Koupaliště na Hukvaldech má svou historii. Bylo vybudováno v blízkosti řeky Ondřejnice v roce 1934 v době hospodářské krize za starostování Jana Sobotíka, děda dnešního hukvaldského starosty. Obecní kronika je na informace o tomto počinu velmi skoupá.
V zápise za rok 1934 kronikář Hynek Mlčoch píše „Regulace toku Ondřejnice a postavení značným nákladem koupaliště, které hukvaldské letovisko nutně potřebovalo.“
Dne 13. 8. 1938 odbývána pietní slavnost 10 letého úmrtí zdejšího rodáka, slavného hudebního skladatele Dr. Janáčka. Odpolední slavnost spočívala v průvodu od hasičské zbrojnice na výletiště – koupaliště.
V roce 1940 je v zápise z květnového jednání rady psáno, že pronájem koupaliště bude stanoven veřejnou dražbou. To bylo pravděpodobně v době, kdy hotel byl Jiřím Mičaníkem pro finanční potíže prodán. Kdo se stal nájemcem, zda to byl nový vlastník hotelu Jiří Smička, jsem se nedočetla. Faktem je to, že po převzetí pohostinských provozoven Jednotou, koupaliště zůstalo obci, a to i po předání tak zvaných drobných provozoven pod správu Komunálních služeb Brušperku.
Na koupališti mělo několik hukvaldských rodin (byly to významné rodiny, například Jungovi, Tuscherovi) své soukromé kabiny na převlékání – tenkrát prý byly dřevěné. Bylo to v době, kdy v hotelu Mičaník bylo plno hostů a tak zvaní „letňáci“ bydleli hodně i v soukromí. To byli ti, kteří vzali zavděk jen skromným ubytováním, domácí zase byli rádi malému výdělku na přilepšení. Letní hosté se chodili koupat a slunit na koupaliště, někdy brávali sebou také k jejich velké radosti děti domácích. Sklenovští kluci a holky chodili plavat do řeky, která byla čistá a bylo v ní pod splavy i dost vody.
Koupaliště bylo po dobu své existence několikrát opravováno. Např. v roce 1955 bylo podle kronikáře Jana Matuly koupaliště důkladně opraveno a při jeho znovuotevření se konal velký jarmark. Poptávala jsem se na tuto událost, bohužel nikdo si ji nepamatuje. Další zápis v kronice se zmiňuje o zahájení výstavby šaten v roce 1970.
Například ze zápisu z jednání obecní rady z 2. června 1938: „Výčep na koupališti převzal hotel Mičaník, dozor měl Cyril Bůžek“, pak je tam poznámka:„vystavěn pavilónek na koupališti.“
Koupaliště bylo napájeno vodou potrubím přimo z řeky Ondřejnice - cca 50 m nad koupalištěm byl vřece vybudován splav, ze kterého vedlo potrubí přímo do koupaliště a voda z přepadu koupaliště se vracela zpět do Ondřejnice.
Od roku 1991 je koupaliště, tedy pouze hostinec, či stánek s občerstvením, v pronájmu soukromých podnikatelů, kterých se vystřídalo několik. Několikaletým nájemcem byl pan Petr Kuchař. Před stánkem je venkovní posezení, možnost pobýt je i uvnitř, před stánkem je zařízení po zábavu dětí.
Před několika roky starosta Petr Sobotík řekl větu : „ Můj staříček v době krize, aby byla zajištěna práce nezaměstnaným, nechal koupaliště postavit, já ho nechal zasypat.“ Byla pronesena v souvislosti se zavezením bývalého bazénu zeminou a osetím upravené plochy trávou. Dlužno vysvětlit, že ač se stále říká „koupaliště“, možnost koupání tam není již od roku 1979. Tehdy byl bazén okresním hygienikem jako nevyhovující hygienickým podmínkám uzavřen. Prázdný bazén nebyl bezpečný, hlavně pro skotačící děti, proto muselo dojít k jeho zasypání hlínou. Bylo uvažováno o jeho rekonstrukci tak, aby bylo možno ho používat na koupání, ale to se jevilo jako neekonomické, proto zastupitelstvo obce začalo zabývat otázkou jeho zrušení – zavezení. O tom rozhodlo na svém jednání v roce 2003. Potom byla plocha upravena a oseta trávou.
FOTOGRAFIE ZE SOUČASNÉ DOBY - "georobotci" stojí přímo na místě, kde byla největší hloubka koupaliště - cca 1,8 metru :)
