Nejprve pár definic z geologie:
Lom je důl, který slouží k získávání kamene či jiných nerostů. Lomy jsou zpravidla na povrchu, existují ale i podzemní lomy. Lomy většinou slouží k získávání stavebního materiálu nebo těžbě nerostných surovin (hnědé uhlí, kaolin, bentonit, rašelina, žula, vápenec, břidlice, lupek, pískovec, mramor). Materiál, který je z lomů získán, je často přímo u lomu různě upravován. Nejčastěji je drcen a tříděn, aby byl vhodný pro různá použití. Může se jednat například o štěrk, který slouží jako výplňový materiál ve stavebnictví. Také se těží třeba kvalitní kámen, který je rozřezáván na vhodné kvádry nebo desky různých velikostí vhodných pro dekorativní účely.
Pro povrchový důl se v praxi používá synonymum lom. Povrchové doly tvoří rozlehlé plochy, které mají neblahý vliv na krajinný ráz. Principem povrchových dolů je odtěžení nadložních vrstev sedimentů a vytěžení vlastní suroviny nebo horniny. Povrchový důl je protějškem hlubinného dolu (hlubinného dobývání nerostů), je to méně šetrný, ale účinnější způsob dobývání.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org
A teď už k samotné pískovně:
Těžba štěrkopísku zde začala již v 60. letech a postupně se dobývací prostor rozšiřoval. V 70. a 80. letech se těžba zmechanizovala. Na povrchu pracovalo několik bagrů a písek z vody byl vybírán za pomoci velkého lanového bagru a dopravován nákladními auty na deponii. Zde byl materiál prán, drcen a následně tříděn na jednotlivé frakce. Odsud byl písek a jednotlivé druhy kameniva transportován pásovým dopravníkem na železniční vagóny a přes přilehlou vlečku ústící mezi Vliněvsí a Dolními Beřkovicemi odvážen na hlavní trať. V 70. letech byl materiál dodáván na stavbu pražského metra a Nuselského mostu.
Po revoluci byla těžba ukončena. Bohužel jako na každém volném prostranství i zde vznikalo mnoho černých skládek, některé se odklidily, některé však pohltila vegetace.
Opět se zde materiál začal dobývat od roku 2001 až do roku 2009. Poté byly v celé lokalitě provedeny terénní úpravy a rekultivace až do současné podoby.
A nyní k samotné kešce:
Na uvedených souřadnicích keš nehledejte, toto místo může být výchozím bodem, ale nemusí. Záleží na tom, z jaké strany se vydáte keš hledat, jestli od Mělníka (Cítova) nebo od Vliněvse.
Celá keš se skládá ze dvou zastávek a finálky. Nejprve si vyluštětě tajenky osmisměrek a získejte souřadnice jednotlivých zastávek. Poté se můžete vydat pro samotnou keš.
Doporučuji vzít si pevnou obuv, baterka je nutnost, telefon ani GPS po zastávce č. 2 nefunguje!!!.
Důrazně prosím vracet pomůcku z 1. zastávky na zadané souřadnice, aby i ostatní měli možnost ji najít a využít. Děkuji.
1)
2)
3)
