Skip to Content

<

AGT 56: Skaly Opocenskeho zamku

A cache by Alke04 Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 11/14/2016
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size: other (other)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Geocaching-Profil
Skály Opočenského zámku úhlová diskordance 56
 

Tato cache se nachází v prostorách zámecké zahrady. Před návštěvou si ověřte otevírací dobu zámku.
Když se řekne Opočno - mnozí z nás si jistě vybaví jeden potravinářský produkt, který zde z důvodu komerce nemohu uvádět. Hned na druhém místě je Opočenský zámek, kam se s padesátým sedmým pokračováním série AGT vydáme. Zámecká zahrada je vyhlášena nejen svou florou, ale i druhohorními skalními útvary. Na první pohled by se mohlo zdát, že se zaměříme na selektivní zvětrávání, jak bývá u těchto skal zvykem, ale zde nás zaujme mnohem zajímavější geologická anomálie - úhlová diskordance. Vítejte na dalším pokračování série AGT.


Opočenské skály - základní informace

Opočno je přírodní památka ev. č. 5697 v okrese Rychnov nad Kněžnou. Oblast spravuje Krajský úřad Královéhradeckého kraje. Většina chráněného území se nachází uvnitř opočenské obory, kam je vstup veřejnosti umožněn pouze v otevírací hodiny obory. Území je zároveň chráněno jako Evropsky významná lokalita soustavy Natura 2000. Předmětem ochrany je podpora a stabilizace populace evropsky významných a silně ohrožených živočišných druhů - páchníka hnědého a roháče obecného včetně aktivní ochrany jejich biotopu a podpora jejich dalšího šíření na lokalitě.
 

Geologická charakteristika

Nachází se zde transgresivní uložení mořských křídových sedimentů od opuky přes proterozoické fylity novoměstské skupiny. Mezi fylity a křídovými spongilitickými slínovci (opukami) bělohorského souvrství (turon) je stratigrafická mezera (hiát) několika miliónů let, který se v profilu projevuje tzv. úhlovou diskordancí mezi ukloněnými fylity a vodorovně uloženými opukami. Bazální křídové členy (perucké a korycanské vrstvy cenomanského stáří) zde nejsou vyvinuty, což svědčí o tom, že tato oblast tvořila v období cenomanu morfologickou elevaci (tzv. vyhnanický hřbet), která byla zalita mořem až v době turonské záplavy.
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - lužická (západosudetská) oblast - orlicko-sněžnické krystalinikum, Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - křída Českého masivu - česká křídová pánev - labský vývoj
 

Úhlová diskordance

Diskordance, též nekonformita, je geologický jev, kdy na sebe nasedají vrstvy zemské kůry, mezi jejichž usazením uplynulo delší časové období.

Na dně moře, sladkovodních jezer, v říčních nivách a podobně dochází k postupnému usazování (sedimentaci) úlomků hornin. Tyto úlomky jsou usazovány zpravidla ve vodorovných vrstvách. Tyto vrstvy mohou být následně zpevněny. Vrstvy, které byly takto kontinuálně (bez přerušení) usazeny, jsou v konkordanci.
 


V důsledku horotvorných procesů (vrásnění) může dojít k přerušení sedimentace. Důvodem může být vyzdvižení dna nad úroveň vodní hladiny. Původně vodorovné vrstvy jsou při těchto pochodech zpravidla různě zdeformovány. Po vyzdvižení jsou horniny vystaveny erozi a následnému odnosu (denudaci). Pokud později dojde k novému zaplavení území (transgresi), např. vlivem zvednutí hladiny světového oceání nebo poklesem zemské kůry, sedimentace pokračuje a na původní vrstvy se ukládají vrstvy další. Mezi staršími a mladšími vrstvami je zpravidla ostrý přechod. Chybějí mezi nimi vrstvy, které by rerezentovaly určité geologické období. Vztah mezi sousedními vrstvami pocházejícími v důsledku přerušení sedimentace ze vzdálených geologických období se nazývá diskordance. Časové období, po které byla sedimentace přerušena, nazýváme stratigrafický hiát.
 


Kromě úhlové diskordance zná geologie ještě další dva typy diskordance:

1) Skrytá diskordance
Při skryté diskordanci (též parakonformitě) došlo k přerušení usazování na relativně krátkou dobu. Za tuto dobu ještě nestačilo dojít významnému rozrušení starších vrstev. Starší a mladší vrstvy na sebe plynule navazují jako při konkordanci, ale scházejí mezi nimi usazeniny reprezentující určité období. Tento typ diskordance je obtížné odlišit od konkordance. Při konkordantním uložení vrstev mohou být ostré přechody mezi vrstvami. Ty jsou způsobeny rychlými změnami podmínek pro usazování (pokles nebo zdvih dna). Na rozdíl od skryté diskordance však nedošlo k přerušení sedimentace. Ve vrstevním sledu nechybějí žádné vrstvy odpovídající určitému období.

2) Diskordance s výrazně narušeným podložím
Tento typ diskordance bývá na odkryvech dostatečně patrný. Mezi jednotlivými obdobími zaplavení uplynula dlouhá doba bez usazování (hiát). Starší vrstvy byly v této době značně rozrušeny, často nerovnoměrně. Usazeniny pak v pozdějším období zaplnily nerovnosti vzniklé ve starších vrstvách.
 

