Skip to Content

<

AGT 46: Skalky skritku

A cache by Alke04 Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 11/6/2016
Difficulty:
2.5 out of 5
Terrain:
2.5 out of 5

Size: Size: other (other)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Related Web Page

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Geocaching-Profil
Skalky skřítků pseudokrasové dutiny 46

Po více jak třech letech Vás vítám na pokračování Alkeho Geoearthcache Tour... tentokrát čtyřicátém šestém. Před více jak čtyřmi lety jsem měl možnost navštívit, během cesty z Božího daru, krásnou lokalitu Skalky skřítků. Byla už tehdy dost tma, a tak se návštěva zkrátila na odlov nedaleké multi-cache a na samotnou prohlídku jeskyněk už tolik času nezbylo. Už tehdy jsem si dal závazek, že místo znovu navštívím a tentokrát za světla, což jsem v minulém měsíci měl možnost podniknout a opět to stálo za to. Věřím, že se na mě tedy nebudou místní bardové zlobit, že je (některé znovu) tahám na známé místo, ale... lokalita je natolik unikátní, že si svou earth-cache jistě zaslouží.
 

Základní informace

Skalky skřítků je národní přírodní památka vyhlášena již v roce 1979. Nachází se nedaleko obce Dubina v nadmořské výšce 418 - 550 m. n. m. Jedná se o zcela ojedinělou lokalitu pseudokrasových dutin vytvořených ve vulkanické brekcii, na západním okraji Doupovských hor, modelovaném tokem řeky Ohře, v severozápadním svahu Švédlova. Kromě rozmanitých vulkanických produktů o mocnosti 100-130 m (popelů, strusek, brekcií, čedičového příkrovu) se v nejvyšších partiích tufových brekcií vytvořily četné jeskynní dutiny kruhového nebo oválného průřezu. Jsou přímé, hluboké od několika centimetrů do pěti metrů, zpravidla horizontální, orientované kolmo i šikmo ke skalní stěně. Dutiny jsou situovány do dvou pater vzdálených od sebe několik metrů a v jedné části, kde se jedna z nejširších rourovitých chodeb rozšiřuje do jakési jeskyně o ploše několika metrů čtverečních, jsou obě patra propojena svislým komínem. Již koncem 19. století byla tato lokalita popisována v odborných pracích.

Geologie místa

Chráněné území zaujímá část údolního pravého svahu řeky Ohře budovaného pyroklasticky nejzápadnějšího okraje Doupovských hor. Vznik systému pseudokrasových je od 30. let 20. století vysvětlován odbornou veřejností buď překrytím vyvrácených kmenů, větví a jiných rostlinných zbytků třetihorních stromů uzavřených a stržených během erupce laharem a následným vyvětráním. Hlavní rozpore této teorie spočívá jednak v tom, že nebyly nalezeny žádné rostlinné zbytky v dutinách, jednak v nápadné pravidelnosti těchto dutin většinou kruhového průřezu a naprosto rovných v protažení. Rovněž, že na vrchu Pustý zámek jsou tyto dutiny vyvinuty přímo v lávovém proudu, v němž při teplotě čedičové lávy 1 200 stupňů Celsia každý rostlinný prvek okamžitě shoří. Proto se lze spíše přiklánět k názoru G. C. Laubeho z roku 1912, potvrzenému novým výzkumem hornin v okolí dutin, že jejich vznik způsobilo selektivní vyvěrání těchto hornin a otevřením a následnou vodní erozí plynových dutin, vzniklých erupcemi proplyněného a horkého proudu lávy a následného uzavření v sedimentech. Švédův vrch je totiž ve svém nejspodnějším patře tvořen pětimetrovým lávovým proudem leucitického tefritu, jak chemicky, tak i doložením souvislého výskytu, souvisejícím s vulkanickým centrem z okolí Doupova. Zbylých horních 90 metrů profilu kopce je pak tvořeno čtyřmi stupni tufových sedimentů, vždy odspodu tvořenými hrubými chaoticky uloženými tufy a navrch zavrstvenými jemnými pyroxenickými tufy, ve kterých jsou vyvinuty dutiny. Tyto pyroxenické tufy jsou vlastně „krystalovým pískem“ tvořeným krystaly pyroxenu asi 0,25 mm velkými, s jílovitým tmelem. Značné množství dutin i v mikroskopickém měřítku svědčí o původní značné proplyněnosti těchto tufů, což je typickým znakem pyroklastických proudů.
V okolí dutin se vyvinuly nasycené hnědé půdy reprezentované kambizemí eutrofní. Na mělkých překryvech čediče leží značně skeletovité rankery – ranker typický (litický), střídavě s přidruženými, menšími ostrůvky litozemí.

