ROK S GEOCACHINGEM
Srpen
Podle gregoriánského kalendáře osmý měsíc v roce. Má 31 dní. Český název měsíce pochází pravděpodobně od slova srp, což býval hlavní nástroj užívaný v raném zemědělství při sklizni obilí (tedy při žních), žně pak obvykle končily právě v osmém měsíci kalendářního roku.
21. srpen je 233 den v roce podle gregoriánského kalendáře (234. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 132 dní.
Podle keltského kalendáře je dnes den měsíce lísky.
Svátek má dnes:
Johana
Pranostika: Když v srpnu naprší, tak než se oběd pojí, všecko slunce vysuší.
Události 21. srpna v Česku:
1851 – Marie Terezie vydala Ohňový patent pro celou monarchii
1944 – odjezd posledního transportu z romského koncentračního tábora v Hodoníně u Kunštátu do Osvětimi.
1968 – Vojenský zásah armád pěti států Varšavské smlouvy (SSSR, Bulharska, MLR, NDR a Polska) v Československu v noci z 20. na 21. 8., a následná okupace Československa, která zastavila reformní proces Pražského jara. V té souvislosti vydánoProvolání Všemu lidu ČSSR.
1969 – Masové demonstrace k prvnímu výročí vstupu cizích vojsk potlačeny ozbrojenými složkami.[1] V Brně byli zastřeleni dva lidé.[2]
1980 – při vichřici padá památná lípa Kongresovka v Plasích.
1989 – Během protestů proti sovětské intervenci z roku 1968 byli v Praze zatčeni představitelé maďarské opozice Tamás Deutsch a György Kerényi.
2008 – česká oštěpařka Barbora Špotáková vítězí na Olympiádě v Pekingu v novém českém a evropském rekordu.
O keši:
Tato keš je jednou z 366, které vzniknou na Valašsku a blízkém okolí. Jsou určeny všem, kdo ve svém okolí mají odloveny všechny keše a schází jim zaplnit některé políčko v kalendáři. Keše jsou i pro ty, jež by chtěli ve svých statistikách zvýšit počet za sebou jdoucích dní s odlovem.
V Česku se v současnosti vyskytuje více než 25 tisíc druhů hmyzu. Představují nejpočetnější skupinu bezobratlých živočichů. Na les je přitom vázána přibližně polovina tohoto počtu, kolem 12 tisíc druhů. Přibližně třetinu „lesního hmyzu“ reprezentují fytofágové, potravně vázaní na vlastní lesní dřeviny. Pouze menší část z nich ale při svém vývoji poškozuje či ohrožuje zdravotní stav stromů natolik, že je můžeme označit za škůdce. Potenciálně může v našich lesích působit poškození přibližně 500–600 druhů hmyzu. Za skutečně lesnicky škodlivé lze považovat zhruba 200 druhů. Avšak z nich pouze malá část je schopna při přemnožení silně poškodit či rozvrátit les na velkých rozlohách. Těchto tzv. kalamitních škůdců se lesníci obávají nejvíce. Jejich typickými představiteli jsou např. mezi brouky lýkožrout smrkový, či mezi motýli bekyně mniška
štětconoš ořechový
HOSTITELSKÉ DŘEVINY: polyfágní druh; ovocné dřeviny, růže (Rosa spp.), buk lesní (Fagus sylvatica), dub (Quercus spp.), vrba (Salix spp.), jeřáb (Sorbus spp.), habr (Carpinus spp.), bříza (Betula spp.) aj.
POPIS DRUHU: středně velký, šedobílý až šedohnědý motýl s rozpětím 42–58 mm. Přední křídla jsou více či méně šedě poprášená, se třemi tmavými příčkami, z nichž bazální bývá u samic často nezřetelná. Zadní křídla jsou šedavě bílá bez kresby. Druh vytváří i tmavé formy. Housenky jsou běložluté až žluté, se žlutavými hřbetními kartáčky a růžovým štětcovitým chvostkem na konci zadečku. Vedle nápadného žlutavého zbarvení jsou při pohybu mezi 1.–4. zadečkovým článkem patrny uhlově černé zářezy. V klidu jsou zářezy překryty kožní řasou.
EKOLOGIE DRUHU:motýli létají od dubna do června. Vzácně se může na podzim objevit zakrslá částečná 2. generace. Samičky kladou snůšky vajíček na kmeny stromů ve výšce kolem 1,5 m. Snůšky nejsou pokryty chloupky. Housenky se líhnou v červnu. Zpočátku žijí pospolitě, později se rozlézají do koruny stromu. Zprvu žírem poškozují pouze spodní listovou pokožku, později však skeletují celé listy. Vzhledem k dosti pomalému vývoji se kuklí až začátkem října. Kuklí se v šedě žlutavém zámotku za odstávající kůrou, mezi listím, v mechu či trávě.
VÝZNAM DRUHU:lběžný druh, jenž může při silnějším výskytu způsobit lokální holožíry.
štětconoš trnkový
HOSTITELSKÉ DŘEVINY: polyfágní druh; trnka obecná (Prunus spinosa), růže (Rosa spp.), buk lesní (Fagus sylvatica), dub (Quercus spp.), vrba (Salix spp.), jeřáb (Sorbus spp.), ovocné dřeviny, ale i janovec (Cytisus spp.), vřes (Calluna spp.), brusnice (Vaccinium spp.), příležitostně také smrk (Picea spp.) nebo modřín (Larix spp.).
POPIS DRUHU: dospělci se vyznačují nápadným pohlavním dimorfismem. Sameček je makropterní s rozpětím křídel 22–30 mm. Přední křídla jsou rezavě hnědá se dvěma příčkami a nápadnou drobnou bílou skvrnou. Zadní křídla jsou rezavě hnědá bez kresby. Brachypterní samička je špinavě žlutě šedá s krátce zoubkovanými, přiléhavě ochlupenými tykadly. Vajíčka jsou žlutavě šedá s tmavým středem. Housenky jsou šedé s tmavším hřbetním pruhem a oranžovými bradavkami s řídkými, dlouhými, trsnatými chloupky. Nápadné jsou 4 žluté štětičky chloupků na hřbetě, 2 párové chvostky tmavých peřitých chloupků na předohrudi a nepárový štětec podobných chloupků na konci zadečku.
EKOLOGIE DRUHU:motýli se objevují v červnu a červenci. 2. generace dospělců se vyskytuje od konce srpna do začátku října. Za příznivých podmínek se může příležitostně vylíhnout i 3. generace. Zatímco samečci aktivně létají, samičky se zdržují v místě líhnutí, kde po oplodnění i kladou vajíčka. Housenky 1. generace se líhnou z přezimujících vajíček až koncem dubna. Zprvu ožírají pučící pupeny, později skeletují celé listy. Koncem června se kuklí. Housenky druhé generace se objevují v srpnu. Kuklí se mezi listy a na větvích.
VÝZNAM DRUHU: běžný druh, jenž může při silnějším výskytu způsobit lokální holožíry.
Zdroj:http://atlasposkozeni.mendelu.cz
Dobrý lov přejí GeoValaši
