Historie zahrádkářských kolonií v ČR
První zahrádkářské kolonie na našem území vznikly v Praze. Již v devadesátých letech 19. století zapůjčil továrník Ringhofer půdu dělníkům, kteří si na ní obdělávali zahrádky.
Postupně se zakládaly další dělnické zahrádky na obecní půdě, které byly sociálně slabým rodinám pronajímány bezplatně. Až do první světové války se osady rozvíjí nekontrolovaně.
Zajímavé jsou statistické údaje ministerstva zásobování z roku 1920, které uvádějí počty nově založených zahrádkových osad. Před rokem 1914 bylo na našem území založeno 29 osad, v letech 1915-1918 jejich počet stoupl na 75 a roku 1920 vzniklo dalších 17 osad. Tato čísla nám jasně ukazují význam zahrádek v době první světové války, kdy zahrádkové osady plnily funkci sociálně záchranné sítě pro chudší rodiny. Jejich posláním bylo především přilepšit rodině prostřednictvím výpěstku ovoce a zeleniny nebo přispět do rodinného rozpočtu prodejem plodů. Rekreační hledisko zde chybělo.
V poválečném období vystoupilo do popředí sociální hledisko. Původně venkovské obyvatelstvo navazuje nové vztahy v dosud neznámém městském prostředí.
Největší rozvoj základních organizací nastal v 70. letech 20. století, kdy vedení Českého zahrádkářského svazu využilo vládní usnesení z roku 1975, které dalo za úkol obcím a městům, včlenit do územních plánů plochy pro zahrádkářské kolonie. Bylo využito možností Akce Z a výsledkem bylo množství rychle vybudovaných základních organizací.
Od 90. let 20. století začal hrát stále větší roli ekologický význam kolonií, které se za dobu svojí existence staly plnohodnotnou součástí sídelní zeleně. Rok 1989 znamenal zásadní změny v životě Českého zahrádkářského svazu. Na osmém sjezdu v roce 1989 došlo k demokratizaci celého hnutí a výměně vedení.
Po roce 1989 dochází k celkové změně vlastnických vztahů, kdy užívací právo zahrádkářů bylo podřízeno individuálnímu vlastnictví půdy a na mnoha místech hrozilo rušení zahrádkářských kolonií v důsledku navracení pozemků původním vlastníkům. Na základě jednání se podařilo zákonem 229/1991 Sb. převážnou část pozemků zahrádkářských kolonií zachránit. do roku 2001. V současné době sdružuje ČZS na 160 000 členů v 3 660 základních a 17 specializovaných organizacích.
Zdroj: Petra Klouparová, Zahrádkářská kolonie jako kulturní fenomén, Etnologická interpretace. Magisterská diplomová práce