Lipník nad Bečvou vždy byl a stále zůstává v tomto regionu významným, zajímavým a hezkým městem, s půvabným okolím. Doufejme, že tomu tak bude i v budoucnosti. Tvář každého města se ale postupně mění a modernizuje, staré objekty se sice udržují, opravují, ale často také nenávratně mizí. Hlavně však ubývají pamětníci, kteří by nám mohli k původním zajímavostem ještě něco sdělit. Proto chceme touto cestou připomenout některé místní průmyslové závody z let minulých i současných.
Polygrafia
V roce 1952 byla do Lipníka nad Bečvou přesunuta výroba pohlednic z tehdejšího národního podniku „Orbis Vyškov“. Bývalá tiskárna firmy „František Kusák“, která od poloviny 30. let vyráběla ve Vyškově pohlednice známé značky „Fototypia“, totiž na konci války úplně vyhořela. Podařilo se sice opravit silně poškozený kopírovací stroj a obnovit v jiném objektu výrobu pohlednic, která pokračovala i po znárodnění v roce 1948 a začlenění závodu do podniku Orbis v roce 1949, ale následně došlo ke sporu o novou budovu tiskárny s jiným podnikem a vyškovská tiskárna musela ustoupit.
V Lipníku nad Bečvou byl pro tiskárnu vybrán objekt bývalé „Vilímkovy mydlárny“ na dnešní Osecké ulici - (původní Vilímkova továrna na mýdlo byla v provozu ještě v letech 1945 až 1948 pod národní správou, avšak po roce 1948 byla výroba pro zastaralost zařízení a nerentabilitu provozu zcela zastavena). Z Vyškova sem byla přenesena poloautomatická linka na kontinuální zpracování fotokartonu – tzv. „bromograf“. S tímto zařízením přešla do nového působiště i značná část její obsluhy. Linka pracovala s fotokartonem o šířce 33 nebo 38 centimetrů a bylo možno najednou kopírovat až 9 pohlednic klasického formátu A6. Nejprve se kopírovalo z originálních negativů. Protože negativy se snadno poškodily, byl později z každého negativu zhotoven diapozitiv, na kterém bylo možno provést potřebné retuše, a z něj se pak vyrobily duplikátní negativy používané ve výrobě.
V roce 1960 závod přešel lipenský závod pod národní podnik „Polygrafia Praha“, nicméně výroba pohlednic zde nejen pokračovala, ale naopak byla rozšířena. Ve stejném roce byla zahájena výroba na druhém „bromografu“ východoněmecké výroby, který pracoval s fotokartonem šířky 67 cm a umožňoval kopírovat až 24 pohlednic formátu A6 najednou. V následujícím roce byl rekonstruován starý „bromograf“, takže na něm bylo možno kopírovat až 12 pohlednic A6 najednou.
V šedesátých letech dosahovaly náklady některých pohlednic až 40.000 kusů.
V polovině 60. let bylo také dosaženo maxima výroby – t.j. 65 až 68 milionů kusů pohlednic ročně. V té době se už ale začíná rozmáhat výroba barevných ofsetových pohlednic, které jsou cenově srovnatelné s černobílou bromografií, a odbyt černobílých pohlednic proto začíná klesat. V roce 1969 bylo vyzkoušeno a zavedeno ruční potiskování obrazové strany pohlednic sítotiskem. Uplatnilo se zejména
u pohlednic s blahopřáním. V roce 1970 bylo v závodě instalováno kopírovací zařízení švýcarské firmy „Gretag“ na výrobu barevných fotografií. Pohlednice vyráběné touto technologií však nedoznaly příliš velkého obliby a rozšíření pro svou vyšší cenu a malou stálost barev. Větší obliby dosáhly gratulace vkládané do obálek.
Vzhledem ke stále klesajícímu zájmu o černobílé pohlednice zastavil v roce 1972 podnik Polygrafia jejich výrobu v závodě Sadská u Poděbrad a soustředil ji toliko do Lipníka nad Bečvou. V následujícím roce byla ukončena výroba na starém bromografu. Počet zakázek i náklady jednotlivých pohlednic ale stále klesaly. Většinu bromografické produkce v 70. letech tvořily různé politické fotosoubory, agitační materiály (např. pro vojenské nakladatelství Naše vojsko) a aktuality. Závod postupně přecházel na jiný výrobní program, a v prvním čtvrtletí roku 1982, třicet let po zahájení výroby pohlednic v Lipníku nad Bečvou, byla výroba černobílé fotografie zcela ukončena. Znamenalo to také konec průmyslové výroby černobílých fotografických pohlednic v Československu. Lipenské Polygrafii zůstal jeden nepřekonatelný primát – byla posledním výrobcem černobílých pohlednic v celé tehdejší Československé republice.
V lipenském závodě pak ještě pokračovala výroba barevných fotopohlednic a v roce 1981 byl zahájen i tisk pohlednic na nově instalovaných ofsetových strojích.
Ale to už je jiná kapitola. Rozvoj nových technologií v polygrafickém průmyslu a malá efektivita stávajícího technického zařízení znamenaly i postupný konec Polygrafie v Lipníku nad Bečvou. Provoz byl de facto ukončen se změnou kalendářního roku 2007 a přechodem na rok 2008. Na jaře roku 2008 byla provedena demolice celého objektu a na místě bývalého závodu byla postavena prodejna „Lidl“, která zahájila prodej k 01.12.2008. Téměř souběžně bylo vybudováno přilehlé parkoviště a kruhová křižovatka, spojující ulice Osecká – Neffova – Piaristická a Havlíčkova.
Nezapomeňte si opsat bonusové čílo !!!