ROK S GEOCACHINGEM
Srpen
Podle gregoriánského kalendáře osmý měsíc v roce. Má 31 dní. Český název měsíce pochází pravděpodobně od slova srp, což býval hlavní nástroj užívaný v raném zemědělství při sklizni obilí (tedy při žních), žně pak obvykle končily právě v osmém měsíci kalendářního roku.
10. srpen je 222 den v roce podle gregoriánského kalendáře (223. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 143 dní.
Podle keltského kalendáře je dnes den měsíce lísky.
Svátek má dnes:
Vavřinec
Pranostika: Svatý Vavřinec - první podzimec.
Události 10. srpna v Česku:
1665 – vysvěcení dokončené kaple Božího hrobu ve Slanéme.
O keši:
Tato keš je jednou z 366, které vzniknou na Valašsku a blízkém okolí. Jsou určeny všem, kdo ve svém okolí mají odloveny všechny keše a schází jim zaplnit některé políčko v kalendáři. Keše jsou i pro ty, jež by chtěli ve svých statistikách zvýšit počet za sebou jdoucích dní s odlovem.
V Česku se v současnosti vyskytuje více než 25 tisíc druhů hmyzu. Představují nejpočetnější skupinu bezobratlých živočichů. Na les je přitom vázána přibližně polovina tohoto počtu, kolem 12 tisíc druhů. Přibližně třetinu „lesního hmyzu“ reprezentují fytofágové, potravně vázaní na vlastní lesní dřeviny. Pouze menší část z nich ale při svém vývoji poškozuje či ohrožuje zdravotní stav stromů natolik, že je můžeme označit za škůdce. Potenciálně může v našich lesích působit poškození přibližně 500–600 druhů hmyzu. Za skutečně lesnicky škodlivé lze považovat zhruba 200 druhů. Avšak z nich pouze malá část je schopna při přemnožení silně poškodit či rozvrátit les na velkých rozlohách. Těchto tzv. kalamitních škůdců se lesníci obávají nejvíce. Jejich typickými představiteli jsou např. mezi brouky lýkožrout smrkový, či mezi motýli bekyně mniška
lýkohub sosnový
HOSTITELSKÉ DŘEVINY: borovice (Pinus spp.).
POPIS DRUHU: brouci jsou 3,5–4,8 mm velcí, s tmavě hnědým štítem a rezavohnědými až černohnědými, na zádi zaoblenými krovkami. Larva je bělavá, rohlíčkovitá, beznohá. Dorostlá měří 5–6 mm. Vajíčka jsou drobná, oválná, skelně bělavá. Kukla je volná, bílá. Matečná chodba je svislá, 7–15 cm dlouhá, mírně esovitě zprohýbaná, dole botkovitě rozšířená, s několika větracími otvory v rozestupu nad sebou. Larvové chodby jsou husté, zprohýbané, 10–20 cm dlouhé, celé umístěné v kůře – včetně kukelných kolébek; v běli jsou chodby jen velmi málo patrné.
EKOLOGIE DRUHU:monogamní druh. Přezimující brouci se rojí během teplých březnových a dubnových dnů. Samičky se zavrtávají do kůry na spodních částech kmenů oslabených, odumírajících borovic, kam za nimi nalétávají samci a páří se s nimi. Oplodněné samičky hlodají v lýku matečnou chodbu, ve které kladou vajíčka. V půli června larvy dokončují svůj vývoj a v kukelných kolébkách na koncích chodeb se kuklí. Noví brouci se objevují v červenci a srpnu, kdy nalétávají do korun zdravých stromů. Zde se zavrtávají do čerstvých výhonků, jejichž dřeň vyžírají v rámci zralostního žíru. Po ukončení tohoto žíru brouci přelétávají na báze kmenů, kde se zavrtávají do silné borky a přezimují. Část brouků přezimuje též v hrabance nebo zůstává uvnitř vyžraného letorostu. Druh má 1 generaci v roce, avšak mnohdy vytváří i sesterskou generaci.
