Kajmanka dravá

Z denního tisku:   

   Z Bandy vylovili želvu, která si troufne i na aligátory

Chomutov - Mnoho lidí to poznalo na vlastní kůži. Chov malé želvy doma se vymkl z rukou a zvířeti začalo být akvárium těsné. Želvu pak bezradní majitelé většinou vypustí do nedalekých rybníků a jezírek, kde se jim obvykle dobře daří.

Kajmance by se v Bandě dařilo, měla by tam dostatek potravy a zimu by zde podle slov chovatele také zvládla.

O to větší bylo překvapení chovatele Petra Hory, který objevil v Bandě skutečný unikát - kajmanku dravou, predátora ze Severní Ameriky, který si v dospělosti poradí bez problémů i s menším psem nebo mládětem aligátora. A síla jejích hákovitých čelistí by zaskočila i člověka. Kajmanka zvládne bez problémů prokousnout i lidskou ruku.

Ke břehu ji přilákala mršina

„Volala mi kamarádka, že z vody vykukuje zvláštní krunýř, který nepřipomíná do přírody běžně vypouštěné želvy nádherné. Jel jsem se k rybníku podívat a nastražil mršinu, která ji přilákala. Během chvíle jsem se nestačil divit, byla to kajmanka dravá,“ líčil odchyt Hora, který dal želvě jméno Bohouš.

Že se jedná o skutečně divokého tvora je jasné už na první pohled. Stačilo se přiblížit a želva začala výhružně otevírat tlamu. „Teď už je teda vážně podrážděná,“ smál se chovatel krátce poté, co se začalo fotografovat. Narazit na ni při koupání by pro člověka mohlo mít nepříjemné následky. „Stačilo by jí třeba jen šlápnout na nohu nebo se blízko přiblížit a šla by bez většího váhání po vás,“ řekl Hora. Že by jich ale v rybníku mohlo být více je podle chovatele nepravděpodobné. Divokého dravce se podle jeho slov mohl chtít někdo zbavit. „Mohlo to být pro někoho velké sousto na chov, a tak skončila tady. Pro jistotu jsem tam ale nechal další návnady,“ dodal.

Autor článku: Mrg Václav Kešner

Převzato: Chomutovský deník

Něco málo o želvičce:

Kajmanka dravá (Chelydra serpentina) je vodní želva, která obývá mělká sladkovodní jezera a rybníky ve Střední a v Severní Americe. Výrazně se odlišuje od známých druhů malých želv. Je robustně stavěná, má strach vzbuzující drápy a hákovité čelisti, které jsou tak silné, že mohou prokousnout i lidskou ruku. Kajmanky dosahují celkové délky až 80 cm (krunýř 40 cm) a váhy až 25 kg. V zajetí se dožijí až 47 let věku, zatímco ve volné přírodě žijí asi 30 let..

Způsob života:

Kajmanky dravé tráví většinu času pod vodou. Leží na dně mělkých sladkovodních jezer, rybníků či pomalu tekoucích řek. Ve vodě se pohybují pomalu. Na zemi jsou těžkopádné a neohrabané.

V chladném povětří severní části území jejího výskytu přezimují pod vodou, ovšem i pod zamrzlou hladinou vody zůstávají často značně aktivní. Kajmanky dravé jsou na zemi velmi agresivní, zejména když se cítí ohroženy. V nebezpečí se prudce vrhají na útočníka, jejich hákovité čelisti jsou přitom přímo hrozivě rozevřeny. Mají velkou hlavu s ostrými čelistmi, silné nohy s mohutnými drápy a plovacími blánami mezi prsty.

Potrava a lov:

Kajmanka dravá loví každé zvíře, na které si vzhledem k jeho velikosti troufne. Loví ryby, žáby, mloky, vodní hady, mláďata aligátorů, mláďata ptáků a dokonce i savce, kteří žijí ve vodě. Pokud kajmanka spatří ve vodě živou rybu, zůstává nehybná, ale bystře sleduje každý pohyb kořisti.

Větší zvířata zachycuje svými čelistmi a trhá je předními drápy na kusy. Kořist pohltí celou. Kajmanky dravé jsou také mrchožrouti: sežerou zdechlinu prakticky jakékoli velikosti, kterou stáhnou pod vodu.

Mláďata kajmanky dravé se živí mladými rybami, pulci, garnáty a vodním hmyzem.

Zajímavosti:

Dříve byly kajmanky využívány k hledání těl obětí nehod, vražd nebo sebevražd v jezerech. Jako mrchožrout totiž kajmanka nepohrdne ani lidským masem.

Na mnoha místech v Thajsku jsou kajmankám natírány krunýře zlatem a jsou drženy v posvátných chrámech.

Zdroj: Wikipedia.org

Něco málo ke keši

Keš velikosti small (větší PETka) se nachází cca 1,5m pod vodní hladinou. Je připevněna karabinou k plastovému řetězu a řetěz ke sloupu. K úspěšnému odlovu budete potřebovat trošku šikovnosti, doplujte ke sloupu (plavání moc nedoporučuji), najdětě červenobílý řetěz a začněte jej pomalu vytahova dokud se neobjeví krabička. Krabičku od řetězu v žádném případě neodepínejte, odšroubujte víčko a v klídku u sloupu zalogujte. Logbook je sice z voděodolného papíru ale pokuste se jej nenamočit - na suchý se lépe píše. Poté vložte logbook zpět do krabičky, pěkně utáhněte a pomalu spusťte pod vodu.

Hodně štěstí...