Les lužní
Lužní lesy odedávna přirozeně patří do naší krajiny. Dříve doprovázely každý vodní tok, dnes se dochovaly pouze jejich zbytky a ty je třeba chránit. Lužní les je důležitý z několika hledisek. Zadržuje vodu při povodňových průtocích, vytváří kyslík, je domovem mnoha druhů rostlin a živočichů, kteří by jinde nepřežili…
Co můžeme označit za luh a jak je dělíme?
Označujeme tak lesní porosty, které se nacházejí v těsném kontaktu s vodním tokem (potok, řeka) a jsou alespoň občas zaplavovány. Dělíme je na měkké a tvrdé luhy. Měkký luh se nachází přímo u vody, je obvykle více než jednou ročně zaplavován a voda se tu drží delší dobu. Typickými dřevinami měkkého luhu jsou stromy s měkkým dřevem (odtud název) jako jsou vrby, topoly nebo jasany. Naopak tvrdý luh vytváří lem luhu měkkého, je méně často zaplavován a voda se tu drží jen krátce. Najdeme zde stromy s tvrdým dřevem, například duby, olše, jilmy nebo javory.
Výskyt v minulosti
Lužní lesy byly důležité již od dávné minulosti. Nebýt jich nemáme dnes například zásoby uhlí. Ty na našem území vznikaly ve dvou obdobích. Starší, černé uhlí vznikalo v období karbonu, přibližně před 350 miliony lety. Tehdejší lužní lesy ovšem vypadaly zcela jinak oproti dnešním. Místo současných dřevin bychom zde nalezli stromovité plavuně, přesličky a kapradiny. Po jejich odumření se jejich kmeny ponořily do vody, kde byly postupně překrývány různým materiálem a díky nepřítomnosti vzduchu vznikly uhelné sloje. Mladší, hnědé uhlí vznikalo v období Miocénu, tedy před 23 miliony lety. Miocenní luh byl již v některých ohledech podobný tomu současnému, ale kromě dnešních dřevin bychom zde našli velké množství různých jehličnanů, jako sekvoje, metasekvoje nebo tisovce, které jsou dokonale přizpůsobeny růstu ve vodě. Vytvářejí speciální dýchací kořeny, neboli pneumatofory, které vypadají jako nízké kmeny bez větví a listí. Dodávají stromu dostatečné množství vzduchu a umožňují mu tak přežít dlouhou dobu zaplavený.
Současné rozšíření a rizika
Současné rozšíření luhů je velmi nerovnoměrné. Jen málo řek je jimi doprovázeno. Přirozeně se vyskytují třeba podél Lužnice, která podle slova luh dostala i jméno. Dále je nalezneme například v Poodří, podél Dyje či Moravy, v horních tocích Vltavy nebo Labe. S nástupem zemědělství se naše krajina začala měnit. Lužní lesy bývaly ovšem často zachovány, kvůli zamokřenému prostředí, které se pro obdělávání příliš nehodilo. Dvacáté století ale přineslo intenzifikaci zemědělství a došlo i na ně, což přináší do krajiny spoustu rizik. Řeky byly napřimovány nebo sváděny do betonových koryt a lužní lesy mizely z naší krajiny velkou rychlostí. Zapomnělo se ovšem na jejich retenční a ekologickou funkci. Kdyby byly zachovány, nemuselo by být například tolik povodní. Stromový porost v kombinaci s meandrujícím tokem je schopen akumulovat obrovská množství vody a zabránit hrozícímu neštěstí. Kořenový systém lesa má také čistící účinky a může přispět ke zvýšení kvality ve vodním toku.
Lužní les ve veltruském zámeckém parku
Pěknou ukázkou lužního lesa je také tato třísethektarová veltruská zámecká obora, která byla odjakživa sužována povodněmi. Původně byla totiž obklopena dvěma rameny Vltavy, proto správný název obory zní Ostrov. Na druhou stranu zde ale mohl bujit tento lužní les složený z vrb, jasanů, olší, dubů a javorů. Tam, kam povodně nezasahovaly, probíhala přeměna krajiny na zemědělskou půdu. Tok řeky se ale v průběhu staletí změnil, dnes se můžete pokochat původním pravým ramenem Vltavy. V dnešní době díky ochranným opatřením povodní ubývá, ale i přes to se zde jednou za pár let objeví. Poslední takovou povodní byla ta v červnu 2013, celý Veltruský park byl následně na nějakou dobu uzavřen. Zbytek lužního lesa je v zimním období obývaný havranem polním a staré duby slouží jako útočiště vzácných druhů brouků: páchníka hnědého a roháče obecného. Z toho důvodu je veltruský park vyhlášený od roku 2011 evropsky významnou lokalitou.
Obora Ostrov v roce 1746 (Zdroj: http://s1.web-rychle.cz/356/mapa_1746_2a.jpg)
Povodeň v červnu 2013 (Zdroj: http://www.brno.npu.cz/download/1370517913/Veltrusy_povoden_2013_2.jpg)
Zdroje:
https://www.zamek-veltrusy.cz/cs/o-zamku/park
http://melnicky.denik.cz/zpravy_region/luzni-les-je-v-zameckem-parku-po-povodni-zakazanym-mistem-20130715.html
http://www.nova-ves.cz/obec-7/zajimavosti-a-turistika/pachnik-a-rohac/
http://www.guffoo.cz/veltrusy/index.php?nid=11466&lid=cs&oid=2851571
http://strednicechy.ochranaprirody.cz/res/archive/105/014628.pdf?seek=1373446612
http://hgf10.vsb.cz/546/Ekologicke%20aspekty/mokrady/luzni_lesy.htm
Ke keši
Keška rozhodně není vidět na první pohled, ale stačí se zamyslet :) Prosím, dbejte také zvýšené pozornosti! Především během víkendů, svátků a hezkého počasí se zde mohou vyskytovat mudlové, kteří se často vynoří nečekaně - jedná se o křižovatku.
Do keše vkládejte pokud možno pěkné věci, nebráníme se ani vkládání kinderšrotu, pokud bude držet pohromadě. Jinak samozřejmě CWG, TB a GC vítány. Při vkládání a vybírání věcí z keše nezapomeňte na pravidla fair trade, aby i ti co přijdou po vás, našli věci ve stejné hodnotě jako vy nebo o něco cennější.
Historie keše
Dne 7. července 2016 změněn úkryt, změněna nápověda, terén i obtížnost keše. Nicméně souřadnice furt stejné ;)
Hodně štěstí při lovu přejí Grimpereau & Martin296!!!