Pro účely tohoto metodického listu se za hořlavé prachy považují jemnozrnné nebo jemnovláknité hořlavé látky organického původu. Hořlavá látka se vyskytuje přímo v podobě prachu nebo hořlavý prach vzniká při výrobě jako vedlejší produkt. Tento metodický list se netýká požárů kovových a nehořlavých prachů.
Prach se vyskytuje jako usazený nebo rozvířený (aerosol). Usazený prach může být rozvířen, např. proudem vzduchu, hasební vodou, otřesy. Usazený hořlavý prach může hořet plamenným hořením nebo žhnout, může mít také schopnost samovznícení. I souvislá vrstva prachu nižší než 1 mm postačuje k šíření požáru nebo po jejím rozvíření k vytvoření výbušné směsi.
Rozvířený hořlavý prach je schopen rychlého (explozivního) hoření nebo výbuchu (dále jen „výbuch“). Hořlavé prachy při přepravě prachu v potrubí vytváří silný elektrostatický náboj. Vlivem usazeného hořlavého prachu se zvyšuje lineární rychlost šíření požáru v objektech.
