Jez ve Spytihněvi
Historie:
Ve Spytihněvi byl na řece Moravě vybudován pohyblivý jez se systémem Stoney. Stavba probíhala v letech 1934–1937 při provádění soustavné regulace řeky Moravy. Jez se skládá z pevného prahu, na kterém jsou pohyblivá stavidla.
Celá šířka jezu měří mezi nábřežními pilíři 67 m. Na celé šířce jsou tři otvory o světlé šířce 20 m, mezi nimiž jsou dva návodní pilíře široké 3,5 m. Každé ze tří stavidlových polí má stavidlovou tabuli vysokou 4,02 m, na které je upevněná další sklopná nástavka (klapka) vysoká 1,63 m. Pevný práh stavidel má kótu 177,276 m, nižší hladina vzduté vody pro závlahu má kótu 181,30 m, vyšší pak zůstane na kótě 182,93 m. Součástí konstrukce jezu jsou ovládací kabiny pro každé stavidlo zvlášť a také most, který je veden nad jezem a je široký 3,6 m tak, aby po něm projelo vozidlo. Při předpokládaném vzdutí 19 cm vykazuje jezový profil při vytažených stavidlech, a tedy při úplně uvolněném profilu, průtočnou kapacitu 756 m3/s a stačí tedy jezový profil při tomto předpokládaném vzdutí pro neškodné odvedení velké vody.
Účelem vodního díla Jez Spytihněv bylo stabilizovat tok řeky Moravy a zabezpečit spádový stupeň. Vzdutí vody na požadovanou výšku hladiny je důležité pro zajištění povolených odběrů z jezové zdrže a z plavebního a závlahového kanálu, pro zajištění hladiny pozemní vody pro nepřímé odběry (jímací studně podél řeky Moravy), pro zajištění splavnosti toku a zajištění odběru vody do plavebního kanálu Spytihněv — Staré Město vodní cesty Otrokovice — Rohatec a nakonec pro zajištění odběru a spádu pro provoz — výrobu elektrické energie ve vodní elektrárně Spytihněv.
Vedlejším účelem stavby je sportovní rybolov a rekreace. V rámci výstavby vodních elektráren, jež byly zahrnuty do dvouletého budovatelského plánu vlády, měla být vybudována u Spytihněvského jezu hydroelektrárna. Vhodné místo k výstavbě hydroelektrárny bylo určeno na levém břehu řeky Moravy u stávajícího jezu. Levý břehový pilíř tohoto jezu byl téměř do základů vyhozen trhavinami při vojenských operacích, tudíž byly odstraněny i ty části jezu, které by při stavbě elektrárny musely být odstraněny. Místo bylo také vybráno kvůli situování plavební komory, která se nachází na pravé straně toku. Ještě před vypracováním samotného projektu byla připravena studie o hydrologických poměrech daného území. Ze studie je patrné, že na řece nedocházelo k dlouhodobějším a pravidelným nízkým stavům bez velkých vod. Minimální průtok byl stanoven na 3,5 m3/s.
Vlastní elektrárna se skládala z vtokového objektu, spodní stavby, strojovny s přilehlými místnostmi a odpadu. Elektrárna byla dimenzovaná na 60 m3/s se dvěma Kaplanovými turbínami o hltavosti 30 m3/s každá, spád měl 3,6 m a 100 otáček/min. S turbínami byly spojeny generátory na třífázový proud o 50 per/sec a napětí 6 kV. Vyrobená elektrická energie o napětí 6 000 V měla být po transformaci ve 2 transformátorech po 1600 kVA dodávána napětím 22 kV do sítě, a to dvojitým vedením do rozvodny v Uherském Hradišti. Ve strojovně byla pro demontáž strojů a transformátorů namontován jeřáb pro zatížení 32 t. Elektrárna byla celoautomatická. Výroba v průměrně vodném roce (1926—1940) měla být 7,95 mil. kWh.
Válečnými událostmi v roce 1945 byl jez ve Spytihněvi značně poškozen. Velké nálože trhavin umístěné na rubové ploše pobřežních křídel ve značné hloubce, zničily prakticky oba nábřežní pilíře i s věžemi pro mechanismy. Zdivo, které nebylo výbuchem odhozeno na dno řeky, bylo rozrušeno až do hloubky dna vývařiště. Most, který byl konstruován jako spojitý nosník o třech polích, pozbyl tím svých krajních opěr, zlomil se nad oběma návodními pilíři, kde zůstal viset na zprohýbané a částečně z betonu vytažené armatuře, zatímco oba pobřežní konce klesly na dno vývařiště. Také střední pole mostu bylo popraskané. Samozřejmě, že výbuchem byly poškozeny i ostatní části jezu jako armatury pro stavidla, opěrné a vodící kolejnice pro obsluhu polí, klapky apod. Oba návodní pilíře i s budkami pro mechanismy zůstaly zachovány.
Současnost:
Na jezu se nyní nachází malá vodní elektrárna Spytihněv provozovaná společností ČEZ. Snaha po maximálním využití průtoků řekou Moravou vodní elektrárnou ve Spytihněvi si vyžádala osazení elektrárny dvěma turbosoustrojími. Elektrárna je osazena dvěma vertikálními soustrojími s plně regulovatelnými Kaplanovými turbínami. Z neznámých důvodů byla postavena na návrhový spád pouze 3,8 m a instalovaný výkon 1920 kW přesto, že výška jezu a tvar koryta řeky Moravy pod jezem umožňují dosažení spádu hladin přes 6 m a výkonu až 3000 kW. Po zvýšení spádu v 70. letech na 5,8 m tak vznikl zásadní technický rozpor mezi příliš velkými turbinami a naopak malými generátory s nízkým štítkovým výkonem. V 90. letech minulého století byla proto provedena oteplovací zkouška obou generátorů, která prokázala, že generátory je možné trvale zatěžovat na vyšší než štítkový výkon a elektrárna je provozována na maximální výkon 2600 kW.
Na pozemku u budovy elektrárny je vystavena krásná na modro natřená třímetrová Kaplanova turbína.
Určitě se na ni jděte podívat!
Dále doporučím výborného pstruha na kari nebo uzenou makrelu v nedalekém občerstvení "Na Rejdě", kde můžete navštívit i místní muzeum o Baťově kanále se zajímavými fotografiemi.