ROK S GEOCACHINGEM
Září
Podle gregoriánského kalendáře devátý měsíc v roce. Má 30 dní. Kolem 23. září začíná na severní polokouli podzim (podzimní rovnodennost). Staročeské označení tohoto měsíce bylo zářuj nebo zářij, což znamená „za říje“; odvozování od slunečního záření je pouze lidovou etymologií. Mnoho jazyků (včetně většiny slovanských) převzalo jeho latinský název september (šlo o sedmý měsíc před reformou kalendáře).
V září začíná období podzimní sklizně a školní rok. Kromě ovoce a brambor dozrává také vinná réva a chmel. Proto se v lidové tradici českých zemích odehrávají v tomto měsíci tzv. sklizňové slavnosti – vinobraní, dočesná nebo pro jižní Čechy typická konopická.
28. září je den sv. Václava. Den státního svátku, do nedávné minulosti den, kdy se v hornatých krajích sváděl dobytek z letních pastvin do vsí k přezimování. V některých oblastech také končila roční služba čeledi a zároveň se uzavíraly smlouvy s hospodáři na příští rok. Na Plzeňsku si čeleď ze svých řad volila chudého krále a královnu, kteří pak se svými "dvořany" obcházeli ves a se zpěvem prosili o dary (vejce, pečivo). Večer se pak v místní hospodě konala z výslužky hostina.
13. září je 256 den v roce podle gregoriánského kalendáře (257. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 109 dní.
Podle keltského kalendáře je dnes den měsíce vinné révy.
Svátek má dnes:
Lubor
Pranostika: Teplé září - říjen se mračí.
Události 13. září v Česku:
1310 – Jan Lucemburský dostal od svého otce lénem Lucemburské hrabství.
1968 – Byly přijaty 2 zákony: první dovoloval činnost jen stranám a organizacím spojeným s Národní frontou (č. 128/1968 Sb.) a druhý umožňoval národním výborům zakázat nebo rozpustit veřejné shromáždění, které by mohlo narušit zahraničně politické zájmy státu nebo bylo zaměřeno proti socialistickému řádu (č. 126/1968 Sb.).
O keši:
Tato keš je jednou z 366, které vzniknou na Valašsku a blízkém okolí. Jsou určeny všem, kdo ve svém okolí mají odloveny všechny keše a schází jim zaplnit některé políčko v kalendáři. Keše jsou i pro ty, jež by chtěli ve svých statistikách zvýšit počet za sebou jdoucích dní s odlovem.
bourovci
bourovec borový
HOSTITELSKÉ DŘEVINY: borovice lesní (Pinus sylvestris), vzácně smrk (Picea spp.) nebo jedle (Abies spp.).
POPIS DRUHU:přední křídla jsou šedá až rezavě hnědá, s nápadnou bílou středovou skvrnou a třemi tmavými příčkami oddělujícími jednotlivá, barevně odlišná pole. Zadní křídla jsou jednolitě červenohnědá. Vnější okraj křídel je pravidelně jemně vroubkovaný. Rozpětí křídel dosahuje 60–80 mm. Housenka je hnědo okrově mramorovaná, s políčky z bílých hustých přiléhajících plsťovitých chlupů na hřbetě a bocích. Na bocích jsou rovněž husté, dlouhé, měkké odstávající světlé chlupy. Na 2. a 3. hrudním článku jsou typické tmavomodré skvrny, tvořené kartáčky chloupků. Dorostlé housenky měří 50–90 mm. Kukla je asi 30–35 mm velká, červeno až tmavohnědá, uložená v tuhém hnědavě žlutém kokonu.
EKOLOGIE DRUHU:motýli se objevují nejčastěji v červenci; letová perioda však může být od června do září. Mají noční aktivitu a přes den sedí na závětrné straně kmenů borovic, kde jsou díky svému zbarvení snadno přehlédnutelní. Oplodněné samičky kladou vajíčka v hromádkách na větvičky, jehlice i kmen. Mladé housenky nejprve ožírají jehlice od okrajů, později však postupně ožírají celé jehlice až k pochvě. Housenky 3. a 4. instaru na přelomu října a listopadu opouští živnou dřevinu a poblíž její paty, na rozhraní hrabanky a minerálního podílu půdy přezimují. Brzy na jaře, po prohřátí půdy na 3–5 °C, se housenky vracejí zpět do korun, kde pokračují v intenzivním žíru. Kuklí se v průběhu června v prasklinách kůry či mezi jehlicemi. Menší část housenek zimuje podruhé a dorůstá až v dalším roce.