Doba vzniku skal - druhohory, období křídy

Křída je vývojová etapa Země, je nejmladším a zároveň nejdelším útvarem druhohor a jednou z hlavních částí geologického času, pokračuje od konce jurského období až do začátku paleocénu. Trvá tedy přibližně od 145 do 66 milionů let před současností. Konec křídy předěluje éru mezozoika a kenozoika. Jako samostatný útvar byla křída vyčleněna roku 1833 Belgičanem Omaliusem d´Halloyem.

Stejně jako ostatní starší geologická období, je i křída identifikovatelná zkamenělinami, ale přesné určení času není možné, chyba se pohybuje v milionech let. Juru od křídy nedělí žádné hromadné vymírání ani výrazný rozvoj druhů. Zato konec této periody je definován velmi jasně – vrstvou bohatou na iridium, která se rozprostírá po celém světě a věříme, že je spojená s kráterem v Chicxulub v Yucatánu. Vrstva se vytvořila asi před 66 miliony let. Tento kráter byl vytvořen kolizí s kometou nebo asteroidem, jehož šířka podle některých odhadů činila přes 10 km (kráter má průměr asi 180 km). Kolize s tímto tělesem je pravděpodobně zodpovědná za masové vymírání druhů na přelomu druhohor a třetihor. Křída byla pojmenovaná po vzniku velkých ložisek křídy, vytvořených ukládáním schránek mořských bezobratlých. Hlavní naleziště v Evropě jsou v Británii a v přilehlé vnitrozemní Evropě.

Během křídy dokončil svůj rozpad superkontinent Pangea do kontinentů jak je známe dnes, i když jejich rozestavení bylo tehdy jiné. Atlantský oceán se od té doby značně rozšířil a Jižní Amerika se odsunula víc na západ. Gondwana se rozdělila na Antarktidu a Austrálie se odloupla od Afriky (zatímco Indie a Madagaskar zůstaly připojeny). Vznik Atlantského a Indického oceánu podél středooceánských hřbetů měl za následek vyzdvižení mořského dna, doprovázeného mořskou transgresí (cenomanská patří k největším v geologické historii Země). Na sever od Afriky se dále zužoval oceán Tethys. Grónsko se definitivně oddělilo od severoamerického kontinentu i od Evropy. V alpské oblasti sedimentovaly mocné flyšové vrstvy, teplé klima této oblasti dokládají nálezy amonitů, rudistů a korálových útesů, docházelo k uzavírání trogů s ofiolity. V oblasti Mexického zálivu na území dnešního Texasu a Mexika jsou na křídové vrstvy vázána významná ložiska ropy. V jižní části asijského kontinentu sedimentovaly červené klastické sedimenty, zatímco na severní části vznikaly rozsáhlé uhelné pánve. V oblasti Japonska se rozkládala geosynklinální oblast, ve které se uložily až 5000 metrů mocné křídové vrstvy. Převládalo humidní klima, doložené četnými slojemi uhlí a chybějícími ložisky evaporitů, oba póly byly bez ledových čepiček.

V Evropě rozlišujeme tři fáze alpínského vrásnění. Austrijská fáze proběhla před cenomanem, mediteranní fáze (subhercynská) je stáří spodního senonu a nejvýraznější bavorská fáze (laramická) proběhla ke konci křídy. Mediteranní fázi odpovídá v jižní Americe peruánská fáze, počátek výzdvihu And. Laramická fáze (laramijská) na konci křídy se výrazně projevila vznikem pásemných pohoří na Novém Zélandu, pohoří Rocky Mountains v severní Americe a pokračujícím výzdvihem pacifických zvrásněných pásem. Na molasu R. Mountains jsou vázána mocná ložiska uhlí. Na konci křídy a počátku paleocénu se v oblasti dnešní Indie vylily mohutné lávové lavice zvané dekánské trapy, dnes tvoří základ Dekánské plošiny, další projevy vulkanismu jsou známy z Jižní Ameriky, Antarktidy a Severní Ameriky.

 

Otázky a úkoly:

Pro uznání logu odpovězte nebo splňte přes formulář či přes profil správně následující otázky a úkoly.

1) Jakou horninou je skalní útvar tvořen?

2) Vysvětlete vlasntími slovy, co je to úhlová diskordance a jak vzniká.

3) V jakém období zde úhlová diskordance vznikla?

4) Jaký je úhel úhlové diskordance?

5) Čím se od sebe vrstvy liší kromě úhlů?

6) Dobrovolný úkol: Jelikož se jedná o krásné fotogenické místo - budu rád, když priložíte svou fotografii.

Vaše odpovědi můžete zasílat přes profil, ale budu raději, když je zašlete přes následující formulář:

ON-LINE FORMULÁŘ

Pokud bude něco špatně - budu Vás kontaktovat.

Zdroje:

Infocedule v místě
Web: Wikipedie
Web: Geology.cz
Publikace: Geologické rozhledy

Publikace: Geologické zajímavosti České republiky
Publikace: Geology Academy

Jiné: Geologická mapa ČR AVČR rok vydání 2012

 

TATO CACHE JE SOUČÁSTÍ SÉRIE AGT od Alke04

Additional Hints (No hints available.)



 

Find...

156 Logged Visits

Found it 154     Write note 1     Publish Listing 1     

View Logbook | View the Image Gallery of 145 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated:
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.