Lom Jasenice nalezneme na pomezí Zlínského a Moravskoslezského kraje, na jihovýchodním okraji obce. Lokalita se řadí mezi zvláště chráněná území a v roce 1991 byla vyhlášena přírodní památkou. PP Jasenice představuje opuštěný zatopený vápencový lom. Samotný vápenec se zde těžil mezi lety 1941 - 1979. Zajímavostí je, že těžba probíhala celou dobu téměř bez mechanizace (po navrtání horniny pneumatickou vrtačkou došlo k odstřelení, rozbití kamene na menší kusy kladivem a odvezení na vozíku). Důvodem ukončení těžby byl hrozící sesuv severní stěny lomu. Lokalita je často označována i jako vápenka (z důvodu pálení vápna přímo na místě).
V lomu můžeme pozorovat brekcie vápenců litologicky odpovídající štramberskému vápenci druhohorního (jurského) stáří. Ty jsou tvořeny jak tlakovým rozpouštěním (brekciovité vápence), tak úlomky a valouny. Kromě typického štramberského vápence v lomu vystupují i křídové kopřivnické vápence a křídové jílovce lhoteckých vrstev. Lom v Jasenici je i paleontologickou lokalitou - v době těžby se zde nalezlo velké množství zkamenělin, které jsou v současnosti v depozitu Muzea regionu Valašsko.
POZOR! V současné době hrozí zřícení skalní stěny. Proto je areál oplocený a není možné do něj svévolně vstupovat! Pouze v doprovodu strážní služby ZO ČSOP Jasenice, č. p. 8E. K odlovu earthcache využijte stanoviště zaznačená ve waypointech!
Obr. 1: Pohled na zatopený lom (foto: juboxka, 2016)
Úkoly k zalogování earthcache
- Jaká je barva vápence na severní straně lomu, patřícího mezi tzv. štramberský vápenec?
- Jaká je hloubka lomu? (jako zdroj využijte informační tabuli)
- Jaký typ kužele vytváří padající úlomky kamene (suťový nebo aluviální/dejekční) a co je toho důkazem?
- Které bezobratlé živočichy zdejší vápenec ukrývá v podobě zkamenělin? (jako zdroj využijte informační tabuli)
- Co způsobuje stabilitu vody a udržuje její jakost (žije zde i rak nebo škeble říční)?
- Dobrovolně pak fotografii sebe/GPS z místa.
Odpovědi zasílejte na e-mail s předmětem "EC - Jasenice" a rovnou logujte, v případě nejasností budete kontaktováni.
Zdroje
BENEŠOVÁ, E. - ELIÁŠ, M. (1967): Hlavní výsledky vrtného průzkumu akumulací štramberských vápenců v Jasenici a na Libhošťské hůrce. - Zpr. Geol. Výzk. v Roce 1966, 205-251. Praha
ELIÁŠ, M. - STRÁNÍK, Z. (1963): K původu štramberských vápenců. - Věst. Ústř. úst Geol., 38, 2, 133-136. Praha
ELIÁŠ, M. (1993): Jasenice. In: Významné geologické lokality [online databáze]. Praha, Česká geologická služba [cit. 2016-07-07]. Dostupné z URL http://lokality.geology.cz/664
FRAJOVÁ, H. (1957): Výzkum korálové fauny tithonského vápence v okolí Štramberka, Jasenice a Skaličky na Moravě. - Zpr. geol. Výz. v Roce 1956, 57-59. Praha
NÁRODNÍ GEOPARK PODBESKYDÍ [online]. Spolek Hájenka, 2016. [cit. 2016-07-07]. Dostupné z URL http://geoparkpodbeskydi.cz/
POUL, I. - JANEČKA, J. - MELICHAR, R. (2009): Strukturně geologická pozice svrchnojurských vápencových "bradel" a slepencových horizontů v okolí Jasenice: součást jednotky ždánicko-podslezské, anebo slezské? – Acta Mus. Morav., Sci. geol., 94, 141–150. Brno
STRAHLER, A. (2011): Introducing physical geography. Fifth edition. Hoboken, N.J.: John Wiley & Sons, 2011. ISBN 978-0-470-13486-3.