VÝZNAM DRUHU: bourovec borový je škůdce zejména 40–90letých mezernatých borových monokultur teplejších oblastí, kde může způsobit rozsáhlejší holožíry. Díky celkovému poškození jehlic až k pochvě poškozené dřeviny špatně regenerují.
bourovec prsténčivý
HOSTITELSKÉ DŘEVINY:ovocné dřeviny, trnka obecná (Prunus spinosa), jeřáb (Sorbus spp.), dub (Quercus spp.), lípa (Tilia spp.), bříza (Betula spp.), topol (Populus spp.) apod.
POPIS DRUHU:žlutohnědý motýl s tmavým příčným pruhem na předních křídlech o rozpětí 3–4 cm. Housenky jsou šedomodré s bílou hřbetní linií a červenožlutými a modrými pruhy na bocích. Na těle mají jemné světle rezavé a černé chloupky. Název druhu odpovídá způsobu kladení vajíček v širokých prstencích.
EKOLOGIE DRUHU:Housenky se líhnou koncem dubna až začátkem května. Zpočátku žijí pospolitě v předivovém zápředku. Housenky dorůstají v červnu, kdy již žijí jednotlivě na hostitelské dřevině. Kuklí se mezi listy či v prasklinách kůry v měkkém bělavém kokonu. Kokon je prostoupený žlutavým pudrem, který může u lidí s citlivou pokožkou vyvolat alergenní reakce. Motýli se objevují od června do září. Vajíčka, která následně přezimují, kladou samičky v širokých prstencových spirálách na tenké větvičky.
VÝZNAM DRUHU: při příležitostném přemnožení může způsobit holožíry. Často v ovocných sadech, zahradách a alejích.
bourovec březový
HOSTITELSKÉ DŘEVINY:lípa (Tilia spp.), bříza (Betula spp.), hloh (Crataegus spp.), trnka obecná (Prunus spinosa), vrba (Salix spp.), vzácněji ovocné dřeviny, topol (Populus spp.), dub (Quercus spp.), olše (Alnus spp.).
POPIS DRUHU:červenohnědý motýl s bílými příčkami na křídlech, s rozpětím křídel 3–5 cm. Na předních křídlech jsou 4 bílé skvrny. Na zadečku je chomáč dlouhých černých chlupů. Housenky jsou tmavě hnědé až šedivě hnědé s rezavými skvrnami na hřbetě. Kuklí se v pevném, hladkém, oválném kokonu.
EKOLOGIE DRUHU:motýli se rojí brzy na jaře, již v březnu a dubnu, případně v květnu. Samičky kladou vajíčka ve spirálovitých prstencovitých pásech na tenké větvičky a pokrývají je černými chloupky ze zadečku. Housenky se vyskytují od května do července. Žijí pospolitě v pavučinovitém hnízdě, které opouštějí jen při cestě za potravou. Hnízda bývají na koncích větví a postupně nabývají podoby převislého vaku. Po ukončení žíru slézají housenky na zem, kde se na povrchu – mezi listím kuklí.
VÝZNAM DRUHU:méně běžný druh vystupující do 1 300 m n. m. Lokálně se pravidelně přemnožuje v různých stromořadích, kde může způsobit holožír. .
Bourovec švestkový, bourovec topolový
HOSTITELSKÉ DŘEVINY:Polyfágní druhy vyskytující se na ovocných dřevinách, břízách vrbách, topolech aj. dřevinách.
POPIS DRUHU:Oba uvedené druhy mají jen jednu generaci do roka. U bourovce švestkového přezimují housenky, v případě bourovce topolového přezimují vajíčka.Chlupaté, 4 - 6 cm dlouhé housenky žijící jednotlivě na listech mnoha druhů listnáčů.
EKOLOGIE DRUHU:Platí totéž co u jiných druhů bourovců
VÝZNAM DRUHU:Ke skutečně hospodářsky významnému přemnožení dochází jen výjimečně, především v extenzivních sadech a v neošetřovaných zahradách.
Zdroj:http://atlasposkozeni.mendelu.cz
Dobrý lov přejí GeoValaši
