Svojkovské skály železivec a skalní brána 50 |
|
 |
Po návštěvě Slavíčka s jeho čedičovými útvary (AGT 49) pokračujeme dále směrem ke Svojkovským skalám. Po procházce lesem docházíme navrchol na skalní terasy a setkáváme se nejen s krásnými výhledy, ale i s geologickou zajímavostí těchto skal - vysráženým železivcem, který ve skále vytváří zajímavé obrazce. Po tom scházíme níže až k unikátnímu skalnímu oknu - výsledky selektivního zvětvrávání. Právě těmto dvoum prvkům se věnuje jubilejní pokračování série earth-keší AGT 50, na které Vás vítám.
Svojkovské skály - základní informace
Svojkovské skály tvoří výrazný skalnatý hřbet, vybíhající ze svahu Tisového vrchu asi 400 m směrem k západu nad Svojkov. Hřbet sestává ze zpevněného pískovce s hojnými rezavě zbarvenými železitými polohami a jeho jižní stranu tvoří výrazná mohutná skalní stěna, rozčleněná do řady skalních věží, spadajících ke Svojkovu. Členitější a méně strmý severní svah klesá do hlubokého a romantického Modlivého dolu, z něhož sem několika stržemi vedou lesní stezky. Výstup je ale možný i z jižní strany po strmé stezce, upravené kdysi v průrvě mezi skalami. Po temeni celého hřbetu vede od Tisového vrchu pěšina, ze které jsou přístupné vrcholky okrajových skal. Z nich se otevírá krásný výhled do mírně zvlněné krajiny Českolipska s výraznými dominantami Bezdězu a Vlhoště, mezi nimiž vyčnívá řada kopců z okolí Doks, Maršovického vrchu i ze vzdálenějšího Kokořínska.
|
|
 |
Mohutné pískovcové věže na jižní straně hřbetu, jejichž výška dosahuje místy až 30 m, jsou jako jedny z nejvyšších v okolí vyhledávány hlavně horolezci. Nejzápadnější skalní věži vyčnívající přímo nad silnicí se říká Matterhorn a nedaleko od ní je výrazný masiv Žluté stěny, na jehož temeni bývala kdysi upravená vyhlídka. Vedle ní je asi nejznámější ze Svojkovských skal, nazývaná Praděd nebo Dědova skála, jejíž horní část má zřetelnou podobu obličeje starého muže. Ve starých průvodcích se uvádí, že skála připomínala profil Ludvíka XIV., jehož jménem byla také někdy označována. Strmou průrvou pod Pradědem vedla kdysi k vyhlídkám upravená stezka ze Svojkova. Dále směrem k východu je v členité skalní stěně ještě několik horolezeckých věží, nesoucích různá jména, jako například Kužel, Klotylda, Tlouštík, Věž přátelství nebo Neznámý terč. Z dalších skal, které jsou již více rozptýlené na zalesněném západním svahu Tisového vrchu, je asi nejznámější Českolipská věž.
Železivcové obrazce a jevy
Poté, co si na výchozích souřadnicích prohlédneme překrásné výhledy, obraťme náš pohled zpět na samotné skalní útvary. V pískovci můžeme pozorovat jakési kovové obrazce... jedná se o železivce.
|
 |
Skalní obrazce železivců
|
Co je železivec a jak tyto obrazce vznikají
Horniny dělíme na vyvřelé, usazené a přeměněné. Pískovec je hornina usazená nebo-li sedimentární. Při sedimentaci (usazování) pískovce se vytvořilo patrně vysrážením z železem bohatých roztoků železité jádro ve velké koncentraci. Z něj, v průběhu velmi dlouhého času, difundovaly železité ionty (difuze je samovolný neuspořádaný pohyb iontů či molekul určité látky z míst větší koncentrace do míst menší koncentrace) patrně v době, kdy pískovec nebyl ještě zpevněný a za pomoci vody.
|
|
 |
Železivcová žíla na vrcholu skály
V určité vzdálenosti od původní konkrece (jakéhosi epicentra - středu kruhu) dosáhla koncentrace železitých iontů mezní hranice pro vysrážení oxidů železa do tmelu pískovce. Z této vysrážené pevnější krusty (kulové plochy) difundovaly v průběhu velmi dlouhé doby železité ionty až do vzdálenosti, kde dosáhly koncentrace vhodné pro vysrážení oxidů železa do tmelu pískovce a vytvořili tak pevnou hranici mezi pískovci.
Skalní brána - selektivní zvětrávání
Po prozkoumání vrcholu skal se přesouváme níže na WP: Skalní brána. Tento unikátní úkaz je výsledek selektivního zvětrávání během milionů let.
|
|
|
 |
Co je skalní brána
Skalní brána, skalní most či skalní oblouk je přírodní geomorfologický tvar, vzhledem připomínající bránu či most. Skalní brány vznikají erozí hornin, která z rozličných důvodů postupuje v nižší části skalního bloku rychleji. Tímto důvodem může být např. tok řeky, menší tvrdost skály v nižší části nebo odlišná tloušťka skalní stěny. Jedním ze znaků skalní brány je, že její dno se nachází v úrovni okolního terénu.
Někdy bývají skalní mosty a skalní brány od sebe rozlišeny, např. podle The Natural Arch and Bridge Society je skalní most podtypem skalní brány. Typickým znakem skalní brány je podle zmíněné organizace to, že skrz ní protéká nebo v minulosti protékal vodní tok nebo byl skalní útvar využíván člověkem jako most, případně jej vytvořil člověk sám.
 |
Selektivní zvětrávání
Masivy skal jsou budovány středně zrnitými pískovci březenského souvrství (coniac), jejichž povrch je díky selektivnímu zvětrávání nestejně odolných poloh modelován do zajímavých tvarů, místy ještě mírně upravených člověkem. Díky této nestejnosti působí povětrnostní podmínky jinak na různé části pískovcového masivu a následkem je právě vznik skalní brány.
|
|
|
|
|
|
|
Otázky a úkoly:
Pro uznání svého logu splňte následující úkoly a správně a vlastními slovy odpovězte na následující otázky:
1) Co je to železivec a jak vznikají jeho obrazce? Prosím vlastními slovy.
2) Na jedné z vyhlídek, nedaleko výchozích souřadnic se nachází železivcová žíla (viz. foto v listingu). Najděte ji, přiložte k ní magnet a zjistěte, zda je žíla magnetická. Výsledek vysvětlete.
3) Co způsobilo tvar skalní brány na WP Skalní brána? Prosím vlastními slovy.
4) Změřte výšku skalní brány.
5) Úkol: Vytvořte fotografie v místě výchozích souřadnic a stage Skalní brána sebe (tak, aby Vás bylo možné jednoznačně identifikovat), nebo své GPS s čitelným nickem a tyto fotografie přiložte ke svému logu.
Vaše odpovědi můžete zasílat přes profil, ale budu raději, když využijete následující formulář:
ON-LINE FORMULÁŘ
Pokud budou Vaše odpovědi špatně - budu Vás kontaktovat. Pokud žádné odpovědi nezašlete, nebo Váš log nebude obsahovat fotografii / fotografie podle zadání - log nebude uznán a bude odstraněn.

|
|
|
|
Zdroje:
Web: Wikipedie
Web: Geology.cz
Publikace: Geologické rozhledy
Publikace: Geologické zajímavosti České republiky
Publikace: Geology Academy
Jiné: Geologická mapa ČR AVČR rok vydání 2012
|
|
TATO CACHE JE SOUČÁSTÍ SÉRIE AGT od Alke04 |
|