Mikroregion Malá Haná je svazek obcí v okresu Blansko, jeho sídlem jsou Cetkovice a jeho cílem je regionální rozvoj obecně, cestovní ruch a životní prostředí. Sdružuje celkem 9 obcí a byl založen v roce 2001
Posledních 10 let je na konci srpna nebo začátku září organizován cyklovýlet" Okolo Malé Hané"- kdy první ročník byl konán dne 22.9.2007
Při příležitosti 10. ročníku jsem se rozhodl založit keše v jednotlivých obcích tohoto svazku a přiblížit ostatním tuto krásnou oblast.
Malá Roudka – První písemná zmínka o Malé Roudce se váže až k roku 1372. Území dnešní obce znal člověk jistě již mnohem dříve. O jeho přítomnosti svědčí archeologické nálezy (nálezy kamenných nástrojů ve Skočově Lhotě i Malé Roudce), . Z názvu obcí Roudka (Rudka, Routka apod.) lze usuzovat, že jsou původu hornického. Na katastru sousední Velké Roudky se prokazatelně těžila železná ruda v údolí bývalých lázní. Mohly zde být i dílny kovolitců z doby bronzové.
Malá Roudka i Velká Roudka jsou považovány za jednu původní velmi starou vesnici, vzniklou pravděpodobně současně s Opatovicemi. Po majetkovém oddělení – zakoupení klášterem augustiniánů v Jevíčku právě v roce 1372, se vyvíjela již jako samostatná osada s přídomkem Malá. U kláštera zůstala až do jeho zrušení v roce 1784. V roce 1791 se vrací Malá Roudka k Velké Roudce a tím i k Borotínu. Dá se předpokládat, že s Malou Roudkou od 18. století majetkově putovala i Skočova Lhota. Tyto tři obce tvoří od roku 1832 tak zvaný trojspolek obcí, který se rozpadá roku 1920.
Osada Malá Roudka byla založena jako v podstatě lesní lánová vesnice ulicového tvaru. Uspořádání polností v katastru z doby založení se zachovalo po 7 století až do roku 1954, kdy byly staré meze, hranice a cesty rozorány. Původní stav je zřetelný ze starých map. Z nich vidíme, že v nově založené osadě bylo 6 lánů, 3 z nich byly později děleny a přeměňovány, ale vždy již uvnitř původního obvodu. Také uspořádání usedlostí, které byly několikrát přestavěny, připomíná staré osídlení zaváděné u nás od 11.století.
Většina obyvatel všech okolních obcí se odedávna živila prací v zemědělství. V druhé polovině 19. století, v době vzestupu průmyslové výroby, se naskytla pro ty, kteří chtěli pracovat, i příležitost vydělat si peníze v hornictví. U Malé Roudky, Bezděčí a Svárova se dolovaly až do prvních dnů I. světové války žáruvzdorné jíly na úpatí kopců Kadlice a Bzovice (na mapě jsou uváděny jako Kadlečí a Na Skalici, tak ale kopce z domácích nikdo nenazve). Těžily je zde firmy Mauve z Berlína, Gessner a Pohl – tehdejší majitelé šamotky ve Velkých Opatovicích i firma Sedlák a spol. z Blanska. Poslední důlní práce v Malé Roudce probíhaly v roce 1936.
Ve Studeném pod Kadlicí se ještě v 80. letech 19. století těžila tuha (1870-1872). Šachty byly tři. Těžba musela být ukončena, když šachty vyhloubené do určité hloubky zaplavila voda a zasul tekoucí písek. V první šachtě zůstal jeden havíř a zatopil se i parní stroj. Ze třetí štoly byl za druhé světové války v roce 1945 zřízen kryt pro ženy a děti.
Obživu přinášelo také kamenictví. Největšího rozkvětu dosáhlo na konci 19. a na začátku minulého století. V lomech na Kadleci a v Opatovicích byla těžena opuka. Místní kameníci pracovali nejen na přestavbě hradu Bouzova, na zámku v Kroměříži, na stavbě dómu v Brně a v Olomouci, ale i v Lipsku, Drážďanech a v Berlíně.