ROK S GEOCACHINGEM
Červenec
Podle gregoriánského kalendáře sedmý měsíc v roce. Má 31 dní. Český název měsíce je vlastně původně malý červen, přípona zde vyjadřuje následnost, červenec následuje po červnu. Červenec také může být slangový název pro načervenalou rudu, wurtzit.
5. červenec je 186 den v roce podle gregoriánského kalendáře (187. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 179 dní .
Podle keltského kalendáře je dnes den měsíce dubu letního.
Svátek má dnes:
Cyril, Metoděj
Pranostika: Červenec a srpen jsou nejteplejšími měsíci v roce.
Události 5. července v Česku:
1503 – Král Vladislav II. Jagelonský vydal mandát proti jednotě bratrské.
1742 – Karel III. vydal osvobozovací patent, který sliboval osvobození od nevolnictví každému, kdo se zúčastní selského povstání proti rakouskému vojsku.
1778 – Pruská armáda překročila severovýchodní hranice Čech, čímž začala válka o bavorské dědictví.
1843 – Janez Bleiweis začal vydávat druhé slovinsky psané noviny – Kmetijske in rokodelske novice.
1863 – Na návrh olomouckého arcibiskupa Bedřicha z Fürstenberka určil papež Pius XI. 5. červenec svátkem sv. Cyrila a Metoděje. Na Velehradě proběhly oslavy 1000. výročí příchodu věrozvěstů na Velkou Moravu.
1947 – V Praze proběhl manifestační sjezd Československé obce legionářské.
1960 – Zahájena celostátní konference KSČ, na které bylo konstatováno, že v Československu byl úspěšně vybudován socialismus.
1974 – Uzavřena dohoda o vzájemném vyrovnání majetkových otázek mezi ČSSR a USA.
1990 – Prezidentem byl zvolen Václav Havel.
1994 – V Praze byl zahájen XII. všesokolský slet.
1997 – Počátek intenzivních dlouhodobých dešťových srážek, které vyvolaly rozsáhlé povodně na značné části Moravy, ve východních Čechách, v povodí Orlicea horního Labe. Zaplaveno bylo 536 měst a obcí v 34 okresech – Povodeň na Moravě (1997).
1999 – Česká průzkumná rota vstoupila do Kosova čímž zahájila svou účast na misi KFOR.
O keši:
Tato keš je jednou z 366, které vzniknou na Valašsku a blízkém okolí. Jsou určeny všem, kdo ve svém okolí mají odloveny všechny keše a schází jim zaplnit některé políčko v kalendáři. Keše jsou i pro ty, jež by chtěli ve svých statistikách zvýšit počet za sebou jdoucích dní s odlovem.
V Česku se v současnosti vyskytuje více než 25 tisíc druhů hmyzu. Představují nejpočetnější skupinu bezobratlých živočichů. Na les je přitom vázána přibližně polovina tohoto počtu, kolem 12 tisíc druhů. Přibližně třetinu „lesního hmyzu“ reprezentují fytofágové, potravně vázaní na vlastní lesní dřeviny. Pouze menší část z nich ale při svém vývoji poškozuje či ohrožuje zdravotní stav stromů natolik, že je můžeme označit za škůdce. Potenciálně může v našich lesích působit poškození přibližně 500–600 druhů hmyzu. Za skutečně lesnicky škodlivé lze považovat zhruba 200 druhů. Avšak z nich pouze malá část je schopna při přemnožení silně poškodit či rozvrátit les na velkých rozlohách. Těchto tzv. kalamitních škůdců se lesníci obávají nejvíce. Jejich typickými představiteli jsou např. mezi brouky lýkožrout smrkový, či mezi motýli bekyně mniška
Lýkožrouti
Lýkožrouti je čeleď brouků která má malé, válcovité tělo,krátkou, dobře ukrytou tlustou hlavu s vysedlými čelistmi a lomenými, paličkovitě zakončenými tykadly. Břicho je složeno z 5 kroužků. Vnější kraj noh je zubatý jsou 4členná. Tito brouci žijí pospolitě a dospělí a zvláště však jejich larvy vrtají v kůře nebo v lýkových vrstvách chodbičky. Dospělí brouci se zavrtávají do kůry nebo pod ni a vyhlodávají si komůrku, v níž se páří; po té samička vrtá mateřskou chodbu, v níž snáší po obou stranách vajíčka. Larvy,které se z nich vylíhnou se zažírají po stranách do kůry nebo lýka zpravidla směrem kolmě na mateřskou chodbu. Tyto postranní chodby jsou ovšem se vzrůstem larvy čím dále tím širší, až na konci se rozšiřují v tak zvané kolébky, ve kterých se larvy zakuklují, aby se dospělý brouk prokousal přímo ven. Larvy jsou bílé, válcovité, beznohé, se zřetelnou chitinovou hlavou. Uspořádání a směr chodeb je pro jednotlivé druhy význačný. Mnohé druhy jsou zvláště plodné mívají do roka i 2 generace, stávají se, pokud se objeví ve větším množství, neobyčejně škodlivými a způsobují velké škody v lesích. Škodí nejvíce jehličnatým stromům, ale mnohé druhy taky žijí i v listnatých stromech. Známe asi 750 druhů, nejvíce jich žije v Americe.
Lýkožrout smrkový
HOSTITELSKÉ DŘEVINY: smrk (Picea spp.), eventuelně borovice (Pinus spp.), modřín (Larix spp.).
