Tato keš vznikla velmi spontáně. Jednou jsem takhle přijel s dětma na víkend na chalupu do obce Velečín na setkání s přáteli. Chtěli jsme jít s dětma na kešky a v docházkové vzdálennosti nebyla vůbec žádná keška. Hrubým odhadem v okruhu 2 km nebyla vůbec žádná Po okolí jich bylo dost, ale všechno hodně daleko. No a zde ve Velečíně (uprustřed všech okolních keší) jsme jednu založili. Vzala se krabice o objemu cca 1l, udělal se logbook, přidala se tužka a pár věci do začátku a vyrazili jsme k viaduktu a hledali vhodné místo. Místo se našlo, keš se ukryla. Děti z toho měli radost. Náramně si užili zakládání nové keše. Tak tedy doufám, že i Vám nález keše udělá radost jako dětem samotné založení keše.
Něco málo o obci:
Obec Velečín se rozkládá na severní hranici Plzeňského kraje, poblíž rozhraní krajů Plzeňského, Severočeského a Středočeského. K Velečínu patří uprostřed lesů skrytá osada Ostrovec.
Založení Velečína se datuje od 10. století. Dvůr si tu vystavěl Velata, po staročesky se pak uvádělo Velatin dvůr, z čehož pak vznikl název Velečín. Záznamy se datují od 13. století, kdy ves náležela Bohuslavu ze Šanova, ale posléze byla jeho syny prodána blatenským křižovníkům. V 16.stol. byl Velečín připojen k Rabštejnu a později k panství petrohradskému. Obec se též na čas stala majetkem žihelského panství, avšak od r.1622 opět náležela k panství petrohradskému.
Velečínští se aktivně zúčastnili povstání nevolníků na Jesenicku proti petrohradské vrchnosti, vzpoura však byla potlačena a deset předních vůdců vzpoury, mezi nimi i velečínský starosta, bylo v Žatci popraveno.
V letech 1868-9 zde byl vystavěn kostel v pseudogotickém slohu, ten byl pak v období socialismu odsvěcen a přestavěn za účelem využití k obecním činnostem, dnes zde sídlí obecní úřad.
Ostrovec bývala velká osada a již ve 14.stol. tu stála fara a kostel sv.Jana. V husitských válkách byla ves zničena a po r.1420 byla postoupena králem Zikmundem panství rabštejnskému. Od r.1775 byla osada, jež zde vznikla přejmenována Němci, kteří se zde usadili, na Johannesdorf právě podle kostelíka sv.Jana. Ten byl v roce 1757 přestavěn hrabětem Černínem z gotického slohu na barokní.
Vývoj obou obcí ovlivnilo zrušení poddanství r.1781 a neméně pak revoluční r.1848, zejména pak ve složení obyvatelstva (ve prospěch Čechů). To se ale nejvíce projevilo koncem 19. a začátkem 20.století. Češi se zde začali opět usazovat a mnozí čeští rolníci se stali i majiteli půdy. Po dostavění dráhy Plzeň-Duchcov zde pracovali i železniční zaměstnanci. Také v Ostrovci se objevují česká jména.
V r.1885-6 byla ve Velečíně zbudována i škola. Soužití Čechů a Němců zde probíhalo ve zcela přátelském duchu až do r.1935, kdy byla v obci založena Sudetoněmecká strana Henleinova. Od té doby se začal vzájemný dobrý vztah mezi Čechy a zfanatizovanými Němci velice zhoršovat. Docházelo i k atakům místních Němců vůči českým sousedům.
Po skončení 2.sv. války a po vysídlení Němců přicházejí do Velečína i na Ostrovec čeští dosídlenci. Od té doby obě obce procházely érou socializace českého venkova (místní rolníci tvořili JZD) a velice úzce byl život obou obcí spjat i s obcí Pastuchovice.
Dnes obec Velečín a Ostrovec tvoří jeden komplex pod správou obecního úřadu. Obě obce dohromady čítají 62 trvale bydlících obyvatel. V.r.2006 obec zahájila opravu kulturní památky, ostroveckého kostela sv.Jana Křtitele. S opravami se nadále pokračuje.
Zdroj: webové stránky obce Velečín - www.velecin.cz
Poděkování:
Extra poděkování patří Lucce za poskytnutí krabice a výrobu logbooku. A vlastně to byl její nápad, založit tuto keš.
Kudy ke kešce:
K samotné keši se dostanete velmi snadno.Geovozidlo doporučujeme zanechat na návsi a krátkou procházkou dojít k viaduktu, který je na železniční trati Plzeň - Žatec. Skrýš není složitá. Nebyl ani úmysl tuto keš nějak hodně skrývat. Hned při příchodu Vám bude jasné, kde je keš ukryta.