Pomník Karla IV. na Křižovnickém náměstí v Praze
Život a dílo tak významné osobnosti jako byl Karel IV. se nedá shrnout do několika vět. Proto je tento listing spíš delší, než kratší. Přesto je spousta informací, které se do listingu nevešly. Pro zájemce doporučuji stránky Otec vlasti a wikipedia.org.
Karel IV. byl velký reformátor a státník zcela ojedinělého rozhledu a schopností. Patřil k nejvýznamnějším osobnostem světa 14. století, jeho kulturní vliv však přetrvává až do dnešních dob. Je oceňován především pro svou moudrost, vzdělanost a diplomatickou obratnost. Za jeho vlády dosáhly české země nebývalého hospodářského i kulturního rozkvětu. Nikdy předtím jsme v Evropě nehráli tak významnou pozitivní úlohu.
Český a německý král, římský císař Karel IV. se narodil 14.5.1316 v Praze jako nejstarší syn Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny. Byl pokřtěn jménem Václav. Rozpory mezi jeho rodiči zapříčinily, že byl jako malý odloučen od své matky. Nejprve pobýval na hradě Křivoklát a v roce 1323 ho otec předal na vychování k francouzskému dvoru. Tam také při biřmování přijal jméno Karel a to po svém strýci a kmotrovi Karlu IV. Sličném. Sedmiletý pobyt na francouzském dvoře Karla velmi ovlivnil.
Další etapou jeho života byl pobyt v severní Itálii, kde byl místodržitelem lucemburského panství. Při upevňování moci Lucemburků svedl dne 25.11.1332 vítěznou bitvu u San Felice. Vzhledem k tomu, že toto vítězství připadlo na den, kdy slaví svátek sv. Kateřina, byl Karel po zbytek svého života jejím zastáncem a obdivovatelem.
Na žádost českých pánů se v roce 1333 vrátil Karel do Čech. V té době země trpěla neustálou nepřítomností a nezájmem svého krále Jana Lucemburského. Po návratu Karla se to změnilo. I když měl zpočátku jako moravský markrabě jen omezenou pravomoc, podařilo se mu obnovit pořádek v zemi a získat zpět důvěru v královskou moc. A mimo jiné začal s obnovou královského paláce na Pražském hradě.
V roce 1341 se uskutečnilo slavnostní zasedání českého zemského sněmu, na kterém král Jan Lucemburský oznámil své rozhodnutí, aby po jeho smrti nastoupil na český trůn Karel. Sněm slavnostně přijal markraběte Karla jako budoucího českého krále.
Ačkoli měl Karel neustálé spory o způsob vlády se svým otcem Janem, v důležitých otázkách dokázali táhnout za stejný konec provazu. V roce 1344 tak bylo například jejich zásluhou povýšeno pražské biskupství na arcibiskupství. Vymanilo se tak z vlivu arcibiskupství mohučského. V jeho čele stanul Arnošt z Pardubic.
Za vydatné pomoci svého již slepého otce Jana byl také Karel v roce 1346 zvolen římským králem. Po smrti Jana Lucemburského v bitvě u Kresčaku dne 26. srpna 1346, se mohl Karel fakticky chopit své vlády.
Jeho dalším cílem bylo stát se císařem Svaté říše římské. To se mu po složitých jednáních podařilo a 5.4.1355 byl v Římě slavnostně korunován na císaře. Mohl pak začít uskutečňovat své dlouhodobé plány. Především vydáním nových zákonů, později nazvaných Zlatá bula Karla IV., stanovil výjimečné postavení českého krále a Zemí koruny české v rámci celé Svaté říše římské, které trvalo až do zániku říše v roce 1806.
Tomuto výjimečnému postavení měla odpovídat i podoba hlavního města Prahy, které se rázem stalo metropolí Svaté říše římské. Ještě před ziskem císařské koruny založil Karel Nové Město pražské a díky tomu se Praha stala jedním z největších měst Evropy.
Po vzoru francouzských gotických katedrál nechal Karel budovat i katedrálu svatého Víta s kaplí svatého Václava, kterého jako svého předka velmi uctíval.
Neméně důležitá byla stavba kamenného mostu přes Vltavu, který dnes nese jeho jméno. Byl to sice druhý kamenný most v Praze, ale ten první, Juditin, strhla v roce 1342 povodeň.
Vědom si důležitosti a potřebnosti vzdělání, dal Karel podnět k založení vysokého učení v Praze, dnes známé Univerzity Karlovy. Jednalo se o první univerzitu na sever od Alp.
Na příkaz Karla byla také v roce 1348 zahájena výstavba hradu Karlštejn, který se měl stát nedobytnou pevností střežící říšské a české korunovační klenoty.
Nelze opomenout ani další Karlovy zakladatelské počiny – kostely, kláštery, města, hrady.
Karlův most
Na sklonku života měl Karel zdravotní problémy, hlavně ho trápila dna. Ta byla asi příčinou jeho pádu, při kterém si zlomil krček stehenní kosti. Důsledkem dlouhého ležení při léčbě zlomeniny byl zápal plic, na který dne 29.11.1378 na Pražském hradě zemřel. Bylo mu 62 let.
Je pohřben v sarkofágu uprostřed královské krypty v chrámu sv. Víta na Pražském hradě.
Všeobecně se ví, že Karel IV. měl postupně tyto čtyři manželky:
Blanka z Valois, Anna Falcká, Anna Svídnická a Alžběta Pomořanská.
S nimi měl celkem 12 legitimních potomků. Nejznámějšími jsou :
Václav IV. (1361–1419), český a římský král,
Anna Lucemburská (1366-1394), anglická královna,
Zikmund Lucemburský (1368-1437), uherský a český král a římský císař.
K samotné keši:
Krabička není umístěna na nějakém zvlášť zajímavém místě, natož pak na místě, které by bylo spojeno s osobou Karla IV. Bohužel. Cílem bylo, aby to účastníci eventu při jejím odlovu neměli příliš daleko 
.
Prosím, chovejte se při odlovu nenápadně. Své plechové miláčky můžete zanechat v areálu Pivovaru Rohozec a zbytek dojít pěšky. Auto zaparkované přímo u kešky může vzbuzovat nežádoucí pozornost. Pamatujte na to. Díky.