VÝZNAM DRUHU:lýkohub sosnový se vyvíjí především na silnokorých partiích, značně poškozených a oslabených stromů. Významnější roli než larvy mohou hrát při silnějším výskytu brouci, kteří svým zralostním žírem poškozují velké množství výhonků, které se vlivem podzimních větrů ulamují a stromy tak ztrácejí velkou část asimilačního aparátu a při opakovaném poškození mohou uhynout.
lýkohub menší
HOSTITELSKÉ DŘEVINY: borovice (Pinus spp.).
VÝZNAM DRUHU:lýkohub menší je agresivnějším druhem než lýkohub sosnový – napadá i málo oslabené stromy a při přemnožení i stromy zcela zdravé. Vyvíjí se převážně v horních partiích stromu, kde je tenká, papírovitá borka. Spolu s larvami škodí svým zralostním žírem též brouci. Poškozují velké množství výhonků, které se vlivem větru ulamují. Opakovaná ztráta asimilačního aparátu může vést až k uhynutí dřeviny.
lýkohub smrkový
HOSTITELSKÉ DŘEVINY: VÝZNAM DRUHU:Osídluje mechanicky poškozené stromy (rány na kořenových nábězích nebo kmeni) nebo stromy poškozené hnilobou, při přemnožení se může šířit i na zdravé stromy. Nejčastěji nalétává na paty kmenů dospělých smrků, lze ho nalézt až do úrovně prvních větví. Na našem území dosud nebylo pozorováno významnější poškození porostů, větší poškození jsou však z Evropy známa (nejblíže v Německu a Polsku).
lýkohub obecný
HOSTITELSKÉ DŘEVINY:smrk ztepilý (Picea abies), méně často jiné jehličnany.
VÝZNAM DRUHU:Velmi hojný. Uplatňuje se především na odumírajících a odumřelých stromech, často již obsazených jinými kůrovcovitými brouky, na zdravých stromech jen výjimečně.
lýkohub matný
HOSTITELSKÉ DŘEVINY:především smrk ztepilý (Picea abies), méně často borovice lesní (Pinus sylvestris).
VÝZNAM DRUHU:Za normálních podmínek nalétává přednostně na hladkokoré, oslabené nebo potlačené smrky, zejména ve středně starých porostech. Stromy obsazuje po celé délce kmene, zpravidla tak nedochází k napadení kmene jiným druhem kůrovce, pouze na větvích se mohou objevit další druhy. Častý je na takto napadených stromech výskyt smoláků (Pissodes spp.). Při silnějším výskytu se však objevuje i na silnějších stromech, kde je jeho nálet soustředěn zejména na horní část kmene, případně na silnější větve. Častý je výskyt po přísušku.
lýkohub jasanový
HOSTITELSKÉ DŘEVINY: jasan (Fraxinus spp.).
VÝZNAM DRUHU: běžný druh. Opakovaným žírem brouků dochází na mladých kmíncích a větvích k tvorbě hojivého pletiva – kůra se krabatí a vytváří se deformace ve tvaru tzv. „korových růžic“. Larvy se mohou vyvíjet jak v relativně tenkých větvích, tak silných kmenech. Při silném napadení dochází k odumření dřevin.
lýkohub zrnitý
HOSTITELSKÉ DŘEVINY:jasan (Fraxinus spp.).
VÝZNAM DRUHU: Napadá převážně staré oslabené, čerstvě odumřelé a pokácené jasany.
lýkohub jilmový
HOSTITELSKÉ DŘEVINY:jilmy (Ulmus spp.)
VÝZNAM DRUHU:Napadá mladší stromy a větve starších stromů. Je přenašečem grafiózy jilmů.
Zdroj:http://atlasposkozeni.mendelu.cz
Dobrý lov přejí GeoValaši
