno. A snad někdy bude Bítýška zapsána i do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Držme jim palce!
A nyní pár slov k samotným keším série Bítýšské "vrcholovky":
V okolí Veverské Bítýšky je většina současných keší umístěná někde v údolí, nebo v mírně zvlněné krajině.
Pro toho, kdo má rád, když se může vyškrábat na nějaký pořádný kopec a z jeho vrcholu se pokochat výhledem po okolí, jsem se rozhodl založit několik kešek, položených na vrcholcích kopců v krásném okolí Bítýšky. Ale nejásejte, bohužel vás zase hned zklamu! Žádné výhledy neočekávejte, všechny kopce jsou zalesněné, takže kochání nebude. A nějaké závratné převýšení zde také není. Jste přece na jinak celkem rovinaté Jižní Moravě. Při hledání keše očekávejte zdolání „trapného“ převýšení cca. 100 – 200 m. Ale zato můžete očekávat klidnou procházku po lese, kde s velkou pravděpodobností nepotkáte živáčka.
Pokud by však někdo stihl vylézt na všechny kopce z této série během jediného dne (není to nic nemožného) a poslal mě pár fotek z těchto výstupů, rád mu pošlu nějakou speciální prémii. Zatím teda ještě nevím jakou. Popřípadě může vznikat Top10 žebříček nejrychlejších „Bítýšských vrchařů“.
Všechny krabky jsem se pro začátek snažil naplnit bohatou zásobou „kinderbordelu“, aby jejich hledání mohlo být motivačním cílem výletu i pro rodiče s malými káčaty.
Keš "Bítýšská vrcholovka 1" leží na území Přírodního parku "Údolí Bílého potoka". Chovejte se tedy k okolní přírodě s maximální ohleduplností.
Označení náročnosti terénu platí pro cestu z Parkoviště1 v Lažánkách. Pro cestu z P2 počítejte určitě s hvězdičkou (stupínkem) navíc.