POPIS DRUHU: brouci jsou 4,0–5,5 mm velcí, lesklí, černohnědí, s válcovitým tvarem těla. Záď krovek je zkosená, s matnou prohlubní. Mezirýží krovek není tečkované. Celé tělo je řídce chloupkované jemnými, dlouhými, odstálými, žlutavě rezavými chloupky. Larva je bělavá, rohlíčkovitá, beznohá, se silně chitinizovanou hnědou hlavou. Čerstvě vylíhlá larva měří kolem 2 mm, dorostlá pak 5–7 mm. Vajíčka jsou drobná, oválná, leskle bělavá, v průměru 0,6–1 mm velká. Kukla je volná, bílá, 5–6 mm dlouhá, na zadečku zakončená 2 krátkými trny. Požerek je hvězdicovitý, složený z 1–3 matečných chodeb. Matečné chodby jsou rovné, rovnoběžné s podélnou osou kmene, 6–12 cm dlouhé, s několika nepravidelnými větracími otvory. Larvové chodby jsou kratší, do 6 cm dlouhé. Snubní komůrka je poměrně výrazná, 5x5 mm velká.
EKOLOGIE DRUHU: jarní rojení brouků začíná na přelomu dubna a května, za příznivého počasí však může již začátkem dubna; ve vyšších polohách pak až v 2. polovině května. Samečci nalétávají na stromy, vyhlodávají snubní komůrky a lákají samičky. Oplodněné samičky pak vyhlodávají matečné chodby, v nichž kladou postupně vajíčka. Z vajíček se za 1–2 týdny líhnou larvy. Po 2–7 týdnech, v závislosti na teplotě, dokončují larvy svůj vývoj a na koncích svých chodeb se kuklí. Mladí brouci prodělávají po vylíhnutí zralostní žír, a to buď přímo v požerku nebo přelétávají na jiné kmeny či pařezy, do jejichž kůry se zavrtávají. Letní rojení brouků 2. generace probíhá zhruba od poloviny června do počátku srpna. Případná třetí generace se rojí na přelomu srpna a září. Přezimují larvy, kukly nebo dospělci. Dospělci přezimují buď přímo v požerku nebo jinde pod kůrou – v místě náhradního znalostního žíru, případně v hrabance.
VÝZNAM DRUHU: lýkožrout smrkový je významný škůdce smrkových porostů. Přednostně napadá odumírající a odumřelé stromy, avšak při přemnožení napadá i zdravé stromy a je schopen poškodit rozsáhlá území smrkových porostů.
Lýkožrout severský
HOSTITELSKÉ DŘEVINY: smrk (Picea spp.), borovice (Pinus spp.).
VÝZNAM DRUHU: lýkožrout severský je významný škůdce smrkových porostů, v nichž na mnohých místech vytlačuje lýkožrouta smrkového. Nejčastěji druhotně napadá stromy ve stáří 40–80 let. Nalétává především do horních partií kmene a silnějších větví. Při přemnožení napadá i zdravé stromy. U nás nepůvodní druh.
Lýkožrout lesklý
HOSTITELSKÉ DŘEVINY:smrk (Picea spp.), borovice (Pinus spp.), modřín (Larix spp.).
VÝZNAM DRUHU:lýkožrout lesklý je významný podkorní škůdce dospívajících mlazin, tyčkovin a tyčovin. Ve starších porostech osídluje koruny stromů. Při přemnožení silně napadené stromy odumírají.
Lýkožrout menší
HOSTITELSKÉ DŘEVINY:smrk ztepilý (Picea abies) případně borovice kleč (Pinus mugo) a borovice limba (Pinus cembra).
VÝZNAM DRUHU:Osídluje spíše horní části kmene nebo kmeny s tenčí kůrou. Hojný zejména pod tenčí kůrou oslabených a čerstvě pokácených smrků ve vyšších polohách, pomístně se přemnožuje a to převážně po větrných a sněhových polomech.
Lýkožrout jedlový
HOSTITELSKÉ DŘEVINY:jedle (Abies spp.).
VÝZNAM DRUHU:lýkožrout jedlový napadá především starší, oslabené stromy na nevhodných stanovištích. Napadá nejprve horní část kmenů, odkud se šíří dolů. Při přemnožení napadá i zdravé stromy. U nás není příliš hojný.
Lýkožrout prostřední
HOSTITELSKÉ DŘEVINY: jedle bělokorá (Abies alba), výjimečně další jedle a další druhy jehličnanů (zejména modřín).
VÝZNAM DRUHU:Osídluje silnější jedle, zejména střední a horní část kmene se středně silnou kůrou. Za delších přísušků i na bázích jedlí. Napadá také kmínky mladých stromů a způsobuje jejich hynutí. Hojný. Obecně lze konstatovat, že zástupci rodu Pityokteines se ve střední Evropě projevují jako nejvýznamnější podkorní druhy hmyzu působící hospodářské ztráty v jedlových porostech, i když jen lokálně a i časově sporadicky.
Lýkožrout modřínový
HOSTITELSKÉ DŘEVINY: jmodřín (Larix spp.), smrk (Picea spp.).
VÝZNAM DRUHU: lýkožrout modřínový je především sekundární škůdce modřínových kmenů nižších a středních poloh. Při svém přemnožení však napadá i zdravé stromy – vedle modřínu i smrk.
Lýkožrout borový
HOSTITELSKÉ DŘEVINY:borovice lesní (Pinus sylvestris), méně často jiné jehličnany.
VÝZNAM DRUHU:Sekundární druh, osídluje zejména odumírající a mrtvé borovice v nižších polohách. Nepříliš četný.
Lýkožrout mnohozubý
HOSTITELSKÉ DŘEVINY: jehličnaté dřeviny, zejména smrk ztepilý (Picea abies) a borovice lesní (Pinus sylvestris).
VÝZNAM DRUHU:Žije pod silnější kůrou. Hojný. Sekundární škůdce, málo významný.
Zdroj:http://atlasposkozeni.mendelu.cz
Dobrý lov přejí GeoValaši
