|
Většinu míst, na kterých jsem následně earth-cache založil, jsem navštívil již z úmyslem, že tady chci udělat cache. Toto místo je však výjimkou. Předpokládál jsem, že místní Borecké skály budou spíše chudším sourozencem Hruboskalska, které již bylo earth-cachemi dobře zmapováno. Zakládat zde tedy cache s totožným listignem a jen jinou lokací mě nepřišlo správné. To, co jsme však při návštěvě nalezli nám téměř vyrazilo dech. Tak krásné a zachované kamenné růže jsme opravdu nečekali, a tak... dovolte, abych Vás přivítal na čtyřicátém osmém pokračování Alkeho Geo-earth-cache tour.
Borecké skály - základní informace
Chráněné území Borecké skály je přírodní památka (ev. č. 919), která se nachází v severních Čechách na území Libereckého kraje, v těsné blízkosti severovýchodní hranice CHKO Český ráj. Toto chráněné území má rozlohu 29,64 ha a bylo vyhlášeno okresním národním výborem v Semilech v r. 1985.
Předmětem ochrany je pískovcové skalní město z období druhohor, na které je vázána typická flóra a fauna, včetně pozůstatků reliktního boru, tvořeného zakrslými borovicemi a břízami.
Skály nepředstavují typické "útvarové" skalní město; zajímavý je spíše jejich povrch ovlivněný zvětrávacími procesy. Nachází se zde také několik jeskyní s významnými archeologickými nálezy.
Borecké skály - geologie
Borecké skály tvoří malé skalní město z pískovcových bloků, které jsou součástí tzv. rovenské kuesty a obklopují vrch Bor (360 m n. m.). V jižní části je skalní stěna obnažená – lze ji vidět už z dalekého okolí. Stejně jako další skalní města Českého ráje jsou i Borecké skály tvořené druhohorním pískovcem – podloží i skalní výchozy vznikly usazením pískovce v období turonu svrchní křídy. Samotné skalní město se zformovalo v mladším pleistocénu. V tu dobu také započaly procesy zvětrávání, které ovlivňují vývoj skalních útvarů až do současnosti.
|
|
Borecké skály jsou zvláštní tím, že se zde nenacházejí téměř žádné skalní věže, jež jsou typické pro města okolní. Skály mají s výjimkou několika formací kompaktní charakter. Nevýraznost útvarů je vynahrazena rozmanitostí jejich povrchu, který je ovlivněn jak mechanickým, tak chemickým zvětráváním. Můžeme zde vidět např. voštiny, různé typy dutin, římsy, skalní okna a hodiny. Rezavě zbarvené plochy a výstupky jsou železité inkrustace – tzv. železivce.
Ve skalách se nachází několik jeskyní, jež jsou zajímavými archeologickými nalezišti. Mezi nejznámější patří pseudokrasová Ludmilina jeskyně s archeologickými nálezy mezolitického stáří.
Co se týče půdních profilů jsou zde především mělké kambizemě, litozemě a podzoly.
Skalní růže
Bezesporu jednou z největších zajímavostí místních skal jsou kamenné růže. Jedná se fakticky o Liesegangovy kruhy, což jsou nepravidelné kruhy a elipsy, které jsou způsobeny přítomností oxidů železa v pískovci.
|
|
|
K pochopení toho, jak tyto kruhy vznikají nám postačí znalosti ze základní školy:
Horniny dělíme na vyvřelé, usazené a přeměněné. Pískovec je hornina usazená nebo-li sedimentární. Při sedimentaci (usazování) pískovce se vytvořilo patrně vysrážením z železem bohatých roztoků železité jádro ve velké koncentraci. Z něj, v průběhu velmi dlouhého času, difundovaly železité ionty (difuze je samovolný neuspořádaný pohyb iontů či molekul určité látky z míst větší koncentrace do míst menší koncentrace) patrně v době, kdy pískovec nebyl ještě zpevněný a za pomoci vody. V určité vzdálenosti od původní konkrece (jakéhosi epicentra - středu kruhu) dosáhla koncentrace železitých iontů mezní hranice pro vysrážení oxidů železa do tmelu pískovce. Z této vysrážené pevnější krusty (kulové plochy) difundovaly v průběhu velmi dlouhé doby železité ionty až do vzdálenosti, kde dosáhly koncentrace vhodné pro vysrážení oxidů železa do tmelu pískovce a vytvořili tak pevnou hranici mezi pískovci.
A jelikož na skály působí eroze (zvětrávání horniny), pískovec se postupně zvětrával, avšak oxidy železa tomuto zvětrávání odolávají ve větší míře - kruhy vystouply a tvoří pevnější část horniny.
Takhle vlastně vznikla ta koncentrická stavba. Většinou se to odehrává v malých rozměrech (tak vznikají železité pískovcové růže), tenhle veliký a pravidelný útvar je dost neobvyklý. Pravděpodobně v době vzniku bylo velice klidné prostředí.
|
|
|
|
Otázky a úkoly:
Pro uznání svého logu splňte následující úkoly a správně a vlastními slovy odpovězte na následující otázky:
1) Největší zajímavostí Boreckých skal jsou kamené růže. Jakmile je poblíž souřadnic cache uvidíte, zjistíte, že mají jinou barvu než okolní pískovec. Na infoceduli (WP: Infocedule) zjistěte, jaký materiál je tvoří. A prosím informaci z cedule. Google není přesný :-).
2) Popište vlastními slovy, jak růže vznikají. Nechci nic kopírovat ani citovat... napište to vlastními slovy. Jde mi o to, abyste způsob vzniku pochopili.
3) Praktický úkol vyžadující pomůcku: Vezměte si s sebou magnet a přiložte je k růži. Jsou magnetické? Výsledek vysvětlete.
4) Úkol: Vytvořte fotografii v místě výchozích souřadnic sebe (tak, aby Vás bylo možné jednoznačně identifikovat), nebo své GPS s čitelným nickem a tuto fotografii přiložte ke svému logu.
Vaše odpovědi můžete zasílat přes profil, ale budu raději, když využijete následující formulář:
ON-LINE FORMULÁŘ
Pokud budou Vaše odpovědi špatně - budu Vás kontaktovat. Pokud žádné odpovědi nezašlete, nebo Váš log nebude obsahovat fotografii / fotografie podle zadání - log nebude uznán a bude odstraněn.
|