 

Doupovské hory

Pohoří se nachází v oblasti Podkrušnohorského zlomového prolomu, kde se kříží Podkrušnohorský zlom s Jáchymovským zlomem. Nejstarší částí pohoří, která vznikala ve svrchním eocénu v době před téměř 38 milióny lety, je tufy tvořená jihovýchodní část v okolí Dvérců. Naopak nejmladší horniny z doby před 22 milióny lety (spodní miocén) se nacházejí u Vojkovic. Doupovské hory jsou tvořeny třetihorními sopečnými materiály: lávou (tefrity, leucitity) a tufem. Historicky se předpokládalo, že Doupovské hory jsou zbytek stratovulkánu, z něhož se však dochovala již jen erozí značně rozrušená kaldera. Novější stupeň poznání napovídá, že se spíše jednalo o štítovou sopku, přesněji o vulkanicko-sedimentární komplex. Sopečná centra se nacházela v oblastech Pustého zámku, Jehličné, Houšťky nebo Turče.

V geomorfologickém členění jsou Doupovské hory geomorfologickým celkem v v Podkrušnohorské oblasti Krušnohorské soustavy. Dělí se do tří okrsků: Hradišťská hornatina, Jehličenská hornatina a Rohozecká vrchovina.

Pohoří má podobu ploché hornatiny kruhovitého půdorysu, jejíž nejvyšší vrcholy o výšce 700 až 934 m obklopují oválnou erozní sníženinu ležící v úrovni přibližně 550 m. Na lávových proudech vznikly strukturní plošiny, v sypkých pyroklastických uloženinách se vytvořily příkré svahy. Snížená centrální část se otevírá směrem k východu a je odvodňována říčkou Liboc, která se k východu prořezává hlubokým údolím. Jádro pohoří je obklopeno (především na východě) oddělenými nižšími kopci, které mají podobu sopečných kup a kuželů či tabulových hor se stupňovitými svahy.

Otázky a úkoly:

Pro uznání logu odpovězte nebo splňte přes formulář či přes profil správně následující otázky a úkoly.

1) Jak jste se jistě dočetli, skála, ve které jsou jeskyně, je sopečného původu. Jaké teploty dosahovala láva v době erupce?
2) V listingu uvádím 2 možné teorie vzniku těchto jeskyní. Dobře si obě teorie promyslete, konfrontujte je s tím, co na místě naleznete a do logu napište, k jaké verzi se přikláníte a proč.
3) Jeskyně jsou skutečně malé, ale... zkuste najít tu největší z nich a napište, jaký má průměr u východu. Tolerance 10 cm. Jako jeskyni prosím berte pouze oválný otvor - nikoliv dvě a více spojených jeskyní.
4) Kolik malých jeskyní napočítáte?
5) Budu rád, když ke svému logu připojíte foto (nepovinný úkol).
6) Při svých dvou návštěvách jsem z místa pokaždé odnášel odpadky, prosím, pokud tam nějaké naleznete - udělejte to samé (nepovinný úkol).

Vaše odpovědi můžete zasílat přes profil, ale budu raději, když je zašlete přes následující formulář:

ON-LINE FORMULÁŘ

Pokud bude něco špatně - budu Vás kontaktovat.

Zdroje:

Infocedule na místě
Web: Pamatkyaprirodakarlovarska.cz
Web: Wikipedie
Web: Botany.cz
Web: KVmuz.cz

Publikace: Geologické rozhledy
Publikace: Geologické zajímavosti České republiky
Jiné: Geologická mapa ČR AVČR rok vydání 2012

 

TATO CACHE JE SOUČÁSTÍ SÉRIE AGT od Alke04

Additional Hints (No hints available.)



 

Find...

54 Logged Visits

Found it 51     Didn't find it 2     Publish Listing 1     

View Logbook | View the Image Gallery of 61 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated:
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.