kamenny kriz Traditional Geocache

This cache has been archived.

ValenReviewer: Archivace listingu keše

Protože výzvy k údržbě nebyly naplněny, byla keš v souladu s pravidly archivována. Upozorňuji, že keš, která byla archivována pro zanedbávanou údržbu, již nelze odarchivovat.

Valen Reviewer - Reviewer pro ČR

More
Hidden : 5/4/2017
Difficulty:
1.5 out of 5
Terrain:
1.5 out of 5

Size: Size: micro (micro)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works
Looking for a different adventure?

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Kamenný kříž


Téměř vedle silnice z Frýdku-Místku na Dobrou stojí zcela nenápadný kamenný kříž neznámého autora.

Na podstavci tohoto kamenného kříže je zcela zřetelný text:

Slitujte se nade mnou
alespoň vy přátelé moji
Job 19, 21
______________________________________________
Kříž tento
postaven nákladem
Barbary Bužgové
léta Páně 1909


Více se mi o tomto kříži postaveném pravděpodobně z čisté víry zadavatelky díla nepodařilo zjístit, tak alespoň doplňuje miniserii keší drobných sakrárních staveb městského hřitova.


Jako bonus doplním listing, historii nedalekého hřbitova

Dnes je tím největším Městský hřbitov Frýdek ležící u silnice ve směru na Dobrou. Založen byl při vypjatých okolnostech v roce 1894. Do té doby jako hlavní hřbitov sloužil ten u kostela sv.Jošta (Komenského sady), který původně stával na periferii, ale tím jak se město rozrůstalo, stal se součástí centra bez možnosti rozšiřování.
Proto tehdejší městská rada postavila nový hřbitov na okraji města. Proti tomu se zvedla vlna protestů (češi to považovali jako záludnost německé části obyvatelstva). Bylo poukazováno na velkou vzdálenost od centra, špatnou dopravní dostupnost, zvýšené náklady, bahnité prostory, proti byli i faráři. Radní dokonce zvažovali nad bezplatnou tramvajovou linkou z centra města ke hřbitovu, ale to nakonec neprošlo.
Náklady na nový hřbitov byly značné, činily přes 20 tisíc zlatých. Hřbitov u sv.Jošta původně patřil Starému Městu a Frýdku, který zakázal další pohřbívání, za poplatek pohřbíval občany Starého Města na frýdeckém městském hřbitovu, proto si Staré Město vybudovalo hřbitov vlastní. Tím rozepře neskončily, nový hřbitov měl být původně římskokatolický, ale radní prosazovali městský hřbitov. Časem došlo ke shodě a nakonec došlo k vysvěcení.
Část náhrobků zde byla převezena z koloredovského a hlavně místeckého hřbitova, který byl v roce 1972 zrušen.
Nejstarší hrob z roku 1869 patřící faráři Janu Koziarovi
působil ve farním kostele sv. Jana Křtitele - Místek


Na centrálním hřbitově je pochováno několik zajímavých osob, např:
Vincenc Procházka (+1940) - jeden z hlavních veřejných činitelů v Místku, spoluzakladatel Národní záložny v Místku, chtěl zřídit první českou střední školu, inicioval výstavbu Národního domu a 1927-1932 byl starostou města. Jeho ostatky byly přesunuty z místeckého hřbitova.

Óndra Lysohorský (+1989) - lašský básník a pedagog vlastním jménem Ervín Goj. Psal básně vycházející z lašského nářečí, které upravoval do uměle vytvořeného jazyka. Jeho sbírky vyšly ve 30 jazycích. 1970 byl navržen na Nobelovou cenu za literaturu (nakonec ji nezískal).

Julie Janitzká - věnovala se řeholní činnosti, žila poblíž baziliky Navštívení panny Marie, v jejímž okolí zakoupila domy pro řád Milosrdných sester sv.Vincence, který provozoval chudobinec a školu pro děti, byly ošetřovatelkami ve staré frýdecké nemocnici na Hasičské ulici.

Jsou zde ostatky početné německé komunity (náhrobky mají v němčině). Dále ostatky sovětských vojáků padlých při osvobozování města, včetně těch svezených z okolí v roce 1946. U většiny se nedohledalo jméno, proto jsou u nich uvedeny jen vojenské hodnosti. Naproti jejich pomníku jsou pomníčky občanů, kteří rovněž padli v osvobozujících bojích.

Náhrobky jsou zde kněžské či učitelské, ve spodní části je rozptylová loučka. Svou urnu zde má i fotograf Rudolf Janda - jako první systematicky fotografoval prales Mionši či František Krasl - průkopník barevné fotografie, jenž fotil krajinu a těžký průmysl.
Nejstarším hrobem (z roku 1869) je faráře a arcikněze Jana Koziara, trerý působil v místeckém farním kostele Sv. Jana Křtitele.
Zdroj informací:Patriot

14.6.2021 - poblíž keše se rozrůstá rozšíření hřbitova tak mohutně, že zmizel i kamenný kříž a z vedlejšího stromu je jen pařez.

Třebaže není kříž na místě, keš stále setrváva, třeba se zde ještě objeví po ukončení stavby.
Fotoupomínka na kamenný kříž.
Kříž je restaurován, umístěný bude uprostřed nového hřbitova pod vzrostlým stromem, jako dominanta.

Additional Hints (Decrypt)

i mnoenqyv

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)


Advertising with Us

Inventory

There are no Trackables in this cache.

View past Trackables

What are Trackable Items?

Bookmark Lists

View all bookmark lists...