ROK S GEOCACHINGEM
Říjen
Podle gregoriánského kalendáře desátý měsíc v roce. Má 31 dní. Jeho české jméno je odvozeno od jelení říje. Latinský název October znamená osmý měsíc a je odvozen z římského kalendáře, podle nějž rok začínal březnem.
V tomto měsíci pokračuje ve střední Evropě podzimní sklizeň a v českých zemích se tradičně slaví posvícení.
17. říjen je 290 den v roce podle gregoriánského kalendáře (291. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 75 dní.
Podle keltského kalendáře je dnes den měsíce břečťanu.
Svátek má dnes:
Hedvika, Heda
Pranostika: Svatá Hedvika medu do řepy namíchá.
Události 17. října v Česku:
1910 – Tiskařské družstvo Národně sociální strany se přejmenovalo na nakladatelství Melantrich, později nejvýznamnější polygrafický podnik ve střední Evropě.
O keši:
Tato keš je jednou z 366, které vzniknou na Valašsku a blízkém okolí. Jsou určeny všem, kdo ve svém okolí mají odloveny všechny keše a schází jim zaplnit některé políčko v kalendáři. Keše jsou i pro ty, jež by chtěli ve svých statistikách zvýšit počet za sebou jdoucích dní s odlovem.
bázlivci
bázlivec vrbový
HOSTITELSKÉ DŘEVINY: vrba (Salix spp.), bříza (Betula spp.), případně olše (Alnus spp.), habr (Carpinus spp.) a topol (Populus spp.).
POPIS DRUHU:brouci jsou podlouhlí, žlutavě hnědí, 4–6 mm dlouzí, s relativně dlouhými tykadly. Krovky jsou lysé, hustě tečkované. Vajíčka, o průměru 0,5 mm, jsou bledě žlutá až hnědě žlutá. Larvy jsou 5–6 mm dlouhé, bledě zelenkavě žlutavé s množstvím černých plošek a bradavek.
EKOLOGIE DRUHU:brouci se objevují v 2. polovině května a 1. polovině června, kdy děrují mladé listy nebo ožírají jemnou kůru mladých výhonků. Oplodněné samičky kladou vajíčka těsně pod půdní povrch nebo na spodní stranu listů. Vylíhlé larvy vylézají na hostitelské rostliny, kde na spodní straně skeletují listy. Na kuklení zalézají do země. Celý vývoj trvá asi 2 měsíce. V průběhu srpna a 1. poloviny září prodělávají mladí brouci úživný žír a přezimují.
VÝZNAM DRUHU:druh vytváří dvě odlišně potravně vázané biologické formy – vrbovou a březovou. Březová forma může na mladých, 5–10 let starých břízách způsobovat občasné holožíry. Silně napadené dřeviny postupně od vrcholu směrem dolů odumírají. Vrbová forma se občas masově přemnoží na keřovitých vrbách, případně mladých topolech, které poškozuje žírem na listech a terminálních pupenech. Výhonky se následně větví, nevyzrávají a jsou poškozovány časnými mrazy.
bázlivec olšový
HOSTITELSKÉ DŘEVINY:především olše (Alnus spp.), ale i buk lesní (Fagus sylvatica), líska obecná (Corylus avellana), habr obecný (Carpinus betulus), lípa (Tilia spp.).
POPIS DRUHU:drobná, 6–8 mm velká, černomodrá až fialová mandelinka s dozadu se rozšiřujícím, kapkovitým tělem. Larvy jsou černé, kolem 12 mm velké.
EKOLOGIE DRUHU:brouci se objevují, v závislosti na nadmořské výšce, od konce dubna do konce května. Svým žírem poškozují listy, nejčastěji je děrují na koncových částech výhonů. Samičky kladou na spodní stranu listů okrově žlutá vajíčka, z nichž se asi za 14 dní líhnou mladé larvy. Ty, na rozdíl od brouků, listy nejprve jemně, později hrubě skeletují, popř. do nich vykusují drobná okénka. Larvy bázlivce žijí nejprve pohromadě, později v malých skupinkách o několika kusech či jednotlivě. Dorostlé larvy se kuklí těsně pod povrchem půdy. V průběhu srpna se líhnou noví brouci. Než začnou, na přelomu září a října, vyhledávat svá zimoviště, živí se na listech.
VÝZNAM DRUHU: nejvýznamnější listožravý škůdce olší různého věku. Největší nebezpečí představuje pro lesní školky a mladé, do 20 let staré výsadby.
Zdroj:http://atlasposkozeni.mendelu.cz
Dobrý lov přejí GeoValaši
