Významnou geologickou lokalitu představuje opuštěný, částečně zasutěný stěnový kamenolom v katastru obce Prostřední Bečva na jihozápadním úpatí Kněhyně (1 257 m n.m.). Lom se nachází ve vzdálenosti asi 4,5 km od obce, vpravo od silnice z Prostřední Bečvy na Pustevny. Přístupová cesta odbočuje v první z ostrých zatáček na začátku stoupání této silnice ve směru na Pustevny. Lomovou stěnou jsou zastiženy křídové sedimenty středního a svrchního oddílu godulského souvrství (cenoman až senon), budujícího hlavní hřebeny Beskyd a představujícího současně nejmocnější člen (přes 3 000 m) slezské jednotky.
Slezská jednotka je příkrov flyšového pásma Západních Karpat a z větší části tvoří Moravskoslezské Beskydy a podbeskydskou pahorkatinu. Slezská jednotka zahrnuje juru až oligocén a dělí se na dílčí příkrov těšínský (nižší) a godulský (vyšší). A právě část souvrství godulských vrstev je možné pozorovat v lomu v Kněhyni.
Horniny středního oddílu godulského souvrství jsou jen menším podílem zastoupeny v jihozápadní části lomu. Představují hrubě rytmický flyš s převahou světle zelenavě šedých, silně lavicovitých, hrubě až středně zrnitých glaukonitických pískovců, vytvářejících polohy o mocnosti až několika desítek metrů. Na bázi silnějších lavic s gradačním zvrstvením se lokálně vyskytují drobně zrnité slepence a slepencové, vzácněji i arkózové pískovce.
Horniny svrchního oddílu godulského souvrství jsou rozšířené v severovýchodní části odkryvu. Litologicky odpovídají výše popsaným sedimentům, pro něž je typické rychlé snižování prachovcovo-pískovcových poloh a jejich celkové ztenčování. Mnohem častější je současně rychlé proužkovité střídání šedých a zelených, někdy až tmavošedě skvrnitých jílovců.
Flyš
V sedimentologii se tak nazývá komplex vrstev mořského původu, nejméně 500m mocný, tvořený z rytmicky zvrstvených a střídajících se klastických sedimentů, jevících často pozitivní gradační zvrstvení (od větších zrn sedimentární horniny k jemnějším). Na spodních plochách pískovců se často objevuji velice hojné hieroglyfy (nerovnost vrstevních ploch). Svým složením se flyš blíží uloženinám některých hlubokomořských delt a byl ukládán při úpatí příkrých podmořských srázů (například na kontinentálním úpatí) a na jeho vzniku se významnou měrou podílely takzvané turbiditní proudy (gravitační toky). Pozice flyše v pánvi proto rozhoduje o jeho složení.
V tektonickém pojetí se jedná o sedimenty ukládané v období uzavírání geosynklinál za tektonicky nestabilních a silně seizmických podmínek.
Z horninového hlediska je flyš složený ze slepenců, pískovců a jílovců.
Kameny zblízka
Na plochách některých kamenů je možné spatřit nerovnosti, způsobené buď mechanicky, takzvané mechanoglyfy (proudy, vtisky, čeřiny nebo stopy vlečení) a nebo biologicky, takzvané bioglyfy (stopy po lezení a vrtání organismů). Tyto stopy vznikly v době usazování hornin na mořském dně.
Jak na keš?
Pro uznání logu musíte absolvovat několik úkolů:
- Na výchozích souřadnicích stojíte před stěnou lomu a vedle vás leží na zemi několik velkých kamenů, z nichž jeden vypadá jako obrazovka televize (viz foto Úkol 1). Změřte průměrné rozměry kamene (měřte vždy uprostřed strany) a spočítejte, kolik kámen váží (v kg), když víte, že se jedná o pískovec (do závorky napište, jakou objemovou hmotnost jste uvažovali).
- Dále se podívejte na stěnu lomu před vámi a uvidíte dole uprostřed vykukovat ze sutě několik vrstev flyše (viz foto Úkol 2 a 3). Běžte ke skále a zaměřte se na nejsilnější vrstvu pískovce (asi ve výšce hlavy, když stojíte uprostřed). Změřte tloušťku vrstvy a zaokrouhlete na desítky centimetrů. A hned změřte i tmavou tenkou vrstvu pod ní a zaokrouhlete na celé centimetry. Jestli jste měřili správně, tak si hned všimnete, že tloušťka obou vrstev má zajímavou souvislost. Jako odpověď pošlete obě změřené tloušťky
- U tenčí vrstvy se ještě zdržíme, určete o jakou horninu se jedná (pomůže listing) a napište, čím se hlavně liší od pískovce nad ní (kromě barvy).
- Nyní se otočte zády ke stěně lomu a přímo před vámi našikmo leží velký šedý kámen se stopami bioglyfů (viz. foto Úkol 3). Změřte průměrnou šířku těchto stop v centimetrech.
- Za posledním úkolem se vydejte na souřadnice Stage 2. Terén bude poněkud komplikovanější (tak T3) a najděte zajímavý objekt vytvořený člověkem (nachází se asi 6m po svahu pod betonovým sloupkem (viz. Fotohint stage 2). Napište, k čemu dle vašeho názoru objekt sloužil a jaký číslený údaj v kg jste na něm objevili.
Jako dobrovolný úkol přidejte k logu fotografii z lomu, ať už stěny lomu s rytmickými vrstvami flyše a nebo kamenů, které vás zaujaly. Prosím nepřikládejte k logu fotografie ze Stage 2!
Odpovědi posílejte pouze e-mailem přes profil a logovat můžete hned po odeslání. Když budou odpovědi nedostatečné, budu vás kontaktovat. Bez zaslaných odpovědí logy mažu.
Zdroje
http://www.geology.cz
http://pruvodce.geol.morava.sci.muni.cz/Prostredni_Becva/Knehyne_text.htm
http://geologie.vsb.cz/reg_geol_cr/10_kapitola.htm
Keš vznikla jako součást geozávodu BRAZDA 2016.