Vybavení mlýna:
Mezi tradiční vybavení mlýna nutné k provozu patří: dopravníky na příjem obilí, sila, čistička obilí, automatická váha, průchodná loupačka, mlecí stolice, prosévací systémy, míchačka, moučná sila (zásobníky na finální produkty). K přepravě materiálu slouží kapsové výtahy a ke svodům se používají dřevěné trubky. K pohonu mlýnu se používá elektrický motor a Francisova turbína.
Historie mlýna:
Jak již bylo zmíněno výše, první zmínky o mlýnu se objevují na přelomu první a druhé poloviny 16. století. Se svou rodinou a bratrem zde v tu dobu mlynařil Václav. Součástí mlýna byla v té době také pila. Jelikož byl hrdý na své vzdělání a finančně podporoval místní školu, aby bylo na žáky z chudších rodin, začalo se mu říkat Škola. Zemřel roku 1589 a zůstala po něm vdova Dorota a čtyři děti. Společně s Dorotou zde hospodařil její švagr Matěj Macháček, který se zavázal, že Dorota bude ponechána ve mlýně jako hospodyně, dokud se znovu nevdá. Takto spolu hospodařili po dobu pěti lety, jenže poté zemřel i Matěj Macháček.
Dorota nějaký čas řídila hospodářství sama, ale poté se opět vdala. Po letech ale bohužel opět ovdověla, začala tedy hledat ženicha pro svou dceru Do oka jí i její dceři padl Jan Mls, který se učil mlynářem a po studiích byl přijat do cechu mlynářů za mladšího mistra. Vzal si Annu a začalo se mu po mlynářsku říkat Škola. Když se jim narodil první syn, byl pojmenován Václav po svých dědech. Po roce, kdy bylo popraveno 27 českých pánů, se jim narodil druhý syn Vít. Jan Mls se tedy rozhodl, že mlýn dle zvyku předá jemu a pro Václava našetří určitý peněžní obnos, aby si mohl koupit mlýn blíže k městu. Všichni ve mlýně pracovali od rána do večera a vedlo se jim dobře.
V tu dobu tížilo město Příbram množství nezaplacených kontribucí a dalších dávek vybíraných hejtmany. Jan Mls se tedy rozhodl, že jim pomůže a daroval městu peníze. Roku 1625 žádal o laskavost. Chtěl, aby celá jeho rodina i její budoucí generace byli osvobozeni od robot. Lidé uznali, že v době nejvyšší nouze podal pomocnou ruku a jeho žádosti vyhověli. Stal se prvním svobodným mlynářem na celém příbramském panství. Zůstal zde se svou rodinou i během třicetileté války. Jan předal mlýn svému mladšímu synovi Vítovi, ale ten ho bohužel roku 1667 prodal Tovaryšstvu Ježíšovu.
Roku 1913 odkoupili mlýn praprarodiče současného majitele od manželů Pečených. V té době měl mlýn jedno vodní kolo, dvě složení a pilu. Dne 9. 10. 1926 byla naistalována Francisova turbína a v roce 1932 byla zvednuta budova mlýna o dva metry a byla přidána také nová válcová míchačka. V průběhu roku 1948 byl mlýn částečně přestavěn a modernizován jako námezní periodický mlýn. Po roce 1948 byl mlýn znárodněn a roku 1958 převzal mlýn nákupní podnik (ZNZ), který zde šrotoval obilí do roku 1963. Od té doby až do roku 1992 mlýn stál.
Ve druhé polovině roku 1990 se začal připravovat k dalšímu spuštění. Po zkušebním provozu se mlýn v roce 1993 roztočil naplno a běží dodnes!
Otevírací doba:
Jelikož se cache nachází na soukromém pozemku, je bohužel omezena určitou otevírací dobou. Prosíme tedy o její dodržení.
Pondělí - Pátek: 09:00 - 17:00
Sobota: 09:00 - 14:00 Neděle a svátky: zavřeno
Prosíme všechny kačery a kačerky, aby se nesnažili pro krabičku dostat mimo určenou otevírací dobu a jinudy, než vede příjezdová cesta do dvoru mlýna. Vstoupili byste na soukromý pozemek, kam je vstup pro nepovolané zakázán. Zbytečně by vznikaly nepříjemnosti. Děkujeme!
Samotná krabička:
Ve skrýši je možné objevit krabičky dvě. Jedna klasická, Lock & Lock krabička je ukryta za dvířky bez zámečku a můžete jí odlovit bez problémů. Pro ty, kteří mají alespoň trochu času se porozhlédnout po zdejším dvoře, je k dispozici bonusová krabička ve formě CWG směnárny (prosíme o poctivou výměnu), ukrytá za druhými dvířky. K jejímu otevření je nutné znát čtyři čísla, jenž lze zjistit nejdéle během 5 minut, při důkladnějším prozkoumání okolí.
1) Počet knoflíčků na vodníkově kabátku (včetně manžetových knoflíků) = první číslo z čtyřčíslí
2) Číslo popisné mlýnu Bohutín = druhé číslo z čtyřčíslí
3) Počet červených pruhů na mlynářském erbu (na ceduli u vchodu do mlýna;vrata) = třetí číslo z čtyřčíslí
4) Počet věží i věžiček na nedalekém kostelíčku (stačí se dobře rozhlédnou) = poslední číslo z čtyřčíslí
Součet zjištěných čísel je 10. Nyní stačí pouze zadat zjištěná čísla a bonusový poklad je váš. Snad udělá radost všem, kteří měli tu trpělivost a alespoň na chvíli se zastavili z jinak každodenního spěchu.
Použité zdroje: SMOLOVÁ, Věra. Mlýny a lidé města Příbramě hor stříbrných. Hostivice: Baron, 2014. Brdská edice. ISBN 978-80-86914-85-5.
http://vodnimlyny.cz/
Rudolf Šimek