Hrdý Oltářík EarthCache

Zvu vás do země hradů na pěkný špacír, výstup opravdu stojí za to! Vrchol Oltáříku nabízí jedny z najkrásnějších výhledů na České středohoří. Spatřit můžete nedaleké hrady Košťálov, Skalka, Blešno, Ostrý a Hazmburk. Stával zde husitský hrádek, z něhož dnes najdete jen zbytky.

Hrad Oltářík, jehož jméno má zjevně symbolický podtext, zbudoval zbohatlý husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic. Literatura tradičně uvádí, že se tak stalo již někdy po bitvě u Ústí nad Labem r. 1426, nedávné výzkumy však tento názor zpochybňují. Když totiž kronikář Bartošek z Drahonic vypočítával k r. 1435 Jakoubkovy majetky, Oltářík nezmiňuje. Jako oprávněnější se jeví názor A. Sedláčka, že stavba Oltáříku proběhla až někdy ve čtyřicátých letech 15. století; první přímá zmínka o hradu pochází z r. 1450, kdy ho Jakoubek z Vřesovic zastavil Janovi z Polenska. K výplatě Oltáříku ze zástavy už Vřesovcové nikdy nepřistoupili a tak ho r. 1468 syn Jana z Polenska Mikuláš zastavil bratřím Janovi a Oldřichovi Zajícům z Házmburka. Od Zajíců získali Oltářík neznámo kdy páni z Illburka. Další výslovná zmínka o něm pochází až z r. 1531, kdy Vilém mladší z Illburka na Ronově odkázal majetky do doživotní správy své manželce Anežce z Helfenštejna. Té byl uvedený stav potvrzen r. 1544. Tehdy se však už hrad Oltářík uvádí jako pustý. Bezpochyby doplatil na změnu filosofie a aspirací šlechty s koncem středověku, která už v 16. století o nepohodlný, extrémně položený hrad neměla zájem. Jako pustý se pak Oltářík připomíná ještě v letech 1576 a 1612. Později bylo jméno ruiny zapomenuto a vžil se pro ni název Hrádek; původní jméno hradu znovu objevil až v 19. století F. A. Heber.

Oltářík (Hrádek - 566 m.n.m.) je výrazným skalním vrcholem v Českém středohoří. Vlastní těleso vrchu vzniklo ve třetihorách (před cca 30 mil.lety) výstupem žhavého magmatu skrz vrstvy tufů z vulkanických erupcí okolních vulkánů a jeho utuhnutím pod tehdejším povrchem (lakolit). Teprve eroze a denudace v následujících miliónech let, zvláště ve čtvrtohorách, vypreparovala tyto horniny na povrch. Původní terén ve třetihorách byl totiž o 200 až 300 metrů výše než je v současnosti. Geologicky se nazývá šedočerná hornina sodalitický tefrit a na západní straně skály Oltáříku je odkryta těžbou kamene na stavbu hrádku pěkná sloupcovitá odlučnost tohoto tefritu. Moje keš vás seznámí s touto geologickou zajímavostí - setkáte se totiž se zajímavými skalními útvary, které jsou jakoby poskládané z kamenných sloupců připomínajících varhany. Sloupcová odlučnost vzniká jako výsledek kontrakce (smršťování) při chladnutí a tuhnutí lávy. Postupnou kontrakcí jednotlivých částí lávového proudu se tvoří pravidelná puklinová síť. Rozpukání se šíří ve směru vychládání, tedy od kraje lávového proudu směrem do jeho středu. Výsledkem rozpukání jsou pravidelné sloupce, které jsou orientovány kolmo k povrchu lávy. (mohou ale být i tvaru nepravidelného). Sloupce jsou nejčastěji svislé a vytváří se tak struktury sloupořadí neboli kolonád, ve strmých žilách jsou vodorovné, v sopouchu mají zase radiálně paprsčité uspořádání. Sloupce dosahují maximální výšky či délky až 30! metrů.

Abyste mohli zalogovat tuto keš, je třeba navštívit vrchol Oltáříku a zjistit potřebné údaje na zadaném waypointu N 50° 29.404 E 013° 55.393. Své odpovědi prosím, zasílejte ihned po zalogování "found" přes můj profil: MAIL. Při nedodržení této podmínky bude log v souladu s pravidly smazán. Když uděláte chybu, ozvu se a poladíme to. Děkuji, přeji fajn procházku!

1) Prozkoumejte skálu na waypointu N 50° 29.404 E 013° 55.393 - Sloupcová odlučnost na Oltáříku je pravidelná či nepravidelná? (sloupce pravidelného či nepravidelného tvaru)
2) Na jakou světovou stranu se "varhany" naklánějí?
3) Odhadněte nejvyšší výšku celého odhaleného profilu a šířku nejširších sloupců v jejich základně.
4) Popište vlastními slovy jak vzniká sloupcová odlučnost.
5) Nahrajte k logu fotografii sebe nebo své GPS, případně jiného osobního předmětu na úvodních souřadnicích uvnitř hradu. (Povinná součást logu)

Příklady sloupcové odlučnosti: